Podle předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost je při jednání o úložištích odpadu potřeba brát obce a komunity jako partnery. Odvolávat se na případné negativní důsledky ale nelze, říká Drábová.
V zúženém seznamu zůstaly dvě lokality na Vysočině, kromě Hrádku i Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska. Průzkumné práce by se měly dělat také v lokalitě Janoch u Temelína a Březový potok na Klatovsku.
Dosud se v souvislosti s úložištěm uvažovalo o devíti lokalitách, zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Správa na přípravě vybudování úložiště jaderného odpadu pracuje už více než 23 let a investovala přes 1,8 miliardy korun. Přitom ale stále není jasné, kde přesně ho stát vybuduje.
Dosud se uvažovalo o devíti lokalitách, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Úložiště má v Česku vzniknout do roku 2065.
Materiál připomíná, že v letošním roce bude dokončeno hodnocení devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště a české vládě bude podán návrh pro zúžení jejich počtu.
Obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou na Třebíčsku se v sobotu vyslovili proti výstavbě hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v katastru obce. Výsledek referenda je pro zdejší samosprávu závazný.
V jaderném komplexu v Hanfordu v USA se zhroutila část tunelu, ve kterém je skladován radioaktivní odpad. Na místě byl vyhlášen poplach, radiace ale neunikla a nikdo neutrpěl žádné zranění.
Do výběru lokality hlubinného úložiště jaderného odpadu by se mohly v budoucnu víc zapojit obce. Počítá s tím návrh zákona, který má na programu vláda. Podle Legislativní rady vlády a některých ministerstev by ale zákon v této podobně mohl být protiústavní.
Starostům z vytipovaných lokalit pro jaderné úložiště se nelíbí postup ministerstva průmyslu a obchodu. Někteří z nich si po schůzce s ministrem Janem Mládkem (ČSSD) stěžovali, že ministr v minulých týdnech několikrát přehodnotil svůj postoj k výběru lokalit.
Starostové z lokalit pro jaderné úložiště míří do Prahy. Budou apelovat na ministra průmyslu, aby geologické průzkumy nechal na všech sedmi původně vytipovaných místech. Zhruba před dvěma týdny ministerstvo oznámilo, že chce zúžit výběr pouze na dvě lokality. Podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka ale průzkum bude pokračovat na všech místech, až potom se vybere to nejlepší pro uskladnění.
Na sedmi místech Česka dnes lidé protestovali proti stavbě trvalého úložiště radioaktivních odpadů. To má v Česku vzniknout do roku 2065. Správa úložišť radioaktivních odpadů chce ze současných sedmi lokalit vybrat místo pro stavbu kolem roku 2025. Odpůrci se bojí třeba o bezpečnost nebo dopad na životní prostředí.
Na jaře začnou geologové zkoumat lokality v Česku, které jsou vytipované pro plánovanou stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Jednou ze sedmi oblastí je i Březový potok na Klatovsku. Jak budou geologické práce probíhat, ukazovali zájemcům pracovníci Správy úložišť radioaktivních odpadů na prezentaci v Horažďovicích.
Do roku 2025 musí Správa úložišť radioaktivního odpadu stanovit finální lokalitu pro stavbu hlubinného úložiště. Ve hře je sedm míst v České republice, mezi nimi i Čertovka u Blatna na Lounsku. Odborníci tam začnou na jaře příštího roku s průzkumem. Jak bude vypadat, přiblížili v neděli všem zájemcům v kulturním domě v Blatně.
Finsko jako první na světě staví hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. V provozu by mohlo být v roce 2022. Na rozdíl od dočasného řešení takzvaných meziskladů jde o finální řešení radioaktivního odpadu. Podobné úložiště by mohlo v budoucnu vzniknout i v Česku.
Obyvatelé sedmi českých obcí dnes protestovali proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu. Uspořádali pochody, koncerty a podepisovali petice. Odpůrci se sešli v obcích na Vysočině, v jižních Čechách a Plzeňském kraji.
Stát hledá místo, kam začne zhruba za 50 let ukládat vyhořelé palivo z jaderných elektráren a další radioaktivní materiál. Ve hře je sedm lokalit. V pěti z nich ministerstvo životního prostředí letos povolilo provést první průzkumy. Jedním z vytipovaných území je Čertovka na pomezí Plzeňského, Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Některé obce už se proti průzkumu odvolaly.
Lidé v Lubenci na Lounsku bojují proti geologickému průzkumu v souvislosti s možnou stavbou úložiště jaderného odpadu. Úložiště by mělo sloužit od roku 2065. Obec podala proti povolení k průzkumu námitku, ministerstvo životního prostředí ji zamítlo.
Zemi jsme nezdědili od svých předků, máme ji vypůjčenou od svých dětí. Tak zní motto protestního happeningu proti plánům na výstavbu úložiště radioaktivního odpadu u Makova na Táborsku. Protest pořádají místní lidé, kteří si nepřejí, aby stát v blízkosti jejich domovů stavěl podobná zařízení.
O ukončení provozu jaderných reaktorů v Německu je definitivně rozhodnuto. Nevyřešená ale zůstává otázka, kam s jaderným odpadem. O něm by měla v budoucnu rozhodnout komise, která se dnes schází v Berlíně.
K hlubinnému úložišti férově. To je motto výzvy, kterou připravili starostové 20 obcí a zástupci 14 občanských sdružení z lokalit, které byly vybrané pro hledání hlubinného úložiště jaderných odpadů. Obce požadují posílení své role při rozhodování o úložištích jaderného odpadu.
Některé obce protestují proti způsobu, jakým stát plánuje výstavbu úložišť jaderného odpadu. Nelíbí se jim, že průzkumné práce ve vytipovaných lokalitách by mohly začít i přes odpor místních obyvatel. Zástupci obcí z Vysočiny a Táborska proto dnes jednají v Praze.
Starostové a občanská sdružení z lokalit vybraných pro hledání hlubinného úložiště jaderných odpadů nejsou spokojeni s tím, že je stát stále nebere jako partnery. Na dnešní odpoledne proto svolali tiskovou konferenci na téma „K hlubinnému úložišti férově“, kde představí své výhrady a navrhnou řešení, jak dospět ke konsensu.
Z nádrží na západě Spojených států uniká radioaktivní odpad. Jaderné zařízení Hanford ve státě Washington je historickou památkou. Tamní reaktor vyprodukoval plutonium pro první atomové bomby na konci 2. světové války.
Osud hlubinného úložiště na Žďársku držela v rukou poslední obec. Bukov vyhlásil na dnešek a zítřek referendum. Jenže těsně před tím předala Správa úložišť zajištění celého průzkumu lokality Kraví Hora do rukou státního podniku DIAMO. Údajně, aby se celý proces urychlili. Na DIAMO se však referendum nevztahuje a odpůrci hlubinného úložiště na Žďársku se teď cítí být podvedeni.
Na rozhraní Jihomoravského kraje a Vysočiny začne průzkum, který má zjistit, jestli tam v budoucnu může být úložiště jaderného odpadu. Lokalitu Kraví Hora prověří závod Geam státního podniku Diamo. Jeho zástupci ve čtvrtek představili průzkum v Drahoníně, jedné z jihomoravských obcí, do jejíhož katastru vytipovaná lokalita spadá.
Druhá obec na Žďársku schválila geologické průzkumy pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ve středu to bylo Olší, ve čtvrtek Střítež. Pro obrovský sklad chce Správa úložišť radioaktivních odpadů najít vhodnou lokalitu do šesti let. A zatím se zdá, že na severovýchodě Vysočiny má dveře otevřené.