Jak připomíná AFP, situace se rychle zhoršuje od loňského nástupu prezidenta Jaira Bolsonara k moci. V roce 2018 byly v Amazonii vykáceny lesy na zhruba 5000 kilometrech čtverečních.
V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů deštných lesů. Podle organizace Global Forest Watch byl rok 2019 co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od roku 2000.
Kůrovec letos napadne až 60 milionů kubických metrů dříví, v příštím roce se pak objem může zdvojnásobit až na 120 milionů metrů krychlových, předpovídá think-tank Czech forest.
Před kácením musí vždy existovat nějaká konkrétnější zjištění, z nichž vyplývá reálné nebezpečí pádu stromu. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, verdikt je dostupný na jeho webových stránkách.
Vydání výjimky kritizovalo ekologické Hnutí Duha, které rozhodnutí Správy CHKO Šumava označilo za nesprávné a stanovené omezující podmínky za velmi nedostatečné.
Necelá třicítka stromů, napadených houbou, musí z těsného okolí propasti zmizet. Jde o zákrok z bezpečnostních důvodů. Kácení dřevin je však v blízkosti propasti velmi komplikované.
Podle Federace strojvůdců právě zdravé stromy tvoří 90 procent těch, které na železnici spadnou. Poslanci se novelou o drahách budou znovu zabývat 26. listopadu.
Lesníkům z jižní Moravy už usychají i dříve odolné duby a buky. Kvůli suchu posledních let stromy nerostou, mají krátké větve a předčasně shazují listí.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
Leží pár kroků od sebe, jako by je ale dělilo klimatické pásmo. Měření iROZHLAS.cz ukázalo, jak moc se liší teplota v ulicích chráněných stromy a v těch, kde vládne asfalt. Rozdíl byl 30 stupňů.
V národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks došlo k masivní těžbě smrků. Ministerstvo životního prostředí, které kácení povolilo vydáním výjimky ze zákona, hájí postup bojem proti kůrovci.
Kácení stromů v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks mělo zamezit šíření kůrovce do nejcennějších částí tohoto území. Výjimka byla udělena pouze pro nahodilou těžbu kůrovcového dříví.
Řečeno úplně po lopatě – státní lesy vlastními silami nebo s pomocí svých smluvních partnerů šířily kůrovcovou kalamitu tím, že zakládaly nová ohniska, ze kterých se mohl kůrovec dále šířit.
Data vychází ze satelitního sledování pralesa v období mezi srpnem 2017 a červencem 2018. Podle brazilského ministra životního prostředí Edsona Duarteho je hlavním důvodem nelegální kácení stromů.
K úpravě stromů přitom lidé mohou využít služeb speciální firem. Jen certifikovaných arboristů jsou v Česku stovky. Zásahy na vlastní náklady provádí i přímo distribuční firmy.
Nový hráč v oboru testování léků v Česku, prodej nymburského basketbalového týmu či stavba Mariánského sloupu v Praze. To jsou témata, kterým se věnuje pondělní tisk.
Klasická svatba mezi mužem a ženou má v dnešní době ve světě řadu alternativ. Sňatky dvou mužů nebo dvou žen jsou už relativně obvyklé, ale co taková svatba člověka se stromem?
Evropská komise podala Soudnímu dvoru Evropské unie návrh na uložení pokuty Polsku. Zemi chce komise pokutovat kvůli nerespektování předběžného opatření soudu.
V Bělověžském pralese se kácí i zdravé listnaté stromy, tvrdí aktivisté. Boj s kůrovcem je podle nich záminka. Lesníci mají na kácení na východě Polska poněkud odlišný názor.
Ekologové bojují proti kácení v polském Bělověžském pralese. Se stížností se obrátili na Evropskou komisi. Jedinečná rezervace na polsko-běloruské hranici je chráněná organizací UNESCO. Žijí v ní zubři a několik desítek jiných chráněných druhů zvířat. Polská vláda odůvodňuje zvýšení kácení bojem proti kůrovci.
Stromy u silnic mizí rychlým tempem. Za posledních deset let se pokácelo 160 tisíc stromů, vysázeno bylo asi 90 tisíc. Oznámila to vedoucí kampaně Zachraňme stromy z ekologického sdružení Arnika Marcela Klemensová. Ekologové by podle ní raději volili jiná řešení, než stromy ve velkém kácet. Silničáři s tím ale nesouhlasí.
Od listopadu loňského roku pokácel pražský magistrát ve Stromovce 250 stromů. Několik desítek dalších chce ještě do konce března porazit. Podle dendrologických posudků jsou poškozené nebo nebezpečné. Od dubna pak magistrát začne vysazovat osm set nových stromů.
Na Šumavě ubývá kůrovce. Těžba napadených stromů byla vloni nejnižší od roku 2007. To správě národního parku umožnilo, aby se zaměřila na plánovanou těžbu. V tomto trendu chce pokračovat i letos.
V centru Zlína lesníci vykácí stromy, které kdysi vysázela obuvnická firma Baťa. Jejich stáří z nich podle odborníků dělá nevyzpytatelnou hrozbu pro okolí, proto 27 dřevin z aleje u řeky Dřevnice do jara zmizí.
Brazílie vstupuje do prvních pracovních dní roku 2015 s novou vládou. Sestavila ji prezidentka Dilma Rousseffová pro své druhé funkční období. Někteří noví ministři už teď vyvolávají velký povyk. Například ministryně zemědělství, kterou část veřejnosti považuje za nebezpečí pro životní prostředí a pro indiánské obyvatelstvo.
Celkem 30 států podepsalo na klimatickém summitu OSN v New Yorku prohlášení o ochraně pralesů. Ty státy, které mají tropické deštné lesy, se zavázaly omezit jejich kácení do roku 2020 na polovinu a do roku 2030 úplně. A ty země, které pralesy nemají, jako třeba Evropská unie, slíbily na oplátku přispět finančně. Brazílie, kde se nachází zhruba třetina z celosvětové rozlohy všech tropických pralesů, se ale nepřipojila. V deklaraci nemohla navrhnout případné změny.