Před 80 lety se zástupci exilové vlády v Londýně dohodli, že je nezbytné zlikvidovat jednoho z čelných představitelů nacistické moci v Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha.
„Je tam spousta zajímavých indicií, které tedy vůbec nesvědčí o tom, že by to měla být sebevražda nebo že by dokonce Masaryk chodil někde po římse, a pak se odrazil,“ komentuje Jandečková.
Policistům se ale variantu vraždy nepodařilo jednoznačně potvrdit. Nechali si také zpracovat nový znalecký posudek – expert napadení Jana Masaryka vyloučil.
Jen pár dní před 73. výročím tragické smrti Jana Masaryka policie znovuotevřený případ odložila, aniž by došla k jasnému závěru, co se stalo. Tedy zda šlo o vraždu, sebevraždu nebo nešťastnou náhodu.
„Ani v průběhu doplňujícího šetření nebyly zjištěny nové skutečnosti, které by mohly vést k přesvědčivému závěru ohledně smrti Jana Masaryka,“ řekl pro iROZHLAS.cz státní zástupce Michal Muravský.
Naděje, radost, úleva z nově nabyté svobody. Právě takové byly dny po skončení druhé světové války. Lidé se radovali, ale právě poválečná svoboda je jeden z mýtů soudobé historie.
V archivu by měla být korespondence politika Vilíma a filozofa Svitáka, ve které si podle badatelky Václavy Jandečkové psali o svědectví vyšetřovatele, který našel v bytě stopy na koberci.
„Vracíme do hry sebevraždu jako relevantní možnost,“ říkají v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Masaryk zemřel za dosud nejasných okolností v 1948. Poslední vyšetřování konstatovalo, že ho někdo zabil.
71 let od tragické události budou policisté zkoumat, jestli první poválečný ministr zahraničí mohl z okna svého služebního bytu v Černínském paláci vypadnout bez použití vnější síly.
Charlotta Kotíková už dříve řekla, že by ráda pomohla při novém vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí. V tomto ohledu zmínila právě i srovnání biologických stop.
Na stůl dostali kriminalisté také nový podnět od badatelů, kteří se zabývali mechanismem pádu těla. Došli k opačným závěrům než vyšetřovatelé při posledním šetření v roce 2003.
Masarykův případ nařídilo obnovit městské státní zastupitelství v Praze s odkazem na nahrávku svědectví, kterou zveřejnil Český rozhlas Plus. Rodina podle Kotíkové nikdy nevěřila, že šlo o sebevraždu.
Úmrtí československého ministra zahraničí Jana Masaryka z roku 1948 se bude již po několikáté vyšetřovat. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus o vývoji ve vyšetřováních mluvil historik Jan Kalous.
Důvodem je nález unikátní nahrávky policisty Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. Na nahrávku upozornil Český rozhlas Plus.
Může dosud neznámá výpověď policisty, který byl mezi prvními u mrtvoly někdejšího ministra zahraničí na dvoře Černínského paláce v Praze, přinést posun v porozumění okolnostem Masarykovy smrti?
Nahrávku pořídil před půl stoletím policista Vilibald Hofmann, který byl na místě jako jeden z prvních. Doposud ale toto zvukové svědectví nikdy nebylo zveřejněno.
Peter Schicht navštívil Českou republiku poprvé. Jeho předci do Ústí nad Labem přišli na konci 19.století a založili tam jednu z největších továren na výrobu mýdel v Evropě
„Příliš pozdě si uvědomil, že nemůže hledět dvěma různými směry zároveň,“ napsal v tajné depeši o situaci v Československu v dubnu 1948 americký velvyslanec Laurence Steinhardt o Janu Masarykovi.
Dvanácti Českými lvy oceněné drama Julia Ševčíka, který v neděli odvysílala Česká televize, ukazuje Jana Masaryka ve světle, jež možná řadu diváků překvapilo. Od tragické smrti uplyne v sobotu 70 let.
Prezident Zeman se nechal slyšet, že možná využije příležitosti a požádá Putina o informace z tajných ruských archivů. Není jisté, jestli odtajní všechno nebo že nepůjde o dezinformaci, řekl Navara.
Policisté na konci roku 2016 potřetí po sametové revoluci otevřeli případ smrti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. K došetření případu ale potřebují informace, které má Rusko v archivech.
Masaryk jako diplomat, Masaryk jako šašek, Masaryk jako blázen. Očekávaný životopisný snímek o politikovi Janu Masarykovi představuje různé stránky této významné postavy české historie.
Nedaleko Kolína začali česko-slovenští filmaři točit českou část filmu Masaryk o Janu Masarykovi. Příběh začíná úmrtím Tomáše Garrigua Masaryka a končí vyhlášením druhé světové války. Jako Jan Masaryk se divákům představí Karel Roden.
Černínský palác na pražských Hradčanech, sídlo ministerstva zahraničí, si můžete prohlédnout od 10 do 16 hodin. Nejzajímavějším místem je služební byt Jana Masaryka. Pamětní deska pod oknem koupelny připomíná místo tragické smrti oblíbeného ministra zahraničí. Zemřel dva týdny po komunistickém puči v roce 1948. Jeho smrt dosud nebyla zcela objasněna.
Sídlo českého ministerstva zahraničních věcí se dnes výjimečně otevírá veřejnosti. V rámci oslav konce 2. světové války v Evropě mají lidé možnost prohlédnout si reprezentativní prostory Černínského paláce nebo zahradu, ve které se navíc od 17 hodin koná i koncert Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers.
Před 125 lety se narodil Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, jedna z nejpřesvědčivějších postav českého politického života 20. století, ve světě uznávaný diplomat, doma respektovaná osobnost v politických kruzích a miláček národa.