Útok se odehrál v době vzrůstajícího napětí na Blízkém východě a poté, co Izrael zabil v Bejrútu vysoce postaveného činitele hnutí Hizballáh a v Teheránu byl zabit politický šéf hnutí Hamás.
Irák čelí tvrdé mezinárodní kritice kvůli zákonu zaměřenému proti komunitě LGBT+. Zákon například trestá odnětím svobody na deset až 15 let styky osob stejného pohlaví.
Americká reakce na zveřejnění šokujících záběrů s mučenými vězni byla rétoriky silná, ale tresty, které za to padly, byly podle mnohých velice mírné, soudí bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Původní návrh počítal dokonce s trestem smrti. Podle parlamentu je cílem zákona ochrana náboženských hodnot. Zákon kritizují obhájci lidských práv i americké ministerstvo zahraničí.
Jestli chce někdo vidět některé země Blízkého východu, tak by si měl pospíšit. Podle překladatelky a arabistky Lenky Hrabalové už region zažil období míru a klidu, nyní se ale situace zhoršuje.
Nevládní Syrská organizace pro lidská práva uvedla, že v Sýrii při amerických útocích zemřelo nejméně 29 členů proíránských milic. V Iráku při nich podle tamní vlády přišlo o život šestnáct lidí.
Velení americké armády na Blízkém východě v pátek uvedlo, že americká armáda zasáhla v Sýrii a Iráku 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a jejich spřízněnými místními milicemi.
„Dnes americké jednotky na můj pokyn zasáhly cíle a zařízení v Iráku a Sýrii, které íránské revoluční gardy a spojenci používají k útokům na americké jednotky. Naše odpověď začala,“ vzkázal Biden.
„Tyto přesné údery jsou přímou reakcí na sérii eskalačních útoků proti americkým a koaličním vojákům v Iráku a Sýrii ze strany Íránem podporovaných milicí,“ dodal.
„Značka Islámský stát“ stále přitahuje lidi. Proto panuje obava, že propaganda této teroristické organizace bude v Evropě úspěšná při získávání rekrutů, a to právě kvůli událostem v Gaze.
Jennifer Wenischová, původem z Dolního Saska, si měla za zločiny v Iráku odpykat desetiletý trest. V novém procesu mnichovský soud přes její emotivní obhajobu vyhověl protistraně.
Za demonstrativním pálením svaté knihy islámu stojí podle ministra jednotlivci. Následků, které by mohly mít další demonstrace tohoto typu, se však „nesmírně“ obává švédský premiér Ulf Kristersson.
Do areálu švédského velvyslanectví v Bagdádu ve čtvrtek vnikli demonstranti a založili tam menší požár. Protestovali tak proti pálení koránu, které se mělo týž den uskutečnit ve švédské metropoli.
Švédské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o situaci ví a že zaměstnanci velvyslanectví jsou v bezpečí. Incident odsoudilo irácké ministerstvo zahraničí.
Ramón Colón-López strávil 22 let ve speciálních silách a nyní z pozice nejvyššího poddůstojníka amerických ozbrojených sil spojuje běžné vojáky s vedením.
„Dobrovolný a bezpečný návrat syrských uprchlíků do jejich vlasti je absolutní prioritou,“ uvádí se podle AFP v závěrečném komuniké pondělního jednání z jordánské metropole.
Rozhodnutí policie vycházelo i z protišvédských nálad, které vyvolalo předchozí spálení koránu dánským krajně pravicovým aktivistou Rasmusem Paludanem před tureckou ambasádou ve Stockholmu.
Před dvaceti lety zaútočila americká a britská vojska na Irák, aby svrhla režim tamního diktátora Saddáma Husajna. Analytik Tureček poukazuje na negativní dopady a erozi mezinárodního práva.
Islámská republika Írán v únoru oficiálně oslavila už 44. výročí revoluce, předchozí protesty tou dobou už dávno skomíraly, jak od počátku předpovídali realisté.