Jako o největší vojenské síle světa hovořil generální tajemník Jens Stoltenberg o Severoatlantické alianci. Přesto je tato organizace oproti Kremlu v nevýhodě.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí.
Ve čtvrtek proběhl v Bruselu mimořádný sjezd NATO. O jejím postupu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajinu hovořil ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Plusu politický geograf Kofroň.
Evropští prezidenti a premiéři by na summitu měli jednat mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn.
Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg označil rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina za nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování. S hlavou státu nesouhlasí ani USA.
Vůdce severoatlantické aliance uvedl, že uznání dvou separatistických republik na východě Ukrajiny neznamená konec ruských plánů napadení státu. Síly rychlé reakce jsou podle něj v pohotovosti.
Severoatlantická aliance se podle Stoltenberga obává, že si Rusko snaží zprávami o útocích ukrajinské armády v Donbasu vytvořit záminku k invazi na Ukrajinu.
Stoltenberg musí nejdříve dokončit svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince.
Předsedové obou komor českého Parlamentu hovořili se šéfem NATO o tom, že česká vláda hodlá plnit své spojenecké závazky a k členství v organizaci jako záruce své bezpečnosti nevidí alternativu.
Generální tajemník aliance se v kancléřem Olafem Scholzem setkal v úterý odpoledne. Tématem jednání bylo Rusko a pokračující krize na východní Ukrajině.
Náměstek šéfa ruské diplomacie Gruško varoval, že případné další rozšiřování aliance obsahuje rizika, které Moskva pokládá za nepřijatelná a bude jim čelit.
Rusko vyvolalo znepokojení Západu rozmístěním desítek tisíc svých vojáků v blízkosti hranic s Ukrajinou. Tvrdí, že se obává o svou bezpečnost kvůli údajné snaze NATO rozšířit se o tuto zemi.
Gnerální tajemník Jens Stoltenberg v úterý podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat.
„Rusko už podruhé v roce uskutečňuje koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Jakákoliv agrese bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků,“ pronesl generální tajemník NATO.
Vztahy nyní ještě zhoršilo zrušení akreditace osmi členům ruské mise při NATO. Podle jejího šéfa pozoruje Severoatlantická aliance nárůst škodlivé ruské činnosti.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v úterý vyzval afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního k vyjednávání o urovnání konfliktu s Tálibánem.
Na vzpomínkovou akci dorazili přeživší útoku i generální tajemník NATO a tehdejší norský premiér Jens Stoltenberg. Ten vzkázal, že by Norsko nemělo zapomenout, že šlo o politicky motivovaný atentát.
Kromě toho alianční státy řešily další témata jako rozšiřování rozpočtu aliance a národních investic do obrany. Shodly se také na přípravě strategie, do které bude patřit i obrana vesmírných satelitů.
Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka se v závěrečném prohlášení lídrů objeví vyjádření solidarity s Českem v diplomatické roztržce s Moskvou zahájené kauzou Vrbětice.
Podle diplomatických zdrojů by se v závěrečném komuniké mohla objevit formulace vyjadřující solidaritu Česku v jeho současném sporu s Ruskem souvisejícím s kauzou Vrbětice.
Stoltenberg prohlásil, že NATO souhlasí s přístupem americké administrativy vůči Rusku včetně toho, že se Biden příští týden i přes napjaté vztahy Washingtonu s Moskvou setká s Putinem v Ženevě.
