Podle Seznam Zpráv odcházející členové uvedli, že jim došla trpělivost, respektive že pravidelné víkendové schůzky s prezidentem na zámku v Lánech považují za ztrátu času.
Centrum je největším projektem České národní banky na podporu finanční a ekonomické gramotnosti a dalším krokem ve větší otevřenosti vůči veřejnosti. Kapacita bude zhruba čtyřicet tisíc osob za rok.
Jaké úkoly čekají českou centrální banku v době poznamenané vysokou inflací a ruskou invazí na Ukrajině? Vladimír Kroc se ptal europoslance Luďka Niedermayera, který je bývalým viceguvernérem ČNB.
Jmenování je naplánováno na středeční dopoledne. Koho prezident do čela České národní banky vybral, nechtěl Ovčáček komentovat. „Je nutno vyčkat ceremoniálu,“ uvedl.
Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste.
Prezident a členové týmu vyslechli příspěvky guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Ve čtvrtek zasedne bankovní rada ČNB.
Poradní tým prezidenta se v minulosti scházel zhruba jednou za měsíc. Naposled ale zasedl loni na podzim před hospitalizací Zemana v Ústřední vojenské nemocnici, od té doby nejednal.
Zřejmě není čas se děsit, že dál porostou ceny ropy, protože někteří producenti zvýšili těžbu. Podniky mají rezervy a totéž platí pro domácnosti – 13% inflace jim vezme navýšení mezd z loňska.
„České banky jsou velmi zdravé. To znamená, že mají více než dostatek kapitálu, mají velké přebytky likvidity,“ uklidňuje situaci guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Inflace v Česku překonává i pesimistické odhady ekonomů. Nejméně několik měsíců se podle nich bude držet okolo deseti procent. Guvernér ČNB Jiří Rusnok říká, že situaci souvisí i s Ukrajinou.
Centrální banka se vydala radikální cestou v těžké době. Inflace se blíží k desetiprocentní hranici a podle samotných bankéřů existuje třetinová pravděpodobnost, že jí také překročí.
Česká národní banka před Vánoci zvýšila základní úrokovou sazbu na nejvyšší úroveň za posledních 13 let a naznačila, že růst bude zřejmě pokračovat i v novém roce.
Bankovní rada České národní banky ve středu vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální prognózy jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb.
Na nerovný přístup ke vzdělání navíc dlouhodobě upozorňují sociologové – například Daniel Prokop, píše v komentáři pro Český rozhlas Plus Apolena Rychlíková.
Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 % z předchozích 90 %. Centrální banka zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok věří, že ve druhém pololetí příštího roku uvidíme rychlý pokles inflačních indexů někam blízko k našemu tolerančnímu pásmu.
„Garantuji vám, že budou sazby zvyšovat i další země, které nejsou rozvojové...Ta slova jsou naprosto nekompetentní. Používají se pojmy, které nesedí,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Vojtěch s Rychetským jsou jedinými z představitelů, u nichž podíl důvěřujících alespoň mírně převážil nad podílem nedůvěřujících. U všech ostatních nedůvěra převyšovala podíl vyjadřované důvěry.
„Je nejvyšší čas připustit, že možná miliony klientů pojišťoven čelí možnosti, že jejich pojistné smlouvy životního pojištění jsou neplatné,“ uvedl ve středu Oberfalzer.
Veřejné finance se podle Rusnoka kvůli zvyšování mandatorních výdajů, snižování daňových příjmů a ekonomickým dopadům pandemie dostaly na dlouhodobě neudržitelnou úroveň a bude nutné je konsolidovat.
Bankovní sektor je podle zátěžových testů ČNB i po pandemii koronaviru vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. S pandemií se vypořádal velice dobře, uvedl guvernér Jiří Rusnok.