Takřka 60 europoslanců se v dopise zaslaném šéfovi unijní diplomacie Borrellovi shodlo, že západní státy by Ukrajinu neměly omezovat v útocích na vojenské cíle v Rusku. Podpis připojila i řada Čechů.
Borrell již ráno před jednáním hovořil o tom, že cílem EU je vycvičit 60 000 vojáků, nicméně že chce s ministry hovořit o zvýšení této kapacity. Později prohlásil, že tohoto cíle bylo dosaženo.
„Je to válka proti Palestincům, nejen proti Hamásu. Počet civilních obětí a mrtvých je neúnosný,“ řekl ve čtvrtek irský ministr zahraničí Micheál Martin novinářům.
Podle analytika Vlastislava Břízy EU omezení o využívání zbraní poskytnutých Ukrajině v dohledné době neodstraní. Kyjev by si ale při útocích na ruské území mohl vystačit s vlastní výzbrojí.
Ve čtvrtek nejvyšší venezuelský soud potvrdil Madurovo vítězství, což opozice odmítá. Podle amerického ministerstva zahraničí existují jasné důkazy, že volby vyhrál kandidát opozice.
„Tři velitelé ozbrojených sil přišli vyjádřit nespokojenost. Bude nová vláda a ministři, věci se změní, naše země už takhle dále pokračovat nemůže,“ řekl bolivijské televizi generál Juan José Zuňiga.
„Jsme na prahu rozšíření války,“ řekl Borrell novinářům. Hizballáh podporovaný Íránem začal na Izrael útočit nedlouho po teroristických útocích hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října.
„V návaznosti na íránské útoky proti Izraeli jsem svolal na úterý mimořádné zasedání ministrů zahraničních věcí EU. Cílem je přispět k deeskalaci a bezpečnosti v regionu,“ odůvodnil Josep Borrell.
Ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců.
Dotčenými společnostmi jsou nápravná zařízení, kde byl Navalnyj držen do své smrti, a mezi osobami jsou soudci nebo zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří se na Navalného perzekuci podíleli.
Sankční balík tentokrát neobsahuje sektorové sankce, jako tomu bylo například u toho předchozího. Obsahuje ale omezení vůči dalším 106 jednotlivcům a 88 právnickým osobám.
„Za Česko považuji za důležité, že se klade důraz na mezinárodní humanitární právo i že uznáváme právo státu Izrael na sebeobranu,“ uvedl ministr Lipavský.
Josep Borrell reagoval na nedávná vyjádření Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu.
„To znamená silnější evropský závazek jak v boji proti infrastruktuře a finanční podpoře Hamásu, tak v mezinárodní izolaci a zbavení legitimity tohoto hnutí,“ uvádí se v dopise.
Ranní schůzky s prezidentem Siem se společně s von der Leynovou účastnil předseda Evropské rady Charles Michel. Na jednodenní návštěvu do Číny dorazil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Německý ministr obrany v úterý ale také zdůraznil, že členské státy Evropské unie se i nadále snaží spolupracovat s průmyslem, aby byla výroba munice navýšena.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry zahraničí řekl, že by bylo chybou přestat podporovat palestinskou samosprávu. Řada politiků s tím ale nesouhlasí.
Ukrajinský ministr zahraničí odsoudil kritické hlasy, podle kterých je ofenziva pomalá. Ministři zahraničí na schůzce ve Španělsku také řešili, jak uklidnit situaci v Africe po vojenských pučích.
Po špičkách nenašlapoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Evropská unie tento útok co nejdůrazněji odsuzuje. Představuje nový rozměr ruských zvěrstev,“ uvedl.
Súdánská armáda popřela, že by o příměří cokoli věděla. „Vstoupili jsme do kritické fáze a naše úsilí se zaměřuje na dosažení cílů na operační úrovni,“ uvedli podle agentury Reuters armádní činitelé.
V ponděli se v Bruselu setkají srbský prezident Aleksandar Vučić s kosovským premiérem Albinem Kurtim. Jednat budou o normalizaci vztahů mezi dvěma státy.
Ministři se podle Borella shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.