Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu by rád otevřel diskusi o tom, jak se mají soudci chovat, aby nesnižovali důvěru v justici. Reaguje například na kauzu soudce, jenž upravoval protokoly.
„Je třeba ho vyzvat, aby to všechno věrohodně vysvětlil, nebo aby rezignoval,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál bývalý předseda Nejvyššího soudu Josef Baxa.
Hosty byli ekonomka Hana Lipovská, právnička Hana Marvanová, předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář, sociolog Martin Buchtík a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Aktuálně není v Česku politicky citlivější kauzy. Server iROZHLAS.cz proto požádal osobnosti právnického světa, aby nabídly svůj pohled na nejnovější dění v případu, který rozdělil odbornou veřejnost.
Ať už kauza Čapí hnízdo skončí jakkoli, bude mít postup Městského státního zastupitelství v Praze podle expředsedy a nynější soudce Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy dopad na důvěru v justici.
Bylo by velmi jednoduché, až laciné, kdyby se řeklo, že se právo na obhajobu musí omezit, protože tím obvinění pořád jenom zdržují. To nejde, míní soudce Nejvyššího správního soudu
Prezident Miloš Zeman se nesnaží podvolit si justici. Nic takového se neprojevilo, myslí si prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, jehož Hrad navrhuje do funkce Ústavního soudce.
Nezávislost Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebyla podle sněmovního podvýboru pro justici komunikací s prezidentem Milošem Zemanem a Vratislavem Mynářem ohrožena.
Praha||Tomáš Pancíř|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
Předseda sněmovního podvýboru pro justici a soudní samosprávu a také bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vystoupil v pátek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Zatím poslední kritika z Hradu míří vůči české justici. Kancléř Vratislav Mynář stáhl svoji žalobu kvůli neudělení prověrky. Soudci, kteří by rozhodovali, jsou prý propojeni s jeho kritiky.
Je nutné bavit se o hranicích mezi prezidentskou a soudní mocí. „To znamená, kde vytyčíme hranici jednak setkávání se prezidenta s jednotlivými funkcionáři, a také témat, které mají projednávat.“
Mynář mohl v případě pochybností o Kratochvílově nestrannosti vznést námitku podjatosti. Kancléř však tohoto práva nevyužil, ve spisu podle Kratochvíla žádná námitka podjatosti není.
S nezávislostí institucí, tedy soudů, médií nebo odborů, stojí a padá demokracie. Instituce se ale neochrání samy od sebe. Jedna po druhé se položí, když je veřejnost nechá napospas mocným.
Od minulého týdne se ze všech stran probírají schůzky Miloše Zemana s vysoce postavenými zástupci naší justice, například s bývalým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefem Baxou.
„Bavili jsme se o otázkách právních. Pan Nejedlý u toho byl, celou dobu mlčel a usmíval se. Tématem bylo i to, jak je to se jmenováním místopředsedů,“ řekl šéf Nejvyššího správního soudu Mazanec.
Expředseda a soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa cítí velké zklamání z toho, jak se prezident Miloš Zeman a kancléř Vratislav Mynář chovají vůči justici.
Prezident Miloš Zeman v úterý na Pražském hradě jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu sedmašedesátiletého Michala Mazance, který vystřídá Josefa Baxu. Funkce se ujme 1. října.
Prezident Miloš Zeman už má téměř jistě vybraného nástupce Josefa Baxy v čele Nejvyššího správního soudu. Jméno oznámí včas, ale teprve poté, co se s kandidátem sejde
Větší rezistenci vůči soudnímu rozhodování zaznamenal předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v oblasti stavebního práva se silným vlivem lokální politiky.
Co můžeme čekat od změn na postech ministra spravedlnosti a předsedy Nejvyššího správního soudu? Současná hlava justice Robert Pelikán totiž oznámil odchod z politiky a Josefu Baxovi končí mandát.
Nejvyšší správní soud čeká v následujících dnech historicky největší kontrola voleb. Reaguje tak na stížnost Tomáše Nováka, podle kterého volební komise nezapočítala jeho preferenční hlas.
