Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).
Vláda Roberta Fica (Směr) za jediný rok výrazně proměnila slovenskou justici. Ve zrychleném řízení reformovala trestní zákoník a zrušila Úřad speciální prokuratury.
Podstatou problému je, že platy ústavních činitelů se odvozují od průměrné mzdy, ale z různých politických důvodů politici opakovaně do toho systému zasahují, říká Libor Vávra.
Není možné jen tak naznačovat nějaké justiční spiknutí a zpochybňovat tím právní stát. U politiků je to ale závažnější, když naznačují politické spiknutí.
„Máme dlouhodobě nižší příděl objemu financí na platy naší administrativy, než je průměr ve státní sféře. Tento problém byl dlouhodobě neřešený,“ řekl prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna.
„V důsledky stávky bude omezeno odesílání pošty, sepisování podání, zapisování nových věcí. Toto může zákonitě vést k prodloužení lhůt od jinak obvyklého stavu,“ uvedl mluvčí Aleš Cimbala.
Pracovníci žádají více peněz a také speciální tarifní tabulky. Podrobnosti sdělila Aneta Hurychová, vedoucí správy a bezpečnostní, ředitelka obvodního státního zastupitelství na Praze 8.
Sotva skončila stávka zaměstnanců soudů, začaly další protesty v české justici, tentokrát na státních zastupitelstvích v Praze. Stávka potrvá do úterý.
„Ve všech oblastech justice je zapotřebí, aby se finanční problémy řešily komplexně a systémově. Za to je odpovědné ministerstvo spravedlnosti,“ říká Tomáš Nahodil.
„Jako justice máme velký problém – jsme sice moc ve státě, ale všechny naše požadavky jsou směřovány přes ministerstvo k ministerstvu,“ říká předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl.
Protesty svolaly odbory po jednání s ministry spravedlnosti a financí. A to i přesto, že zástupci vlády nabídli navýšení na všech soudních pozicích v průměru na více než 41 tisíc korun.
Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle dosud přihlásilo 90 procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů.
Že si vražda zaslouží tvrdší trest než krádež kola, na tom se drtivá většina lidí shodne. U méně závažných trestných činů to ale tak jasné není a některé, jako třeba krádež, mohou mít řadu podob.
Měl usnadnit práci soudním úředníkům při anonymizacích povinně zveřejňovaných rozsudků. Resortem spravedlnosti představený anonymizér ale podle informací z okresních soudů práci a čas nešetří.
Oběti sexuálního a domácího násilí často nenachází u soudů zastání. O tom, proč by se měli soudci neustále vzdělávat či co trápí české advokáty, mluvila zakladatelka organizace Beztrestu Lucie Hrdá.
Soudy v průměru vyhlašují civilní rozsudky už za zhruba půl roku, v trestních kauzách stačí dokonce necelé čtyři měsíce. Pomáhá častější uzavírání dohod o vině a trestu či prohlášení viny.
Soudci mají povinnost se vzdělávat o sexuálním násilí už teď, podle náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka ale dosud nebyl za nedodržování nikdo postižen.
„Otázku platů řešil Ústavní soud už patnáctkrát. Přece jen si ale myslím, že dneškem nastal trochu krok k lepšímu vyjasnění pravidel,“ řekl pro Radiožurnál právník Tomáš Němeček.
Ústavní soud problematický zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
Prezidentské veto se poslancům zřejmě přehlasovat podaří. Gruzínská hlava státu Salome Zurabišviliová o zákonu už dříve uvedla, že podkopává cestu její země do Evropské unie.
Po skoro sedmi letech se uzavírá sága unijního řízení proti Varšavě podle článku 7. Podle Evropské komise už v Polsku nehrozí riziko porušování principů právního státu kvůli zásahům do justice.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců.
„Nejde jen o zapisovatelky, ale i třeba o vyšší soudní úředníky a asistenty soudců, kteří nedosahují minima nebo průměrného platu v Česku,“ upozornila šéfka justičních odborů Anna Pospíšilová.
„V justici je asi 60 procent žen, ale na Ústavním soudu máme jen čtyři,“ vysvětlila Radiožurnálu svou kritiku Marie Zámečníková z katedry Ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.
„Důležité je rozšíření trestních jednání o situace, kdy oběť vyjádří svou vůli. Řekne: ne, nechci,“ vysvětluje. Novela také předpokládá, že praktiky s dětmi do 12 let budou vždy znásilnění nebo útok.