Vědomí sounáležitosti národa se teprve musí cílevědomě budovat výchovou a vzděláváním k uvědomělému občanství. Ale nejen to. Jeho součástí je vědomí toho, co jsme jako dědictví převzali od předků.
Od 50. let byl Jan Hus systematicky líčen jako jazykovědec, spisovatel, osvětář, sociální reformátor ve službách pracujícího lidu a kritik poměrů v církvi.
Strategická hra Age of Empires II se v letošním srpnu dočká rozšíření Dawn of the Dukes, ve kterém se hráči budou moct chopit velení husitské armády a postavit se společně s Janem Žižkou nepřátelům.
Historik Petr Čornej o něm napsal: „Žižka neměl psychické ani mravní zábrany. Zápas o přežití vnímal jako realitu“. Zároveň byl přesvědčený, že je mužem, který může napomoci náboženské obrodě.
K připomínce 600 let od první pražské defenestrace, pořádá Praha 2 v úterý celodenní program. Husité jsou nedílnou, ale velmi kontroverzní součástí českých dějin.
„Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“ I to jsou slova, která upomínají k odkazu kazatele a taky jazykovědce Jana Husa.
Osobnost Jana Husa není pouze příběhem doby, ve které žil a kdy jeho život tragicky skončil upálením na hranici, ale provází naše dějiny i po další staletí až do současnosti.
Sloup byl postavený především jako projev díků za to, že se v roce 1648 podařilo uchránit Staré a Nové město pražské před přesilou švédské armády a před rabováním.
Diváci se letos dočkají novodobého zpracování osudu Jana Husa v režii Jiřího Svobody. Jak moc by se měli filmaři držet historických faktů? Diskutují režisér Svoboda a historik Michal Stehlík.
Jedno významné výročí si připomínáme právě v sobotu 7. dubna. Před 670 lety - 7. 4. 1348 - založil Karel IV. v Praze univerzitu. Součástí oslav je i den otevřených dveří.
Česká republika si připomíná osobnost středověkého kazatele a reformátora církve Mistra Jana Husa, který 6. července 1415 zemřel za městem Kostnice na hranici v plamenech. Kázal proti kupčení s odpustky a kromě jiného žádal i mravní čistotu kněží. Za své názory byl obviněný z kacířství.
Zřícenina hradu Krakovec je známá třeba z filmu Ať žijí duchové, ale především tím, že odsud odjížděl na kostnický koncil mistr Jan Hus. Alespoň se to tak traduje již po staletí. Archiváři z Rakovníka ale přišli s nečekaným oznámením. Podle nich Jan Hus na Krakovci nikdy nebyl.
Umělecká díla, knihy, ale i předměty denní potřeby, to vše uvidí návštěvníci výstavy „Praha Husova a husitská“. Expozici, která dokumentuje Husovu dobu, ale věnuje se i husovské tradici v dalších staletích, je ode dneška k vidění v pražském Clam-Gallasově paláci.
Centrum hlavního města v pondělí patřilo Husovským slavnostem. Připomněly šestisté výročí upálení českého kazatele a církevního reformátora mistra Jana Husa. Zájemci si mohli poslechnout koncerty, přednášky, čtení z Husových textů a zúčastnit se diskusí. Lidé také ode dneška mohou na Betlémské kapli spatřit nápis Za pravdu, objevuje se ale jen za slunečného počasí.
V Husinci na Prachaticku dnes vrcholí čtyřdenní program připomínající 600. výročí upálení místního rodáka Jana Husa. V Centru mistra Jana Husa se dopoledne konala ekumenická bohoslužba, k vidění tam jsou ukázky života v 15. století. Bohatý program s koncerty a divadelními představeními se odehrává také na dalších dvou pódiích ve městě.
Dějiny bývají někdy spravedlivé, byť jim to zpravidla dlouho trvá. Po mistru Janu Husovi je v Kostnici pojmenovaná velká třída v centru města, zatímco po někdejším mocném císaři Zikmundovi jenom malá postranní ulička. Český reformátor, kterého kvůli jeho přesvědčení nechal kostnický koncil před 600 lety upálit, má v tomto středověkém německém městě i své muzeum - Husův dům, které provozuje česká společnost.
Kritizoval mravní úpadek katolické církve a kvůli svým názorům skončil na hranici. Česko si dnes připomíná upálení mistra Jana Husa. Od jeho mučednické smrti uplynulo přesně 600 let. Náboženský myslitel a reformátor zemřel 6. července roku 1415 v Kostnici.
Mistr Jan Hus zemřel pro své vyznání na hranici v plamenech za hradbami středověké Kostnice. V tomto jihoněmeckém městě si osobnost Husa u příležitosti 600. výročí jeho smrti připomínají celý rok.
V Praze začínají dvoudenní oslavy připomínající osobnost Mistra Jana Husa a jeho upálení přesně před 600 lety. Takzvané husovské slavnosti pořádají Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská.
Jihoněmecké město Kostnice dostalo z Česka dárek - třímetrovou a mnohatunovou abstraktní sochu mistra Jana Husa, který před 600 lety za hradbami právě tohoto města zemřel pro svou víru a přesvědčení na hranici. Sochu navrhla a vyrobila mladá sochařka z Hořic Adéla Kačabová a Kostnici ji věnoval Královéhradecký kraj a Církev československá husitská.
Hrad Krakovec na Rakovnicku hostí o prodlouženém víkendu akce k uctění památky mistra Jana Husa. Katolického reformátora, kazatele a vysokoškolského učitele označila církev za kacíře a 6. července 1415 v německé Kostnici upálila. Před svou cestou do Kostnice pobýval nějaký čas právě na Krakovci.
Za přísných bezpečnostních podmínek budou dnes policisté převážet dva významné exponáty pro výstavu o Janu Husovi. Expozice „Mistr Jan Hus a jeho svět" bude od pátku zdarma přístupná v budově Národního archivu na pražském Chodovci.
V kostele Panny Marie před Týnem na pražském Staroměstském náměstí bude večer (od 19 hodin) ekumenická bohoslužba smíření. Proběhne u příležitosti letošního výročí upálení mistra Jana Husa, od jehož smrti uplyne 600 let. Bohoslužby se zúčastní představitelé různých křesťanských církví.
K šestistému výročí upálení Jana Husa znovu vychází kniha, která zásadně změnila vnímání této historické postavy. Jako o reálném člověku začal o Husovi před téměř padesáti lety uvažovat historik František Šmahel. Jeho už legendární kniha "Hranice pravdy" je nově rozšířená o unikátní Husovu kostnickou korespondenci.
Šestisté výročí upálení českého kněze Jana Husa si dnes připomněli na schůzce s papežem ve Vatikánu zástupci tuzemských křesťanských církví. František pak ve své řeči vyzval k řešení historických otázek s novým náhledem a Husovu smrt na hranici označil za "tragickou".
Papež František u příležitosti blížícího se 600. výročí upálení Jana Husa řekl, že jeho smrtí byla zraněna celá římskokatolická církev a měla by prosit o odpuštění. O slovech, která papež údajně pronesl během páteční slavnosti Nejsvětějšího srdce Ježíšova při setkání v Lateránské bazilice, informovala Česká biskupská konference.
