Hospoda Na mýtince byla první hrou, kterou napsali Svěrák se Smoljakem dohromady. „Cestou z Vídně přišel Láďa s nápadem představit Cimrmana jako autora operet,“ vzpomíná Svěrák.
„První roli jsem dostal, protože Jarda Uhlíř zapomínal na představení. Když na Záskok nepřišel už třikrát, Svěrák mi řekl, ať jsem blízko, že když zase nepřijde, budu hrát,“ vzpomíná Marek Šimon.
Představení, ve kterém se velikáni českých dějin potkávají v nebeské komisi, mělo premiéru před patnácti lety, symbolicky v den 90. výročí vzniku republiky – 28. října 2008.
„Mě to až udivilo, jak jsem ty formulace zachytil asi tak, jak je řekl. Ten hlas jsem měl pořád v uších,“ vybavuje si Zdeněk Svěrák, jak zaznamenával Werichovy myšlenky.
V úvodním z celkem pěti dílů podcastové série Zdeněk Svěrák popisuje první divadelní sezonu. Už ta ukázala vážné rozpory uvnitř kolektivu. Ladislava Smoljaka nesnesl zakladatel divadla Jiří Šebánek.
Jak se stalo tradicí, ani letos Český rozhlas nechyběl u zahájení nové sezony Divadla Járy Cimrmana. Legendární soubor v neděli sehrál první představní sezony s číslem 57 v Pardubicích.
Besedu s herci Zdeňkem Svěrákem, Miloněm Čepelkou a Petrem Bruknerem vysílá Český rozhlas živě od 17.00 z pardubického divadla. I v nadcházející sezoně bude soubor uvádět všech patnáct her.
Představením „Hospoda Na mýtince“ zahájí v neděli 3. září sezonu Divadlo Járy Cimrmana. Tentokrát to bude v Pardubicích. Jaká by mohla být 57. sezona tohoto legendárního souboru?
Táborská vystudoval kromě herectví také fyziku, dnes hraje v několika pražských divadlech. Momentálně ho diváci televize mohou vídat v cestopisu Stopy Járy Cimrmana.
Stopy Járy Cimrmana jsou sice dokumentem, ale částečně hraným. V každém díle se objeví minimálně jeden člen Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Zdeněk Svěrák se objeví v prvním a posledním dílu.
„Zkoušek jsme měli hodně, záleželo nám na tom,“ vzpomíná na uvedení hry Akt Zdeněk Svěrák. „Měl jsem menší trému než všichni moji přátelé, kteří směřovali na jeviště,“ dodává Miloň Čepelka.
12 let staré zápisky Zdeňka Svěráka už jsou psány jiným perem než ty z roku 1966. A všechny jsou věnovány Ladislavu Smoljakovi. Poslechněte si exkluzivní nahrávky přímo od autora.
„Pražské kulturní středisko, pod které teď patříme, si přeje, abychom napsali novou hru, a to hned,“ píše Zdeněk Svěrák. „Napsali jsme ji přes prázdniny na chalupě a nazvali Herberk.“
Exkluzivní pořad k zahájení nové sezony Járy Cimrmana vysílal Radiožurnál přímo z rozhlasové kavárny. Na záznam se můžete podívat i na serveru iROZHLAS.
Hlavní spory mezi Šebánkem s Smoljakem přišly kvůli dvěma hrám divadla – Vyšetřování ztráty třídní knihy a Domácí zabijačce. Jirka ho takřka fyzicky nesnášel, líčí Svěrák v jeho denících.
„Divadlo Járy Cimrmana bylo založeno na zakládající schůzi 29. října 1966. Na tento mrazivý den svolal Jirka Šebánek do armádní redakce Čepelku, Smoljaka a mne,“ čte Svěrák ze svého deníku.
Když cestující z vlaku vystoupí, může vedle zastávky spatřit mohylu Járy Cimrmana, ohniště Járy Cimrmana a také jeho odlitek, který ho zobrazuje čelem k zemi.
„Deportace bylo vyvedení dveřmi, a to už od antiky znamenalo odvezení nepohodlného člověka za brány města. Mohl se ale vrátit, kdežto defenestrace je definitivní,“ říká historička Eva Doležalová
Podrobněji se na průběh natáčení hraného dokumentu o nejslavnějším Čechovi můžete podívat do galerie. Poslechněte si také reportáž o tom, jak natáčení probíhalo.
Dokumentární cyklus Stopy Járy Cimrmana sleduje osobu českého génia očima jeho tvůrců, povahou má připomínat cimrmanovský seminář. Diváci se na něj mohou těšit na jaře roku 2023.
Poprvé do Jevíčka přijeli v roce 2004. Městečko na pomezí Čech a Moravy si herci z Divadla Járy Cimrmana oblíbili natolik, že žádný rok nemůže chybět v plánu zájezdů.
23:52
Praha||Ondřej Skácel, David Šťáhlavský|Společnost|Hovory
Hry Divadla Járy Cimrmana se staly přes léta natolik populární, že některé hlášky doslova zlidověly. Tomáš Maleček hovoří o historii Cimrmana, divadelních hrách i o jejich překladech.
Vladimír Kroc v rozhlasové kavárně zpovídal herce Zdeňka Svěráka, Miloně Čepelku, Petra Bruknera, Marka Šimona, Petra Reidingera a Miroslava Táborského.
