Zákaz práce žen pro afghánské i zahraniční nevládní organizace Tálibán zdůvodnil stížnostmi, podle nichž ženy pracující v nevládních organizacích nedodržují pravidla ohledně pokrývky hlavy.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že krok je dalším otřesným a krutým zásahem do práv afghánských žen a dívek a hluboce politováníhodnou komplikací pro celou zemi.
Ubytovací zařízení je podle médií oblíbené mezi čínskými podnikateli. Peking se již dlouho obává, že by se Afghánistán mohl stát útočištěm ujgurských separatistů z autonomní oblasti Sin-ťiang.
Tři zatčené Afghánky podle organizace Human Rights Watch uvedly, že je Tálibán zadržel společně s jejich rodinami včetně malých dětí. Po propuštění se jim ze země podařilo uprchnout.
Vzdělávací centrum se nachází v západní části Kábulu, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem pro radikální organizaci Islámský stát.
„Byli jsme připravení bojovat. Telefony vyzváněly, ale na druhé straně je nikdo nezvedal. Pak přišla zpráva, že prezident je pryč. Utekl ze země,“ vzpomíná Faheem na poslední hodiny ve své vlasti.
Server iROZHLAS.cz mluvil se čtyřmi Afghánci, kteří se poprvé od loňské evakuace do Česka rozhodli podělit o svůj příběh. Přesídlení jim zachránilo život, jejich příbuzní ale zůstávají v nebezpečí.
Konec dvacetiletého angažmá amerických vojsk a jejich spojenců v Afghánistánu přesně před rokem vystřídala vláda hnutí Tálibán. Co přinesla za změny, analyzuje server iROZHLAS.cz.
Hnutí například zakazuje ženám chodit na veřejnost v oděvu, který je zcela nezakrývá, zakazuje jim letecky cestovat bez doprovodu muže nebo navštěvovat školy po šesté třídě.
Podle radikálního islamistického hnutí je tento způsob zahalování „tradiční a uctivý“, informuje agentura AFP. Tálibán převzal moc v zemi po odchodu západních vojsk loni v srpnu 2021.
„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
Při následném vyšetřování okolností okolo dronového útoku americké vzdušné síly nezjistily žádné porušení zákona ani válečného práva. Nikdo nebyl nakonec shledán za incident zodpovědným.
Dvouměsíčního Suhajla Ahmadího podal jeho otec v polovině srpna přes plot letiště jednomu z amerických vojáků, kteří zajišťovali bezpečnost evakuační operace.
Ve Vinohradské 12 se ohlížíme za hlavními tématy roku 2021. Svědectví dvou Afghánců, kteří se s námi spojili během vyhrocených srpnových dnů, připomínají dramatické dopady stažení koaličních vojsk.
Mluvčí Tálibánu Bilal Karimi oznámil, že hnutí zruší ministerstva pro mír a pro záležitosti parlamentu a taky obě nezávislé volební komise. V současném Afghánistánu prý nemají význam.
„Uvědomíte si tu obrovskou nejistotu lidí ze změny režimu a z toho, co bude dál – jak bude režim postupovat v oblasti vzdělávání nebo lidských práv,“ říká Jan Šindelář z organizace Člověk v tísni.
Mezinárodní organizace pro lidská práva již dříve uvedly, že od nástupu Tálibánu k moci byly v Afghánistánu zavražděny nebo beze stopy zmizely desítky členů bývalých afghánských bezpečnostních sil.
Revizní posudek potvrdil závěry listopadové zprávy generálporučíka Samiho Saida, že se jednalo o tragický omyl, ze které nelze vyvodit osobní zodpovědnost vojáků, uvedla agentura Reuters.
„V Afghánistánu zůstali další mé tři děti, dva synové a dcera. Bojím se o jejich bezpečnost, takže se je snažíme dostat sem do Česka,“ říká jedna z Afghánek.
Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Tálibán zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je.