junta

|David Koubek, Vojtěch Man |Zprávy ze světa

Setkání po 39 letech. V Argentině se našla vnučka unesená vojenskou juntou

V Argentině se našla vnučka ukradená vojenskou juntou původní rodině. Je to už 120. takový případ a šťastná je v tomto případě babička Maria Marianiová, která je sama spoluzakladatelkou organizace hledající zmizelá vnoučata. Po více než třech desítkách let se daří spojit rodiny mimo jiné díky bance genetických informací.

Volkswagen zvažuje, jak odškodní oběti své spolupráce s brazilskou juntou

|David Koubek |Zprávy ze světa

Automobilka Volkswagen uvažuje o odškodnění za podíl na zločinech vojenské diktatury v Brazílii. Potvrdil to zástupce z německé centrály automobilového koncernu, který v Brazílii jednal s federální prokuraturou a zástupci Národní komise pravdy. Ta za čtyři roky nasbírala důkazy o porušování lidských práv v letech 1964 až 1985, například i v brazilských továrnách Volkswagenu.

|Kateřina Procházková |Zprávy ze světa

Thajská junta je týden u moci. Kritici režimu zůstávají ve vězení, demonstranti v ulicích

Junta chunta, která přebrala moc v Thajsku, slibuje tvrdší postup proti demonstrantům a opozici. Od nástupu k moci zadrželi vojáci asi 300 lidí. Některé z nich sice propustili – na svobodě je bývalá premiérka Jinglak Šinavatra, i předák opozice – za mřížemi ale zůstává množství disidentů a intelektuálů, kteří kritizují totalitu nastolenou armádou. A demonstrace proti vojenské vládě v Thajsku tak pokračují.

|Kateřina Procházková |Zprávy ze světa

Thajská junta po týdnu u moci uvolňuje část zákazů. Propustila i některé vězně

Vládnoucí junta uvolňuje v Thajsku omezení spojená se stanným právem. Od včerejška zkrátila noční zákaz vycházení. A uvažuje o jeho celkovém zrušení v některých destinacích, jako jsou Phuket a Pattaya. Včera také po sedmi dnech propustila přes sto vězněných lidí, především politiků, disidentů a představitelů inteligence.

|Milan Slezák, Michaela Vydrová, Martina Vacková |Zprávy ze světa

Vůdce junty v Mali Amadou Sanoga slíbil obnovení ústavy a spravedlivé volby

Vůdce junty v Mali Amadou Sanoga, který v této západoafrické zemi svrhl demokraticky zvoleného prezidenta a zrušil ústavu, včera pod obrovským mezinárodním nátlakem prohlásil, že obnoví ústavu z roku 1992 a uspořádá svobodné a spravedlivé volby. Neřekl ale, zda splní zahraniční ultimátum a začne předávat moc civilní vládě.

|David Koubek |Zprávy ze světa

V Argentině odsoudili na doživotí další vojáky z doby junty

Argentina má další odsouzené z doby vojenské diktatury. Soud poslal na doživotí osm bývalých vojáků za mučení a vraždu 22 civilistů. Jeden bývalý policista odešel od soudu jako nevinný. Zákony, zaručující amnestii za zločiny vojenské diktatury, zrušil nejvyšší soud v roce 2005, víc než dvacet let po jejím konci.

Su Ťij sjednocuje barmskou opozici, společně chce prosazovat demokracii

|Robert Mikoláš, Martin Hromádka |Zprávy ze světa

Su Ťij chce sjednotit barmskou opozici a společně usilovat o demokracii. Prohlásila to sama nositelka Nobelovy ceny míru, která byla minulý měsíc po sedmi letech propuštěna z domácího vězení. V Barmě se sice konaly první volby po dvaceti letech, vojenská junta ale drží pevně moc ve svých rukou a nejistý je i osud samotné Su Ťij.

|Robert Mikoláš |Zprávy ze světa

Vojenská junta zřejmě vyhraje volby v Barmě. V zemi propukly nepokoje

K vítězství v prvních volbách v Barmě po dvaceti letech míří strany napojené na vojenskou juntu. Opozice je ale viní z podvodů. Průběh hlasování, ze kterého byla de facto vyloučena i hlavní opoziční strana nositelky Nobelovy ceny míru, Su Ťij, odsuzují i Spojené státy, Evropská unie, Austrálie či Japonsko. Na východě Barmy dnes navíc propukly střety mezi armádou a povstalci, při kterých zemřeli tři lidé a dalších jedenáct utrpělo zranění.

|Helena Berková, Jan Piroch |Zprávy ze světa

V Barmě by se měly po dvaceti letech konat volby

V Barmě by se letos, poprvé po dvaceti letech, měly konat parlamentní volby. Tvrdí to barmská vojenská vláda, termín ale zatím neoznámila. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun teď na Barmu apeluje, aby k volbám vytvořila náležité podmínky, to znamená, aby například propustila na svobodu politické vězně, včetně disidentky a vůdkyně Národní ligy pro demokracii, Aung Schan Su Ťij.

|Martina Mašková, Jan Piroch |Zprávy ze světa

Argentina odtajní archivy z dob vojenské junty

Vláda vojenské junty v letech 1976 až 1983 stála v Argentině podle oficiálních údajů život třinácti tisíc lidí. Podle odhadů ochránců lidských práv je obětí dokonce kolem 30 tisíc. Argentinská prezidentka Cristina Fernandezová nyní nařídila armádě odtajnit veškeré dokumenty, které s vládou vojenské junty souvisejí. Podle prezidentky Fernandezové není možné čtvrt století po obnovení demokracie v Argentině "nadále držet tyto informace nepřístupné na základě argumentu, že by to ohrozilo státní bezpečnost".