„Všechny velké tepelné i vodní elektrárny byly poškozeny,“ popsal šéf společnosti Ukrenergo. A nejde jen o velká zařízení. Ruské útoky poškodily více než 50 procent celé energetické infrastruktury.
„V důsledku ostřelování bylo poškozeno poslední vedení, které napájelo Záporožskou jadernou elektrárnu. Rusové staví svět na pokraj jaderné katastrofy,“ řekl ukrajinský ministr energetiky.
Šnobr připouští, že velké množství akcionářů, z nichž mnozí drží akcie už od dob kuponové privatizace, omezuje možnosti státu, pokud jde o výstavbu jaderných elektráren.
O desátém balíku sankcí se nyní v Evropské komisi vedou intenzivní debaty. Mluví se o tom, že by mohl zasáhnout právě jadernou energetiku, k čemuž v minulosti vyzývali i představitelé Ukrajiny.
„Kdyby se situace změnila, okamžitě mažu do práce," říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která už měsíce své publikum informuje o radiační situaci na Ukrajině na sociálních sítích.
Raketomety Grad jsou podle Enerhoatomu vedle skladu vyhořelého paliva, který se nachází blízko šestého bloku elektrárny. Rusové je mohou použít k útokům na druhé straně řeky Dněpr.
Jak velké nebezpečí hrozí v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinská jaderná zařízení ? Hostem Českého rozhlasu Plus je Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
Ruský prezident Vladimir Putin na začátku října nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ji ale i tak považuje dál za ukrajinskou.
Elektrárna je už delší dobu obsazena ruskými vojáky, ale stále ji obsluhují ukrajinští zaměstnanci. Areál zařízení byl opakovaně ostřelován, z čehož se navzájem obviňovaly obě bojující strany.
Kybernetického cvičení Cybertron se účastní desítky studentů středních škol z celého Česka, ale i z Polska. Studenti zjistí, jak funguje kybernetická bezpečnost a jak čelit kybernetickým hrozbám.
Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale měly dvě ze tří elektráren zůstat v provozu až do jara.
Polské generální ředitelství ochrany životního prostředí okolním zemím včetně Česka tento týden rozeslalo materiály týkající se možného vlivu projektu na životní prostředí v přeshraničním kontextu.
Na výpadek v dodávkách elektřiny pro životně důležité bezpečnostní systémy elektrárny - již druhý během pěti dnů – ve středu poukázal také šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Aby se Francie v budoucnu vyhnula výpadkům elektřiny, bude muset podnik EDF opravit jaderné elektrárny a uvést je do provozu, dostavět moderní elektrárnu, financovat 6 menších reaktorů a snížit dluh.
Dosud se neví, kde se Murašov nachází a jaký je jeho osud. Zadržení ředitele, který nese hlavní odpovědnost za jadernou a radiační bezpečnost elektrárny, vytváří nebezpečí pro provozu.
Důvodem přehodnocení je složitá situace s francouzskými jadernými elektrárnami, které musely být odpojeny a energii nyní nevyrábějí. Na francouzskou elektřinu přitom Německo spoléhá.
Americký Institut pro studium války (ISW) píše, že Rusko se stále více spoléhá na nepravidelné dobrovolnické síly místo na pravidelné vojenské jednotky.
Největší jaderná elektrárny v Evropě přestala dodávat elektřinu domácnostem a firmám 5. září, poslední funkční reaktor z celkem šesti zaměstnanci vypnuli 11. září.
Zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny v Bádensku-Württembersku a v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.
„Ukrajina má zájem na tom, aby se zesílil mezinárodní tlak, který povede k zajištění bezpečnosti a integrity Záporožské elektrárny,“ říká v rozhovoru politolog Jan Šír.
Na Ukrajinu se vydalo 14 inspektorů včetně šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho. Elektrárnu v Záporoží prohlédli a podle všeho zkontrolovali veškeré jaderné provozy.