V roce 2000 prohlásila OSN 20. červen za Mezinárodní den uprchlíků. Připomeňme si u této příležitosti, jak k nám před 20 lety přišli uprchlíci z Kosova.
Od zahájení náletů NATO na bývalou Jugoslávii uběhlo o víkendu dvacet let. Je to dostatečná doba na zhodnocení vývoje a poučení z následků 78 dnů, po které padaly bomby v Srbsku, Černé hoře i Kosovu.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić svým odvoláním u mezinárodního tribunálu v Haagu dosáhnul pouze zpřísnění původního rozsudku z roku 2016.
Radovan Karadžić byl obžalován z válečných zločinů a genocidy v Bosně v první polovině 90. let. Agendu původního soudu převzal justiční orgán nazvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály.
Srbský prezident Aleksandar Vučić vyvolal pobouření mezi kosovskými politiky. Během návštěvy Kosova označil bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče za velkého srbského vůdce.
Jed, který na konci listopadu pozřel exgenerál bosenských Chorvatů Praljak bezprostředně po vyslechnutí svého rozsudku u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, nebylo možné odhalit.
Odsouzený válečný zločinec Slobodan Praljak zemřel po otravě kyanidem draselným, informovala v pátek nizozemská prokuratura. Podle úřadu přítomnost kyanidu v krvi potvrdil toxikologický test.
Přestože málokdo nezaujatý pochybuje o tom, že Ratko Mladić je válečný zločinec, doživotní rozsudek, který nad ním vynesl Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii, za sebou zanechává pachuť.
Ratko Mladić, kterého soud ve středu v Haagu odsoudil k doživotnímu vězení, prohlásil, že má za sebou teprve poločas a že bude bojovat za „zrušení vnucených lží“.
Ratko Mladić osobně řídil ostřelování Sarajeva a byl klíčovou postavu válečných zločinů, které se odehrály tam i ve Srebrenici, zaznělo ve středu u mezinárodního soudu v Haagu.
Chorvatská a slovinská ekonomika se z rozpadu země vzpamatovala do pěti let, pobaltským zemím to trvalo patnáct. Česko a Slovensko rozpad na výkonu ekonomiky téměř nepocítily.
V Titově Jugoslávii armádu uctívali. V nástupnických republikách na ni dnes politici loví hlasy voličů. Ale kde na to vzít peníze? O znovuoživení základní vojenské služby píše Al-Džazíra Balkans.
Zločinný tyran, nebo hrdinný spasitel? Chorvati se opět přou o pravou tvář "soudruha Tita". Pouliční protesty i vášně politiků vyvolal staronový boj o jméno "nejkrásnějšího" náměstí v Záhřebu.
Budoucnost Bosny a Hercegoviny je v Evropské unii. Na tom se shoduje většina představitelů této etnicky rozdělené země, kterou před 25 lety zachvátil konflikt s téměř sto tisící oběťmi. Další existence společného státu je přesto nejistá. Tvrdí to hlavní bosenský analytik Srečko Latal a na nárůst nacionalismu i nefunkčnost stávajícího politického sytému upozorňuje i Evropská unie.
Sarajevské muzeum válečného dětství dokumentuje zkušenost lidí, kteří vyrůstali v hlavním městě Bosny a Hercegoviny během konfliktu v 90. letech. Tvůrci v něm shromáždili unikátní kolekci nejrůznějších předmětů, které si dnes už dospělí lidé celá léta schovávali jako svého druhu památku. Atmosféru dětství na pozadí střelby a bombardování dokreslují rozhovory, ve kterých lidé popisují své zážitky z války.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého politického vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiće ke 40 letům vězení. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Rozsudek není pravomocný, 70letý Karadžić se proti němu hodlá odvolat. Osm let už Karadžić strávil ve vazbě.
Na chorvatsko-srbské hranici se dodnes nachází zbytky minových polí, která tam vznikla za jugoslávské války v 90. letech. Právě tudy nyní – poté co Maďarsko uzavřelo svou hranici se Srbskem – směřuje proud uprchlíků, kteří se snaží dostat do západní Evropy. Podle úřadů by uprchlíkům nebezpečí hrozit nemělo – pokud si ovšem přečtou varování, kterými jsou nebezpečná místa označená.
Srbský nacionalista Vojislav Šešelj prý porušil pravidla podmínečného návratu do vlasti a měl by se vrátit před mezinárodní soud. Nařídil mu to Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu.
Srbsko za války v bývalé Jugoslávii nespáchalo v Chorvatsku genocidu, rozhodl Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Stejný verdikt vynesl i v opačném případě, ve kterém Srbsko vinilo z genocidy Chorvatsko. Rozhodnutí soudu je konečné a nelze se proti němu odvolat. V letech 1991 až 1995 při bojích na Balkáně zemřelo 20 tisíc lidí.
Před haagským trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii stanul bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladič. Tentokrát ne jako obžalovaný z válečných zločinů, ale jako svědek. Měl vypovídat v procesu s bývalým politickým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem.
V Bělehradě dopoledne zemřela Jovanka Brozová, vdova po zakladateli poválečné Jugoslávie Josipu Brozi Titovi. Bylo jí 88 let. Brozová v srpnu prodělala infarkt a od té doby zůstávala ve vážném stavu v nemocnici. Lékaři už dříve uvedli, že trpí rakovinou.
Hry a eseje Václava Havla měly obrovský úspěch i v bývalé Jugoslávii. Do srbštiny je mistrně přeložil pozdější velvyslanec Aleksandar Ilić, jinak profesor světové literatury. Na Havla vzpomíná hlavně jako na umělce a bojovníka za svobodu, politicky si naopak více cení současného prezidenta Václava Klause.
Chorvatský generál Ante Gotovina je osvobozen. Mezinárodní trestní soud v Haagu ho zbavil obvinění ze zločinů proti lidskosti. Těch se měl Gotovina podle obžaloby dopustit během války v bývalé Jugoslávii v polovině devadesátých let. Odvolací soud dnes všechna obvinění zamítl a osvobodil také dalšího chorvatského generála Mladena Markače. Jejich příznivci vítali nejnovější verdikt s nadšením. Gotovina by měl podle informací Českého rozhlasu ještě dnes v noci přistát v Chorvatsku.
|Alexander Tolčinský, Mirko Kašpar, Magdaléna Trusinová|Zprávy ze světa
Nový srbský prezident Tomislav Nikolić dnes nastoupí do úřadu. Na jeho inauguraci ale nepřijede třeba slovinský prezident Danilo Türk nebo chorvatský prezident Ivo Josipović. Svou neúčast obhajují tím, že nová srbská hlava státu odmítá nazvat srebrenický masakr genocidou.
Půl miliardy eur chtějí vybrat organizátoři dnešní dárcovské konference v Sarajevu. Z těchto peněz by se měly postavit byty pro uprchlíky ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří opustili své domovy během války v Bosně-Hercegovině a dodnes žijí v provizoriu.
