Carnegieho institut požádal veřejnost o pomoc s vymyšlením jmen. Podmínkou je, že musí být pojmenovány po velikánech ze severské, galské nebo inuitské mytologie.
Měsíc pojmenovaný podle milenku boha Dia Európy je hlavním cílem při hledání mimozemského života. Právě proto chce NASA tento svět podrobně prozkoumat.
V úterý 16. července půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Zatmění potrvá do 2.18 hodin.
Úkaz bude možné pozorovat téměř na všech hvězdárnách v Česku, ale jen v případě příznivého počasí. Lepší podívanou nabídnou podle astronomů ty hvězdárny, které mají dobrý západní obzor.
Astronomové při hledání doposud neobjevené deváté planety Sluneční soustavy objevili dvanáct nových měsíců obíhajících Jupiter. V současnosti vědci vědí už o 79 měsících tohoto plynného obra.
Oblohu planety Jupiter často křižují blesky, a dokonce jsou těm pozemským mnohem podobnější, než se předpokládalo, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Pod ledem na šestém Jupiterově měsíci Europa je zřejmě voda. Vědci z NASA zachytili díky Hubbleovu vesmírnému teleskopu možné vodní gejzíry. V pondělí o tom informoval Národní úřad pro letectví a vesmír.
Americká vesmírná sonda Juno zvládla nejtěžší část své dlouhé cesty vesmírem a dostala se na oběžnou dráhu Jupiteru. Hlavním úkolem družice je prozkoumat jádro největší planety Sluneční soustavy. Vědci by tak mohli odhalit historii celé soustavy i tajemství jejího vzniku.
Americká vesmírná sonda Juno by se měla dostat na oběžnou dráhu Jupiteru. Hlavním úkolem družice je prozkoumat jádro největší planety, která krouží okolo Slunce. Vědci by tak mohli odhalit historii celé Sluneční soustavy i tajemství jejího vzniku.
Dvě stě světelných let od naší sluneční soustavy se nachází planetární systém, který by mohl být velmi podobný tomu našemu. Astronomové z Evropské jižní observatoře totiž objevili hvězdu, kolem které obíhá planeta velmi podobná páté planetě naší sluneční soustavy, Jupiteru.
Noční obloha nabízí v těchto dnech jedinečnou podívanou na pět nejjasnějších planet sluneční soustavy, kromě nich ale pozorovatelé mohou spatřit také kometu a Měsíc. Astronomický úkaz bude k vidění do poloviny března a jeho opakování nastane až v roce 2036.
Z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa Atlas, která vynesla do vesmíru sondu Juno mířící k největší planetě sluneční soustavy Jupiteru. Sonda by měla na své pětileté cestě dlouhé více než 3 miliardy kilometrů využívat gravitaci jiných planet včetně Země.
K Jupiteru dnes zamíří sonda Juno. Na svou cestu do vzdálenosti více než 3 miliard kilometrů se vydá z floridského mysu Canaveral a k cíli by měla dorazit za 5 let. Sonda, kterou do vesmíru vynese raketa Atlas, by cestou k největší planetě sluneční soustavy měla využívat gravitaci jiných planet včetně Země.
|Jan Prokeš, Václav Orcígr, Marína Dvořáková, Kristina Winklerová|Vesmír
Sonda Juno byla připojena k raketě Atlas, která by měla vynést družici v srpnu do vesmíru. Zde začne svoji pouť k planetě Jupiter. NASA na svých stránkách oznámila i první možný termín startu. Atlas by mohl opustit Zemi již 5. srpna.
Přiblížení planet je pro astronomy unikátní příležitost k pozorování. Důvodů je hned několik. Jupiter je teď po Měsíci druhým nejjasnějším objektem na obloze. Navíc se na obloze zjevuje v nejlepší možnou dobu. Vychází se soumrakem a o půlnoci stoupá k zenitu.
Astronomové mají důkazy o existenci dočasných měsíců Jupitera. Už pátým známým případem se stala kometa Kushida-Muramatsu, kterou přitažlivost největší planety Sluneční soustavy zachytila v roce 1949. Po dlouhých dvanáct let kroužila tato kometa kolem Jupitera jako jeden z jeho měsíců, než se opět uvolnila a osamostatnila.
