Centrem Prahy v pátek projel průvod tří desítek historických amerických armádních aut. Kavalkáda džípů nazvaná Konvoj osvobození byla připomínkou americké Třetí armády generála George Pattona.
Vedení Prahy 2 schválilo znění dohody o vzniku pietního místa s majitelem domu, firmou United Corporation. Ve středu sdělila mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová.
„Cítil jsem potřebu tuto událost nějakým výrazným způsobem připomenout. Mrzelo mě, že se na takové dějinné okamžiky s poselstvím pomalu zapomíná,“ uvedl autor myšlenky. Akce se konala už pošesté.
Stránky rozhlasové stanice, která vysílá mimo jiné i v ruštině, nejsou dostupné kvůli 20 let starému článku o Janu Palachovi. Podle Ruska text nabádá k sebevraždě.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,” píše Jan Palach v dopisu.
Plastiku odhalil ministr kultury Lubomír Zaorálek spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem.
Uložení na Olšanech znamenalo symbolickou nápravu toho, jak s Palachovými ostatky zacházel komunistický režim po jeho smrti v lednu 1969, kdy se student upálil.
Pořádající Obec architektů ve čtvrtek ceny vyhlásila prostřednictvím předtočeného pořadu vysílaného na internetu. Do letošního 27. ročníku ceny bylo přihlášeno 180 projektů.
Před rokem politici slibovali, že v Praze bude stálá připomínka Jana Zajíce. K tomu však zatím nedošlo. Praha 1 i pozůstalá rodina však doufají, že k zavěšené pamětní desky dojde ještě v tomto roce.
„Jel jsem do Vinohradské nemocnice. Před muzeem tramvaj zastavila, nevěděli jsme proč. Až jsme viděli mužského, který tam běžel, hořel a za ním další dva, kteří ho nemohli chytit.“
Od listopadových událostí uplynulo kulatých 30 let. Je jim v médiích věnována mimořádná pozornost a jen těžko se připomenutí tohoto výročí dá vyhnout. Vzpomíná na ně kdekdo.
Vladimír Smutný si myslí, že stačilo málo a nemusela být normalizace tak hrozná. V rozhovoru pro DVTV objasňuje, jak vznikly záběry Palacha v nemocnici.
Palach se upálil v roce 1969 na protest proti rezignaci lidí po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Památník stojí na místě domu, kde Palach vyrůstal.
Památník věnovaný studentu Janu Palachovi, který se v lednu 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy, měl být otevřen už letos v srpnu.
Před padesáti lety se v Rize v tehdejším Sovětském svazu pokusil upálit student Ilja Rips. Dnes je profesorem a přednáší matematiku. „Ten den ráno jsem měl na mysli jen technické detaily," vzpomíná.
Lidé se sešli u domu s číslem popisným 39 v horní části Václavského náměstí. V jeho průjezdu se Jan Zajíc upálil, aby tak vyburcoval národ k odporu proti okupaci Československa v roce 1968.
O stále policejní ochraně pro italského novináře Berizziho informoval ve středu jeho domovský list La Repubblica. Berizzi soustavně monitoruje krajní pravici na severu Itálie.
Náhrobek ve tvaru ležícího člověka osadili pozůstalí na hrob 29. června 1970. O 11 dnů později dostala Libuše Palachová dopis s výzvou, aby náhrobek odstranila.
Po cestě k hřbitovu stály v ulicích tisíce a tisíce lidí, vzpomíná na pohřeb Jana Palacha farář Jakub Schwarz Trojan, který před padesáti lety dvacetiletého studenta pohřbíval.
Tiše a se zachmuřenými tvářemi vyšly do ulic statisíce lidí, aby se rozloučili s mladíkem, který chtěl národ probudit po okupaci z letargie. Fotografie ukrývají i po padesáti letech nesmírnou sílu.
