„Nejčastější věta, kterou slýchám od svých kolegů, není ‚nemáme dost peněz‘ nebo ‚nemáme nápady‘, ale bohužel ‚přece se nenechám zavřít‘. A to je ten průšvih,“ říká Jan Konvalinka z Akademie věd.
Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom. „Byl tu staletý spor, jestli existuje dědičnost získaných vlastností, nebo jestli jsme tabula rasa,“ popisuje biochemik Konvalinka.
Konvalinka souhlasí s tím, že celosvětově došlo k poklesu životní úrovně. Zároveň ale upozorňuje na pokles světové chudoby – podle jeho slov naprosto bezprecedentní za posledních třicet let.
Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen tam, kde unikly do vzduchu.
Covid na jaře, covid na podzim. A teď novinka - covid v létě. Stát kvůli tomu ode dneška spouští očkování už 4. dávkou. Proč epidemie znovu zrychluje? A máme to řešit?
Čísla nakažených covidem celosvětově padají. U nás velmi pomalu, ale padají také. Vypadá to, že léto bude zase velmi radostné a bez koronaviru. Otázka je, co se chystá na podzim.
„Uprchlíkům samozřejmě musíme poskytnout zdravotní péči a její součástí je i očkování,“ připomíná s tím, že Ukrajina je obecně „podočkovaná“, takže všichni příchozí dostanou i všechny vakcíny.
Biochemik Jan Konvalinka zároveň připomíná, že se nedělá dost testů na to, aby se zjistily reálné počty nakažených. Těch je podle něj mnohem více než uvádějí statistiky.
„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z toho týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka.
Prorektor se domnívá, že na jaře bude covid za námi. „Pokud ode mne chcete predikce, a chcete, abych se znemožnil a mohli jste si pak dělat legraci, tak myslím, že letos na jaře to skončí,“ připouští.
„Promoření omikronem do značné míry a s velkou pravděpodobností zastaví epidemii. Protože pak už ty protilátky budou opravdu fungovat proti nejrůznějším formám viru,“ řekl Konvalinka.
Biochemik Jan Konvalinka pro Český rozhlas Plus řekl, že můžeme být ‚opatrně optimističtí‘. Vlna omikronu by se mohla bez drastických následků převalit. I přesto jsou nutná opatření.
Nejnovější studie vědců z britských univerzit naznačují, že je riziko hospitalizace u pacientů nakažených omikronem o desítky procent nižší než u delty.
Nová varianta koronaviru omikron už byla odhalena ve zhruba 80 zemích. Zatím to vypadá, že je dvakrát až čtyřikrát nakažlivější než delta a že riziko vážného průběhu nemoci je o 30 procent nižší.
V Česku se objevila další podezření na nové případy nákazy variantou koronaviru omikron. Podle biochemika Jana Konvalinky je třeba třetí dávka očkování.
Detailní statistiky nově zveřejňované ministerstvem potvrzují účinnost vakcín. Ochrana však po půl roce klesá a současná kapacita pro podávání posilujících dávek nestačí pro další zájemce.
Nakažených přibývá i v okolních zemích. „V Německu ta čísla rostou rychle, ovšem ve většině spolkových zemí to s sebou nenese takové zatížení nemocnic a takové počty obětí jako u nás.“
„Buďme upřímní. Takto rychlý nárůst epidemie, který se mimochodem děje i v okolních zemích, čekal jen málokdo. Ale tady jsme to zase už ,natřeli celému světu‘,“ říká na Plusu biochemik Jan Konvalinka.
„Nejdůležitější údaj, který stále máme, je, že koronavirus má k dispozici tři miliony lidí, kde se může úplně volně šířit pravděpodobně pořád," řekl Konvalinka.
„Virus prostě populací projde. Otázka je, jestli se stačíme naočkovat dříve, než udělá nějaké velké oběti,“ říká pro Český rozhlas Plus biochemik Jan Konvalinka.
