Lidé si Den upálení mistra Jana Husa každoročně připomínají, a to i přesto, že je Česko považováno za jednu z nejméně nábožensky založených zemí v Evropě.
Jeden kvádr nechali přivézt sokolové z Písku, další Čtenářská beseda v Pacově. Husinecký poštmistr Antonín Šebelle již roku 1873 věnoval do Přibyslavi kámen z rodného domku Jana Husa v Husinci.
Hus ve svých kázáních kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což si vysloužil klatbu. Před koncilním soudem v německé Kostnici odmítl své učení odvolat a byl upálen.
Byzantské misionáře pozval na Moravu tehdejší kníže Rostislav kvůli posílení politické nezávislosti. Cyril a Metoděj po svém příchodu vytvořili nový jazyk kombinující řečtinu a staroslověnštinu.
„Deportace bylo vyvedení dveřmi, a to už od antiky znamenalo odvezení nepohodlného člověka za brány města. Mohl se ale vrátit, kdežto defenestrace je definitivní,“ říká historička Eva Doležalová
Koncil ho jako kacíře odsoudil k smrti, protože odmítl odvolat své učení o nápravě katolické církve, která tehdy zažívala morální úpadek. Husova smrt nakonec vyvolala husitskou revoluci.
Přestože české prezidentské volby se uskuteční až v příštím roce, média se o ně začínají zajímat již nyní. Podle komentátora Jana Vávry to ukazuje, jak jsou mezi voliči oblíbené.
Vědomí sounáležitosti národa se teprve musí cílevědomě budovat výchovou a vzděláváním k uvědomělému občanství. Ale nejen to. Jeho součástí je vědomí toho, co jsme jako dědictví převzali od předků.
Od 50. let byl Jan Hus systematicky líčen jako jazykovědec, spisovatel, osvětář, sociální reformátor ve službách pracujícího lidu a kritik poměrů v církvi.
Strategická hra Age of Empires II se v letošním srpnu dočká rozšíření Dawn of the Dukes, ve kterém se hráči budou moct chopit velení husitské armády a postavit se společně s Janem Žižkou nepřátelům.
Historik Petr Čornej o něm napsal: „Žižka neměl psychické ani mravní zábrany. Zápas o přežití vnímal jako realitu“. Zároveň byl přesvědčený, že je mužem, který může napomoci náboženské obrodě.
K připomínce 600 let od první pražské defenestrace, pořádá Praha 2 v úterý celodenní program. Husité jsou nedílnou, ale velmi kontroverzní součástí českých dějin.
„Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“ I to jsou slova, která upomínají k odkazu kazatele a taky jazykovědce Jana Husa.
Osobnost Jana Husa není pouze příběhem doby, ve které žil a kdy jeho život tragicky skončil upálením na hranici, ale provází naše dějiny i po další staletí až do současnosti.
Sloup byl postavený především jako projev díků za to, že se v roce 1648 podařilo uchránit Staré a Nové město pražské před přesilou švédské armády a před rabováním.
Diváci se letos dočkají novodobého zpracování osudu Jana Husa v režii Jiřího Svobody. Jak moc by se měli filmaři držet historických faktů? Diskutují režisér Svoboda a historik Michal Stehlík.
Jedno významné výročí si připomínáme právě v sobotu 7. dubna. Před 670 lety - 7. 4. 1348 - založil Karel IV. v Praze univerzitu. Součástí oslav je i den otevřených dveří.
Česká republika si připomíná osobnost středověkého kazatele a reformátora církve Mistra Jana Husa, který 6. července 1415 zemřel za městem Kostnice na hranici v plamenech. Kázal proti kupčení s odpustky a kromě jiného žádal i mravní čistotu kněží. Za své názory byl obviněný z kacířství.
Zřícenina hradu Krakovec je známá třeba z filmu Ať žijí duchové, ale především tím, že odsud odjížděl na kostnický koncil mistr Jan Hus. Alespoň se to tak traduje již po staletí. Archiváři z Rakovníka ale přišli s nečekaným oznámením. Podle nich Jan Hus na Krakovci nikdy nebyl.
Umělecká díla, knihy, ale i předměty denní potřeby, to vše uvidí návštěvníci výstavy „Praha Husova a husitská“. Expozici, která dokumentuje Husovu dobu, ale věnuje se i husovské tradici v dalších staletích, je ode dneška k vidění v pražském Clam-Gallasově paláci.
Centrum hlavního města v pondělí patřilo Husovským slavnostem. Připomněly šestisté výročí upálení českého kazatele a církevního reformátora mistra Jana Husa. Zájemci si mohli poslechnout koncerty, přednášky, čtení z Husových textů a zúčastnit se diskusí. Lidé také ode dneška mohou na Betlémské kapli spatřit nápis Za pravdu, objevuje se ale jen za slunečného počasí.
