Akcie ČEZ stála v polovině roku 2022 zhruba 1200 korun, nyní stojí kolem 800 korun. Minoritní akcionáři teď chtějí vydat petici a zveřejnit otevřený dopis představenstvu ČEZ a vládě.
„Pokud budeme mluvit v jednom roce o nejvyšších nákladech na pořízení třeba velkých komponent, dá se uvažovat o 30 či 40 miliardách. Z toho by se neměl státní rozpočet opotit,“ věří jaderná fyzička.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
„Jsme v situaci, kdy jsme neudělali jediný konkrétní krok v oblasti přípravy personálu a výchovy a vzdělávání lidí. To je první věc – bez lidí nepostavíte vůbec nic.“
Kolik může jaderný blok stát, Šnobr ilustruje na příkladu projektu britské elektrárny Hinkley Point, kde se cena za jeden blok vyšplhala v přepočtu na 650 až 700 miliard korun.
Nový reaktor by měl být největší investicí v novodobé historii ČR, podle dřívějších prohlášení vlády má stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Přesná cena bude známa až po ukončení soutěže.
„Byrokracie máme příliš. Chceme se zaměřit na redukci agend, abychom identifikovali ty zbytečné, a stát zároveň uměl pracovat s daty,“ řekl ministr financí v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv.
Slovensko patří mezi velmoci atomové energetiky. Po nynějším zapojení třetího bloku elektrárny Mochovce bude slovenská výroba energie z 65 procent založena na jádru. Přeskočí tím i Francii.
„Bude to znít trochu jako klišé, ale nejdražší je proud, který nemáte. Je to strategická záležitost,“ říká staronová předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová o dostavbě Dukovan.
„Pokud někdo fixoval cenu před rokem, tak ten nárůst není velký. Ale pokud někdo fixoval cenu ještě před krizí, a teď mu to teprve doběhne, tak pro něj náraz se zpožděním přijde až teď,“ říká Beneš.
Velkých uhelných elektráren v Česku funguje desítka. Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.
Podle majitele firmy Wikov je nejakutnějším problémem české ekonomiky nedostatek kvalifikované pracovní síly. Přestáváme kvůli tomu být atraktivní pro zahraniční investory.
Důvodem negativního postoje firem k budoucnosti je hlavně absence strategických investic ze strany státu. To se v různé míře může dotknout více než poloviny firem.
Je to paradox: Německo odstavilo letos v dubnu i poslední tři jaderné elektrárny, které mu ještě zbyly, aby místo toho nakupovalo o to víc elektřinu z jádra u sousedů. Včetně Česka.
Společnost Slovenské elektrárne (SE), podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku. Cílem je diverzifikace dodávek paliva.
Americké ministerstvo energetiky, které je hlavním sponzorem ústavu, jadernou fúzi označuje za budoucnost čisté energie i pokrok na poli národní obrany.
„Ti, kteří postavili, spouštěli a na začátku provozovali šest českých bloků, už pomalu míří na zasloužený odpočinek. A když s nimi mluvím, tak by rádi mladé lidi učili,“ říká šéfka jaderného úřadu.
„Každá moderní společnost plýtvá energií natolik, že je možné spotřebu snadno snížit i o 20 procent bez toho, aby se stala nějaká katastrofa,“ uvažuje nad následky energetické krize Václav Smil.
Jak udělat čistou energii ještě čistší. O to se pokouší tým vědců ze čtyř zemí včetně dvou českých akademických ústavů. Snaží se zvládnout další variantu jaderné fúze.
Rozdíly v Unii jsou velmi výrazné. Největší objem jaderné elektřiny v rámci svého energetického mixu vytváří Francie. Na opačném konci pomyslného žebříčku je Nizozemsko.
Nové technologie, konec jaderné energie v Německu i válka na Ukrajině výrazně ovlivnily obraz české energetiky. Česká energetika se transformuje a musí se připravit na odklon uhlí.
Reaktor má výkon 1,6 gigawattu a je první jadernou elektrárnou ve Finsku za více než čtyři desetiletí a v Evropě první za 16 let. Původně měla být elektrárna spuštěna v roce 2009.
Dokonce i legendární bojovnice proti klimatickým změnám Greta Thunbergová, zakladatelka celosvětového hnutí Fridays for Future, dnes považuje elektřinu z atomu za východisko z nouze
Německý ministr hospodářství Robert Habeck ubezpečuje, že i přes současnou krizi se země bez jaderných elektráren obejde a definitivní vypnutí reaktorů se tedy nemusí odkládat.