Není divu, že část nespokojených lidovců marně zkoumá, v čem spočívá zásadní změna. Dá se říci, že se nekoná a že po ní nebyla mezi delegáty skutečná poptávka.
V programové rovině je zřejmé, že KDU-ČSL musí myslet na dostupné bydlení i na podporu rodin. Hlavně by ale měla být něčím originální. Což je ale po 3 letech ve vleku ODS těžší než kdykoli předtím.
Z ankety mezi stovkou nejvlivnějších lidovců vyplývá, že větší šanci vrátit se do čela strany má Marek Výborný, značná část strany by chtěla ještě větší změny, nemá ale jejich nositele.
Měli by ruští sportovci soutěžit na olympiádě? O tématu v pořadu Pro a proti na Plusu diskutovali místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL a europoslanec za SPD Ivan David.
Místopředseda Sněmovny po výboru požaduje zahájení disciplinárního řízení, jehož výstupem by podle něj měla být veřejná omluva lídra SPD a přiměřená finanční náhrada.
Změny se už ale zřejmě nestihnou. „Já už – vzhledem k tomu, že je rok a půl do voleb – nevěřím, že by se něco takového zrealizovalo, protože by to chtělo změnu jednacího řádu,“ říká Schillerová.
Pokud někoho jako nového lídra přední představitelé KDU-ČSL jmenují, je to hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Ten je důvěrou polichocen, v rozhodování je pro něj ale klíčová obhajoba mandátu.
Velké lidovecké setkání přijde po tom, co jejich formu prověří troje volby. Do eurovoleb jdou v koalici Spolu. V krajských a senátních někde vsadí na samostatnou značku, jinde na spojenectví.
Když nevíš, co dělat, modli se a nedělej nic, říká brněnský duchovní Jan Špilar. Lidovci, kteří houfně ztrácejí voliče, si vzali tuhle radu zjevně k srdci.
Ve Sněmovně se rozhořel spor kvůli výrokům místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) o tom, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš představuje bezpečnostní riziko.
Tradiční „klidná síla“ české politiky neprožívá nejlepší časy. KDU-ČSL má sice nejpočetnější poslanecký klub ve své historii, zároveň ale čelí vážnému propadu preferencí. Ve straně řeší, co s tím.
Alena Schillerová (ANO) vládě vyčetla, že vzdala snahu o úspory výdajů rozpočtu. Podobně se vyjádřil Tomio Okamura (SPD), který změnu zákonů označil za největší růst daní v historii České republiky.
Hodiny debat o programu, neprojednaná třetí čtení a opoziční obstrukce. I tak vypadá jednání české Sněmovny. Vyřešit by to mohly změny jednacího řádu, ty jsou ale zatím v nedohlednu.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartoška podal stížnost na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše za porušování jedncího řádu. ‚Týká jeho nehorázného chování,‘ dodal v rozhovoru.
„Nechme to teď trochu uzrát. Bylo by určitě obrovskou chybou, kdyby teď v řádu týdnů chtěli s něčím přijít a silou něco prosazovat,“ poznamenal místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.
Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) považuje současné vztahy mezi vládou a opozicí za nejhorší, jaké pamatuje. „Babiš se nechal slyšet, že zažijeme peklo a úměrně tomu se ANO i SPD chová.“
„Myslím si, že to je do určité míry nedůstojné Poslanecké sněmovny, byť je to specifické prostředí,“ míní místopředseda sněmovny Jan Bartošek o průtazích ve sněmovně.
Jurečka vede stranu od ledna 2020, kdy na mimořádném sjezdu vystřídal současného předsedu lidoveckých poslanců Marka Výborného. Ten se tehdy postu vzdal z rodinných důvodů.
Místopředseda sněmovny dodal, že výhrady by byly přípustné v případě, pokud by kandidát podle tajných služeb představoval například bezpečnostní ohrožení země, nemůže ale jít o „rozmar“ hlavy státu.
Pražský hrad čelí za informování o zdravotním stavu hlavy státu dlouhodobé kritice. Podle některých by se Parlament měl zabývat tím, zda prezidenta kvůli neschopnosti zastávat úřad nezbaví pravomocí.
Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby se v pátek s největší pravděpodobností neuskuteční. O svolání výboru požádal premiér Babiš (ANO).
Skupina se připravuje například i na situaci, která nastala při volbách v roce 2017. Tehdy hackeři napadli web Českého statistického úřadu a vyřadili jej z provozu.
Šéf rozvědky Šimandl vystoupil začátkem května na uzavřeném jednání sněmovny. Podle Bartoška upozornil na zákonné ustanovení, podle kterého zpravodajci nemohli na plénu podávat informace.
