Hlavní změna by měla spočívat v tom, že totožnost už nebude muset ověřovat jenom soudní úředník, ale třeba i pracovník obecního úřadu, který k tomu má oprávnění.
Shromáždění organizuje opozice kvůli vládním návrhům změn v trestním právu včetně zrušení úřadu speciální prokuratury, který dohlíží také na vyšetřování několika kauz z doby vládnutí strany Smer.
Slovenská vláda schválila novelu, která má k 15. lednu zrušit Úřad speciální prokuratury. Ten dohlížel mimo jiné i na vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v roce 2018.
Čeští soudci bojují proti vládnímu návrhu, podle kterého by platy v justici od roku 2024 významně klesly. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou soudci připraveni změnu v zákoně napadnout.
Jak zjistil server iROZHLAS.cz, spis přistál u soudce Libora Holého. Ten se s případem korupce v justici nebude potýkat poprvé. Už v minulosti vynášel rozsudek nad obžalovaným žalobcem Suchánkem.
„Jde o komplexní posílení odpovědnosti v rámci soustavy, aby se vedoucím státním zástupcům lépe kontrolovala práce podřízených a samozřejmě z ní posléze mohli adekvátně vyvozovat důsledky.“
Někdejšímu jednateli Jiřímu Mráčkovi snížil trest na šest a půl roku vězení, právníkovi Vladimíru Ludvíkovi z dodavatelské firmy na pět let vězení. Oba musejí uhradit peněžité tresty.
Od pádu komunistické totality uplynulo už skoro 34 let. Server iROZHLAS.cz připomíná případy, které by mohly některé křivdy komunistické justice napravit.
Pro justici je výhoda, že Ústavní a nejvyšší soudy sídlí v Brně, věří Brožová: „Ústavní činitelé mají tendenci chodit do stejných restaurací. I neformální známost může ovlivnit nestrannost soudce.“
Šlo o účty v kauze kolem IT zakázek Lesů ČR, kdy si žalobci myslí, že byly předražené o stovky milionů korun a peníze se přes zahraniční účty vracely k obviněným.
„Zdálo se nám, že jeho výhody přebíjí to, co jsme považovali za nevýhodu, a to bylo jeho krátké členství v komunistické straně,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela.
„Občané by znali jejich názory, pohnutky a myšlenkové pochody při rozhodování. Není to nic proti ničemu, naopak by to přispělo k lepšímu porozumění rozhodnutí soudů,“ oponuje Eliška Wagnerová.
„Možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu senátory a senátorky v omyl,“ přibližuje historik.
Policejní prezident Martin Vondrášek prohlásil, že podstatná část žen oznamující znásilnění si ho vymyslí. Argumentuje počtem případů, které policie odloží. To ale neznamená, že šlo o křivé obvinění.
Podle dokumentů z archivu, na které poukázali senátoři Hilšer a Kordová Marvanová, měl kandidát na ústavního soudce Robert Fremr podepsat asi sto rozsudků za emigraci.
„Jsem rád, že mohu jmenovat další ženu. Navíc ženu, která má široký právní záběr od advokacie, přes soudy, ale také celoživotní náplň v přípravě a vzdělávání nových právníků,“ uvedl Pavel.
„Řekl bych, že dvě dekády Rychetského působení je možné rozdělit. Pokaždé byl totiž předsedou Ústavního soudu a soudícím soudcem v jiné konstelaci,“ rozebírá bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
Izraelský parlament v úterý brzy ráno v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a který má omezit pravomoci nejvyššího soudu.
„Kritizujeme situaci veřejnoprávních médií, kdy se v některých státech ani tak nejedná o veřejnoprávní službu, jako spíše o média podřízená státní moci,“ upozorňuje místopředsedkyně Evropské komise.
Stejně jako ve třech předchozích případech hodnotila komise čtyři oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.
Znalců je podle jejich asociace v Česku necelých 5800. Jsou to odborníci z více než padesáti oborů. Jejich počet ale poslední roky klesá. Nepomohlo ani zvýšení odměny za posudek.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který v minulosti olomoucké žalobce opakovaně kritizoval, vzkázal, že vzal Daňhelovu rezignaci „s politováním na vědomí“.
K tomuto závěru v pondělí dospěl Soudní dvůr Evropské unie, který vyhověl žalobě Evropské komise v několikaletém sporu s polskou konzervativní vládou o politické ovlivňování polských soudů.
„Je potřeba umět odhadnout, kde může dojít k podobnému excesu. To znamená i spolupráci soudců, aby včas upozornili justiční stráž na to, kde může předpokládat konání nějaké podobné nátlakové akce.“
Blažek to zástupcům justice řekl na společném jednání, kterého se účastnili například místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.