„Evropa je hustě zasíťovaná měřícími místy, která nepřetržitě měří úrovně radiace. Po Evropě je rámcově 5 tisíc monitorovacích stanic, v Česku 60,“ popisuje Drábová monitorování radiační situace.
„I když je opětovné připojení záložního vedení dobrou zprávou, situace ohledně vnějšího napájení elektrárny zůstává velmi citlivá,“ uvedl šéf atomové agentury Rafael Grossi.
„Ti, kteří postavili, spouštěli a na začátku provozovali šest českých bloků, už pomalu míří na zasloužený odpočinek. A když s nimi mluvím, tak by rádi mladé lidi učili,“ říká šéfka jaderného úřadu.
Minimum potřebné pro odběr vody do zásobovacích kanálů je 12,7 metru. Podle tiskové agentury Unian to ve čtvrtek řekl šéf společnosti Ukrhidroenerho Ihor Syrota.
„Elektrárna bez proudu je nahatá. To znamená, že zdroje elektřiny zajišťují, že bude fungovat chlazení,“ říká v pořadu Osobnost Plus jaderná fyzička Dana Drábová.
„To, co v rámci možností děláme, je vést dialog s oběma stranami o konkrétních záležitostech,“ uvedl Guterres. Nejdůležitějším výsledkem snahy je podle něj dohoda o exportu zemědělských komodit.
Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval v sobotu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.
Rozdíly v Unii jsou velmi výrazné. Největší objem jaderné elektřiny v rámci svého energetického mixu vytváří Francie. Na opačném konci pomyslného žebříčku je Nizozemsko.
Nové technologie, konec jaderné energie v Německu i válka na Ukrajině výrazně ovlivnily obraz české energetiky. Česká energetika se transformuje a musí se připravit na odklon uhlí.
Reaktor má výkon 1,6 gigawattu a je první jadernou elektrárnou ve Finsku za více než čtyři desetiletí a v Evropě první za 16 let. Původně měla být elektrárna spuštěna v roce 2009.
„Německo rozhodnutím o odklonu od jádra bez vyřešení jeho náhrady, je plně závislé na svých sousedech,“ podotýká Michal Šváb z nezávislé společnosti Enaco v rozhovoru pro Radiožurnál.
Dokonce i legendární bojovnice proti klimatickým změnám Greta Thunbergová, zakladatelka celosvětového hnutí Fridays for Future, dnes považuje elektřinu z atomu za východisko z nouze
Německý ministr hospodářství Robert Habeck ubezpečuje, že i přes současnou krizi se země bez jaderných elektráren obejde a definitivní vypnutí reaktorů se tedy nemusí odkládat.
Zvuky výbuchu slyšeli ukrajinští zaměstnanci elektrárny, kteří navzdory okupaci v atomovém zařízení dále pracují. „Rusové se však snažili pracovníky ‚uklidnit‘ a stopy rychle skrýt,“ tvrdí společnost.
Pro každý reaktor je třeba provést určité modifikace paliva. To je součástí analýzy a prezentace jeho vhodnosti státnímu jaderném dohledu. Je třeba prokázat, že je palivo bezpečné.
Nový poskytovalel bude palivo dodávat od roku 2024. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom.
„Všechny velké tepelné i vodní elektrárny byly poškozeny,“ popsal šéf společnosti Ukrenergo. A nejde jen o velká zařízení. Ruské útoky poškodily více než 50 procent celé energetické infrastruktury.
„V důsledku ostřelování bylo poškozeno poslední vedení, které napájelo Záporožskou jadernou elektrárnu. Rusové staví svět na pokraj jaderné katastrofy,“ řekl ukrajinský ministr energetiky.
Šnobr připouští, že velké množství akcionářů, z nichž mnozí drží akcie už od dob kuponové privatizace, omezuje možnosti státu, pokud jde o výstavbu jaderných elektráren.
O desátém balíku sankcí se nyní v Evropské komisi vedou intenzivní debaty. Mluví se o tom, že by mohl zasáhnout právě jadernou energetiku, k čemuž v minulosti vyzývali i představitelé Ukrajiny.
„Kdyby se situace změnila, okamžitě mažu do práce," říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která už měsíce své publikum informuje o radiační situaci na Ukrajině na sociálních sítích.
Raketomety Grad jsou podle Enerhoatomu vedle skladu vyhořelého paliva, který se nachází blízko šestého bloku elektrárny. Rusové je mohou použít k útokům na druhé straně řeky Dněpr.
Jak velké nebezpečí hrozí v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinská jaderná zařízení ? Hostem Českého rozhlasu Plus je Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
Ruský prezident Vladimir Putin na začátku října nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ji ale i tak považuje dál za ukrajinskou.