Malbu, představující výjevy z operace Anthropoid, vytvořil student Jakub Marek a představili ji zástupci Prahy 8. Radnice připravila i naučnou hru pro děti a mládež.
Rodiny pomáhaly výsadkářům, kteří za druhé světové války zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Obě za to zaplatily životem.
Boje trvaly asi sedm hodin. Proti výsadkářům s pistolemi stálo zhruba 800 nacistů vyzbrojených samopaly, kulomety a dalšími zbraněmi. Po bojích v samotném chrámu se vojáci ukryli do krypty.
Tisův režim sice vydal nacistům do koncentráků 60 tisíc slovenských Židů, ale v případě Gabčíkových rodičů se postavil nacistům na odpor a rodinu Němcům nevydal.
Po druhé světové válce začaly vznikat mimořádné lidové soudy, před které se dostali zrádci a kolaboranti z řad Čechoslováků. Mezi nimi třeba Karel Čurda nebo Augustin Přeučil.
Kardinál Dominik Duka zdůraznil, že atentát na Heydricha nebyl teroristický čin, ale byl to především důkaz lásky k domovu, k vlasti a vlastnímu národu.
Stovky lidí si u kostela sv. Cyrila a Metoděje připomněly parašutisty, kteří zaútočili na Reinharda Heydricha. Výsadkáře také připomínají pamětní destičky Od útoku na Heydricha uplynulo 76 let.
Nedaleko stanice metra Kolbenova byly slavnostně pojmenovány ulice Moravcových a Strnadových. Ponesou jména dvou rodin, které za protektorátu pomáhaly odbojářům a zaplatily za to svými životy.
Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík mají v Anglii pamětní desku. Ta ve vesnici Ightfield připomíná jejich přátelství s tamní britskou rodinou Ellisonových.
Osudový zvrat pro parašutisty Kubiše a Gabčíka nastal 16. června 1942. Na gestapu se totiž přihlásil Karel Čurda a jeho informace o lidech, kteří jim pomáhali, dovedly policii na stopu jejich úkrytu.
"Teprve druhý den jsme v šatníku objevili jejich těžké zimní kabáty a v nich handgranáty anglické výroby." Přečtěte si přímé vzpomínky rodiny, která parašutisty ukrývala ještě v den atentátu.
Praha je i 75 let po atentátu plná stop hrdinů heydrichiády. Ukrývají se v nenápadných domech, kolem kterých možná chodíte denně, a čekají na to, kdy na ně někdo pohlédne jinak.
Jméno zapadlé anglické vesničky Ightfield znají tak maximálně lidé v okruhu 30 kilometrů. Právě tam žila za druhé světové války rodina Ellisonových, která v podstatě přijala za své dva československé vojáky. Jmenovali se Jozef Gabčík a Jan Kubiš. V roce, kdy oslavíme 75 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha, se oba stateční parašutisté dočkají v Ightfieldu pamětní desky.
Dlouho to byla ruina, dnes je to muzeum, na jehož vznik přispěli lidé i z Francie. Takový je osud rodného domu parašutisty a odbojáře Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích. Kubiš byl jedním z mužů, kteří v roce 1942 spáchali atentát na nacistu a říšského protektora Reinharda Heydricha. U vzniku muzea stála starostka obce Jitka Boučková, která za to v úterý na Vítkově dostane od ministra obrany vyznamenání.
Těla československých parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka i 71 let po skončení války leží v hromadné odpadové šachtě na hřbitově v pražských Ďáblicích. A minimálně další dva roky ještě budou.
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kubiš po čtyřech měsících ve funkci končí. Důvody rezignace neoznámil. Společnost dočasně povede Soňa Křítková, šéfka správního úseku a bývalá ředitelka strategie a komunikace Babišova Agrofertu.
Pietní pochod za parašutistu Jana Kubiše dnes startuje v Dolních Vilémovicích. Celkem 40 kilometrů dlouhá trasa vede po místech připomínajících významné události II. světové války.