Český bestiář představuje osm životních příběhů konfidentů gestapa nebo StB. „Fascinuje mě především bizarnost těchto osudů,“ vysvětluje spisovatel Jiří Padevět pro Český rozhlas Plus.
Senát vybírá podle nedávné novely šest z 18 členů Rady ČT, zbývajících 12 členů rady bude nadále volit Sněmovna, která dříve sama obsazovala rady všech veřejnoprávních médií.
Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět došel k názoru, že už nemá o lidstvu žádné přehnané iluze. Třeba proto, že i přes protektorát a holocaust nikdy nezmizel antisemitismus.
„Tím, že zpracovávám hrůzy z války, si daleko líp uvědomuju, že pořád žijeme v dobrém světě,“ přibližuje spisovatel. „Jenže než jsem knížku 1945 vydal, začala válka na Ukrajině.“
Rusko a jeho politika se neproměnily ze dne na den, přesto lídři západních zemí dále s tamním režimem udržovali obchodní styky a rizika plynoucí ze závislosti například na ruském plynu ignorovali.
Díky covidu je ostře vidět politiky, kteří se snaží do veřejného prostoru protlačit více dozoru státu, řekl v dubnu. Nyní vidím navíc i pnutí ve společnosti, říká Padevět.
Spisovatel Jiří Padevět současné české společnosti nejvíce zazlívá, že se z odsunu Němců vytváří politická munice. Událost, která se stala v roce 1945, využívají politici proti svým oponentům dodnes.
„Připomínat si to, co jsme prožili ve dvacátém století jako obyčejní lidé, je strašně důležité proto, aby se nám to znovu nestalo,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Vltava Jiří Padevět.
Poválečné vyřizování účtů s německými civilisty v Československu vyústilo i v masakr, kdy čeští ozbrojenci v Postoloprtech na Lounsku povraždili 763 Němců.
Radnice Prahy 6 by měla ve čtvrtek rozhodnout, co bude dál s pomníkem maršála Koněva. Proč kolem sochy vzplály tak vyhrocené vášně? A co spor vypovídá o tom, jak vnímáme svou vlastní minulost?
Nebyl jen Terezín a Lety. Za okupace fungovalo v Čechách a na Moravě hned několik desítek nacistických táborů, připomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou publicista Jiří Padevět.
O tři místa v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů usiluje 24 kandidátů, které doporučily občanská sdružení a organizace. Senát mezi nimi vybere členy rady na schůzi 6. prosince.