Zásadní bude ale podle prezidenta jednání celého Senátu, nikoliv jednotlivých výborů. Jména nominantů na soudce Ústavního soudu bude plénum probírat 31. května.
Okolo výběru ústavních soudců je rušno. „Nelíbí se mi způsob nominace,“ vzkazuje směrem k Hradu šéf ústavně právního výboru Tomáš Goláň. K Josefu Baxovi má také určité výhrady, odmítá ale říct jaké.
Hlava státu dopředu prohlásila, že složení Ústavního soudu by mělo být profesně pestré a z hlediska zastoupení mužů a žen vyvážené. Z pohledu navržených kandidátů se genderově nebude nic měnit.
Na Ústavním soudu letos končí mandát sedmi soudcům, prvním třem již na počátku května. Pavel slíbil jména prvních kandidátů Senátu předložit co nejdříve.
Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let. Pavel aktuálně hledá nástupce Milady Tomkové, Jaroslava Fenyka a Jana Filipa, kterým skončí mandát začátkem května.
Josef Baxa byl dlouholetým předsedou Nejvyššího správního soudu. Soudcem se stal ještě za minulého režimu a za svou kariéru zažil různorodé případy, ve kterých musel rozhodnout.
Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu by rád otevřel diskusi o tom, jak se mají soudci chovat, aby nesnižovali důvěru v justici. Reaguje například na kauzu soudce, jenž upravoval protokoly.
„Je třeba ho vyzvat, aby to všechno věrohodně vysvětlil, nebo aby rezignoval,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál bývalý předseda Nejvyššího soudu Josef Baxa.
Hosty byli ekonomka Hana Lipovská, právnička Hana Marvanová, předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář, sociolog Martin Buchtík a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Aktuálně není v Česku politicky citlivější kauzy. Server iROZHLAS.cz proto požádal osobnosti právnického světa, aby nabídly svůj pohled na nejnovější dění v případu, který rozdělil odbornou veřejnost.
Ať už kauza Čapí hnízdo skončí jakkoli, bude mít postup Městského státního zastupitelství v Praze podle expředsedy a nynější soudce Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy dopad na důvěru v justici.
Bylo by velmi jednoduché, až laciné, kdyby se řeklo, že se právo na obhajobu musí omezit, protože tím obvinění pořád jenom zdržují. To nejde, míní soudce Nejvyššího správního soudu
Prezident Miloš Zeman se nesnaží podvolit si justici. Nic takového se neprojevilo, myslí si prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, jehož Hrad navrhuje do funkce Ústavního soudce.
Nezávislost Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebyla podle sněmovního podvýboru pro justici komunikací s prezidentem Milošem Zemanem a Vratislavem Mynářem ohrožena.
Praha||Tomáš Pancíř|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
Předseda sněmovního podvýboru pro justici a soudní samosprávu a také bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vystoupil v pátek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Zatím poslední kritika z Hradu míří vůči české justici. Kancléř Vratislav Mynář stáhl svoji žalobu kvůli neudělení prověrky. Soudci, kteří by rozhodovali, jsou prý propojeni s jeho kritiky.
Je nutné bavit se o hranicích mezi prezidentskou a soudní mocí. „To znamená, kde vytyčíme hranici jednak setkávání se prezidenta s jednotlivými funkcionáři, a také témat, které mají projednávat.“
Mynář mohl v případě pochybností o Kratochvílově nestrannosti vznést námitku podjatosti. Kancléř však tohoto práva nevyužil, ve spisu podle Kratochvíla žádná námitka podjatosti není.
S nezávislostí institucí, tedy soudů, médií nebo odborů, stojí a padá demokracie. Instituce se ale neochrání samy od sebe. Jedna po druhé se položí, když je veřejnost nechá napospas mocným.
Od minulého týdne se ze všech stran probírají schůzky Miloše Zemana s vysoce postavenými zástupci naší justice, například s bývalým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefem Baxou.