Izraelský ministr vnitra Moše Arbel vyzval orgány činné v trestním řízení, aby neprodleně konaly. Incident odsoudili izraelský prezident Jicchak Herzog i premiér Benjamin Netanjahu.
Izraelci půjdou v listopadu již popáté od dubna 2019 k volbám. Co tuto nestabilitu způsobuje? Vrátí se k moci Benjamin Netanjahu? To vše ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Norma se označuje jako zákon o uspořádání sídel v Judeji a Samaří a přijata byla v roce 2017. Měla pomoci zlegalizovat osady vystavěné bez povolení na soukromých palestinských pozemcích.
Změnu pohledu Washingtonu v pondělí oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tím, že postavení Západního břehu Jordánu musí společně vyjednat Izraelci a Palestinci.
Palestinci požadují rovný přístup k oběma stranám konfliktu s Izraelem. Odmítli tak i plán USA na miliardové investice. Proč se tak rozhodli, vysvětluje palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí.
Obec leží na okupovaném Západním břehu Jordánu a podle kritiků izraelského postupu má ustoupit výstavbě izraelských osad. Evropský parlament odsoudil izraelský krok jako porušení mezinárodního práva.
Podle Palestinců je izraelský plán na likvidaci vesnice součástí snahy Izraele vytvořit oblouk židovských osad, které by odřízly východní Jeruzalém od Západního břehu Jordánu.
Izrael v neděli předvolal velvyslance deseti zemí, které v pátek podpořily při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci požadující po židovském státu, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Jedná se o další z opatření, která izraelská vláda přijímá proti státům, jež umožnily schválení rezoluce.
Směrnice Evropské komise k označování výrobků z izraelských osad na palestinských územích narušily izraelsko-evropské vztahy. Na produktech nemá být uveden Izrael jako země původu, mezinárodní společenství totiž nepovažuje území okupovaná od roku 1967 za součást židovského státu. Sami izraelští osadníci evropský krok považují za bojkot, který paradoxně postihne hlavně Palestince.
Zásadní odmítnutí Washingtonu si vyslechl izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohledně další výstavby v židovských osadách na palestinském Západním břehu. Americký ministr zahraničí John Kerry při své návštěvě Jeruzaléma nepřijal Netanjahuův návrh, že by Izrael výměnou za další výstavbu v osadách umožnil Palestincům realizovat některé stavební projekty.
Evropská komise přijala pokyny k označování zboží ze židovských osad. Podle komise je nutné, aby se rozlišily výrobky z palestinských území okupovaných Izraelem od těch s původem přímo v židovském státě. Izrael ale takový požadavek považuje za diskriminační a politický.
Členské státy Evropské unie by měly přerušit oficiální kontakty se židovskými osadami, které Izrael staví na okupovaných palestinských územích. O přelomové směrnici Bruselu dnes informuje izraelský tisk. A zdá se, že evropská snaha rozlišovat mezi „legitimním Izraelem“ a židovskými osadami vyvolává v Jeruzalémě velké pozdvižení. Někteří židovští nacionalisté totiž takový postup dokonce srovnávají s politikou nacistů.
Přestože západní spojenci pobouřeně reagovali na rozhodnutí izraelské vlády vystavět několik tisíc nových osad na západním břehu Jordánu, zachovají nadále svůj dosavadní neutrální status. Francie a Británie sice povolaly ke konzultacím izraelské velvyslance, vlastní velvyslance z Izraele ale nejspíš neodvolají.
Izrael zahájil kontroverzní vystěhovávání židovských osadníků, kteří mají domy postavené na soukromém palestinském pozemku. Kvůli pěti obytným budovám ve čtvrti Ulpana na západním břehu Jordánu se před časem málem rozpadla vláda. Nakonec ale osadníci kývli na dobrovolné vyklizení domů.
Poslanci izraelského parlamentu odmítli zpětně zlegalizovat stovky židovských domů postavených na soukromé palestinské půdě. Otevřeli tím cestu k demolici pěti domů ve čtvrti Ulpana v osadě Bet El, ke které vyzval Nejvyšší soud.
Izraelský parlament má dnes rozhodovat o osudu stovek ilegálních domů na okupovaných územích. Jde o budovy, které si židovští osadníci postavili na soukromé palestinské půdě, což odporuje i izraelským zákonům. V případě osady Ulpana Nejvyšší soud nařídil tyto domy do konce června strhnout. Radikální pravice ale pět minut před dvanáctou přichází s protinávrhem.
Izrael zvažuje unikátní vyřešení sporu o nelegální židovskou osadu Ulpana, která je postavená na soukromém palestinském pozemku. Jedná se o pět třípodlažních domů, každý obývaný šesti rodinami. Média informují o projektu, podle kterého by se tyto budovy v kompletním stavu přesunuly o několik set metrů, aby vyhovovaly izraelským zákonům.
Spor o domy ovlivňuje stabilitu izraelského kabinetu. Jde o domovy třiceti rodin židovských osadníků ve čtvrti Ulpana na Západním břehu Jordánu. Izraelský Nejvyšší soud došel k závěru, že stojí na soukromém palestinském pozemku. To je i z hlediska izraelského práva nezákonné, a vláda se proto loni zavázala je zbourat.
Uvnitř izraelské vlády se rozhořel nový spor, který ohrožuje její existenci. Už v květnu mají úřady strhnout pět domů, které si na ilegálně zabrané palestinské půdě postavili židovští osadníci. Část kabinetu ale varuje, že pokud se budou osadníci opravdu muset vystěhovat, vláda se rozpadne.
Izrael vypověděl spolupráci s Radou OSN pro lidská práva kvůli jejímu rozhodnutí nechat prověřit důsledky osadnické politiky Izraele na západním břehu Jordánu. Spor kolem osad ovšem rozděluje i samotnou vládu v Tel Avivu.
Britský vicepremiér a šéf koaličních liberálních demokratů Nick Clegg obvinil Izrael, že se dopouští „záměrného vandalismu“ a ohrožuje mírová jednání, když pokračuje s výstavbou osad na západním břehu Jordánu. Prohlásil to po londýnském jednání s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem.
Izraelsko-palestinská mírová jednání se zastavila na mrtvém bodě už minulý rok, když Izrael odmítl prodloužit moratorium na výstavbu židovských osad na okupovaných územích. Palestinská samospráva, která zdůrazňuje, že už splnila podmínky OSN pro vytvoření vládní infrastruktury a je tedy schopna převzít plnou zodpovědnost, se tak rozhodla požádat o přijetí do Organizace spojených národů.
Izraelský Nejvyšší soud nařídil zrušení židovské osady Migron na Západním břehu Jordánu. Podle bezprecedentního rozhodnutí by se mělo do dubna příštího roku vystěhovat všech padesát rodin, které osadu obývají, a izraelská vláda musí celou vesnici srovnat se zemí. Soud potvrdil, že kolonisté osadu postavili na soukromé palestinské půdě, a navíc v rozporu s izraelskými zákony.
Izraelci začali bourat část historického Shepherd Hotelu ve východním Jeruzalémě. V areálu má vzniknout další židovská osada uprostřed arabské čtvrti. Demolice už vyvolala ostré reakce ve světě.
Izraelský vojenský soud se má dnes zabývat ostře sledovaným případem dvou vojáků, kteří střelbou zranili spoutaného Palestince se zavázanýma očima. K incidentu došlo v létě 2008 u vesnice Bil'ín. Místní obyvatelé tam protestují proti výstavbě bezpečnostní zdi na pozemcích, které Izrael zabavil Palestincům.
Výstavbou židovských osad na Izraelem okupovaných územích by se měla zabývat Rada bezpečnosti OSN. To je jeden ze závěrů káhirského zasedání Ligy arabských států. Ministři zahraničí arabských zemí se shodli, že v tuto chvíli jsou bezpředmětné jakékoli snahy o oživení izraelsko-palestinských rozhovorů. Palestinci přitom v poslední době svůj postup odvozují právě od toho, jaké stanovisko vydá Arabská liga.
Izrael by mohl znovu omezit výstavbu židovských osad na okupovaných územích. Pozdě večer o tom jednal nejužší tým sedmi členů izraelské vlády včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Dnes se má záležitostí zabývat celý kabinet. Další zmrazení požadují po Izraeli Spojené státy.