Pavel Valerjevič Durov. Rodák z Petrohradu. Boháč, který vymyslel sociální síť Telegram. A teď taky muž zatčený francouzskými policisty. Co na něj mají?
„Dnes sem míří především Ukrajinci, jsou to lidé různých přesvědčení a původem z různých oblastí,“ popisuje bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová po návratu z Pobaltí.
Na pozadí války na Ukrajině mezi částí ruských politických elit propukl zákulisní boj. Někteří se pokoušejí posílit své postavení nebo přinejmenším neupadnout v Kremlu v nemilost.
Odchod z Ruska nebo omezení aktivit ohlásilo již přes 450 zahraničních společností. Rusko se ale částečně adaptovalo už po roce 2014, za dovolenou nebo auto si připlatí už nyní.
15 let vězení pro každého, kdo nebude informovat podle not kremelské propagandy. Tvrdá rána pro novináře v Rusku. Český rozhlas kvůli tomu stáhl z Moskvy svou zpravodajku.
„Je to cenzura tvrdší než cokoliv, co bylo v dobách Sovětského svazu, kdy akreditace zahraničního západního novináře přece jen poskytovala jisté záruky,“ popisuje redaktor Deníku N Petr Koubský.
Kontrast v tom, jak invazi na Ukrajinu vidí Rusové a jak zbytek světa, nemůže být větší. Lví podíl na tom mají ruská média, jejichž cenzuru režim po začátku války ještě přitvrdil.
Před pár dny přijatá norma zavádí v Rusku trestní odpovědnost v podobě až 15 let vězení za zprávy o ruské armádě, které neodpovídají oficiální linii, za diskreditaci ozbrojených sil a výzvy k sankcím.
