Lesníkům z jižní Moravy už usychají i dříve odolné duby a buky. Kvůli suchu posledních let stromy nerostou, mají krátké větve a předčasně shazují listí.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
Leží pár kroků od sebe, jako by je ale dělilo klimatické pásmo. Měření iROZHLAS.cz ukázalo, jak moc se liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl byl 30 stupňů.
V národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks došlo k masivní těžbě smrků. Ministerstvo životního prostředí, které kácení povolilo vydáním výjimky ze zákona, hájí postup bojem proti kůrovci.
Kácení stromů v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks mělo zamezit šíření kůrovce do nejcennějších částí tohoto území. Výjimka byla udělena pouze pro nahodilou těžbu kůrovcového dříví.
Řečeno úplně po lopatě – státní lesy vlastními silami nebo s pomocí svých smluvních partnerů šířily kůrovcovou kalamitu tím, že zakládaly nová ohniska, ze kterých se mohl kůrovec dále šířit.
Data vychází ze satelitního sledování pralesa v období mezi srpnem 2017 a červencem 2018. Podle brazilského ministra životního prostředí Edsona Duarteho je hlavním důvodem nelegální kácení stromů.
K úpravě stromů přitom lidé mohou využít služeb speciální firem. Jen certifikovaných arboristů jsou v Česku stovky. Zásahy na vlastní náklady provádí i přímo distribuční firmy.
Nový hráč v oboru testování léků v Česku, prodej nymburského basketbalového týmu či stavba Mariánského sloupu v Praze. To jsou témata, kterým se věnuje pondělní tisk.
Klasická svatba mezi mužem a ženou má v dnešní době ve světě řadu alternativ. Sňatky dvou mužů nebo dvou žen jsou už relativně obvyklé, ale co taková svatba člověka se stromem?
Evropská komise podala Soudnímu dvoru Evropské unie návrh na uložení pokuty Polsku. Zemi chce komise pokutovat kvůli nerespektování předběžného opatření soudu.
V Bělověžském pralese se kácí i zdravé listnaté stromy, tvrdí aktivisté. Boj s kůrovcem je podle nich záminka. Lesníci mají na kácení na východě Polska poněkud odlišný názor.
Ekologové bojují proti kácení v polském Bělověžském pralese. Se stížností se obrátili na Evropskou komisi. Jedinečná rezervace na polsko-běloruské hranici je chráněná organizací UNESCO. Žijí v ní zubři a několik desítek jiných chráněných druhů zvířat. Polská vláda odůvodňuje zvýšení kácení bojem proti kůrovci.
Stromy u silnic mizí rychlým tempem. Za posledních deset let se pokácelo 160 tisíc stromů, vysázeno bylo asi 90 tisíc. Oznámila to vedoucí kampaně Zachraňme stromy z ekologického sdružení Arnika Marcela Klemensová. Ekologové by podle ní raději volili jiná řešení, než stromy ve velkém kácet. Silničáři s tím ale nesouhlasí.
Od listopadu loňského roku pokácel pražský magistrát ve Stromovce 250 stromů. Několik desítek dalších chce ještě do konce března porazit. Podle dendrologických posudků jsou poškozené nebo nebezpečné. Od dubna pak magistrát začne vysazovat osm set nových stromů.
Na Šumavě ubývá kůrovce. Těžba napadených stromů byla vloni nejnižší od roku 2007. To správě národního parku umožnilo, aby se zaměřila na plánovanou těžbu. V tomto trendu chce pokračovat i letos.
V centru Zlína lesníci vykácí stromy, které kdysi vysázela obuvnická firma Baťa. Jejich stáří z nich podle odborníků dělá nevyzpytatelnou hrozbu pro okolí, proto 27 dřevin z aleje u řeky Dřevnice do jara zmizí.
Brazílie vstupuje do prvních pracovních dní roku 2015 s novou vládou. Sestavila ji prezidentka Dilma Rousseffová pro své druhé funkční období. Někteří noví ministři už teď vyvolávají velký povyk. Například ministryně zemědělství, kterou část veřejnosti považuje za nebezpečí pro životní prostředí a pro indiánské obyvatelstvo.
Celkem 30 států podepsalo na klimatickém summitu OSN v New Yorku prohlášení o ochraně pralesů. Ty státy, které mají tropické deštné lesy, se zavázaly omezit jejich kácení do roku 2020 na polovinu a do roku 2030 úplně. A ty země, které pralesy nemají, jako třeba Evropská unie, slíbily na oplátku přispět finančně. Brazílie, kde se nachází zhruba třetina z celosvětové rozlohy všech tropických pralesů, se ale nepřipojila. V deklaraci nemohla navrhnout případné změny.
Českolipská radnice nechá v městském parku pokácet více než devadesát stromů. Poslední plány přitom nasvědčovaly tomu, že by jich k zemi mohlo jít méně. Nakonec se ale město vrátilo ke svému původnímu záměru. Zmizí tak například alej u kostela.
V rezervaci Ransko na Žďársku masově hynou jasany. Stovky suchých stromů v blízkosti cest jsou rizikem pro návštěvníky. Dále se výrazně změnily vodní a světelné podmínky pro chráněné rostliny, včetně bledule jarní.
Městský úřad v Přelouči rozhodl o odstranění nebezpečných stromů v pardubických Tyršových sadech. Úřad povolil odstranění 79 stromů a čtyř keřových skupin. Místo nich bude muset město v parku vysázet novou zeleň. Deset vzrostlých dřevin pak odborníci označili za životu nebezpečné.
V Hlinsku pokáceli více než dvě stovky stromů. Pro razantní řez se město rozhodlo z bezpečnostních důvodů. Zásah se týkal především oblasti sídliště a Resselovy ulice.
Některé stromy v památné aleji k Neratovu u Lázní Bohdaneč podle silničářů ohrožují bezpečnost provozu. Městský úřad Lázně Bohdaneč má teď na stole žádost o vykácení nemocných stromů. Je jich asi třetina. Ekologičtí aktivisté jsou proti.
V rekreačních lesích na Černé hoře u Litomyšle se ve velkém kácejí stromy. Může za to asijský druh houby, která napadá hlavně jasany. Lesníci tam už porazili více než sto stromů, celkem jich na Černé hoře ale musí pokácet na tři sta.
K vykácení stromů v soukromých zahradách už nebude potřeba povolení. Výjimkou budou památné stromy. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vyhlášky, která má ulehčit jak majitelům pozemků, tak i obcím. Resort chce naopak zpřísnit podmínky pro ochranu alejí. Například jeseničtí úředníci se ale obávají, že toho budou lidé zneužívat.
