Miliardář Musk se po Trumpově zvolení prezidentem účastnil třeba jeho telefonátu se Zelenským. S Trumpem podle médií tráví celé dny. Nabízí rovněž své názory na jména kandidátů na ministry.
V pouhých 44 letech, jako žena nigerijského původu a bez zázemí v privilegovaných vrstvách společnosti, se Kemi Badenochová stala vůdkyní strany, jejíž členstvo reprezentují především bílí muži.
„Ani po volbách není zahraniční politika velké téma, což je pro americké volby typické. Evropané mají vždycky tendenci vzhlížet k USA jako ke spáse,“ říká novinářka.
„Pozdravila jsem prezidenta Bidena a viceprezidentku Harrisovou. Naštěstí byl uvítací rozhovor krátký, viceprezidentka mi řekla, ať už jdu k dětem,“ popisuje uvítání po výměně vězňů Kurmaševová.
Arizona patří mezi kolísavé státy, neboli swing states, jejichž zisk rozhoduje o vítězi amerických voleb. Trump v Arizoně vyhrál v roce 2016, v roce 2020 ho v tomto státě porazil prezident Biden.
Harrisová bude „hledat“ práci poprvé od roku 2003, kdy ji zvolili okresní prokurátorkou v San Francisku. Podle svých spolupracovníků bude mít celou řadu možností.
Nevaďané naposledy republikána za prezidenta zvolili v roce 2004, kdy kandidoval George Bush mladší. Clintonová i Biden tam Trumpa porazili. Sečíst letos zbývá Arizonu. Trump už má vítězství jisté.
Co přispělo k porážce Kamaly Harrisové? Jaký elektorát se jí nepodařilo oslovit? Co by měla Demokratická strana v budoucnosti udělat lépe? Reportérka Jana Karasová hovořila s Christopherem Halem.
Město Modesto je správním střediskem okresu Stanislaus, vzdáleného asi 120 kilometrů východně od San Francisca. V tomto okrese většina jeho obyvatel hlasovala pro Donalda Trumpa.
Kamala Harrisová v průzkumech před volbami prakticky nevedla a když k tomu přičteme pár procent navíc, opět vychází, že průzkumy Trumpa podcenily, říká sociolog Kostelecký.
Nejvíce dopomohl Trumpovi k vítězství – ač to zní poněkud paradoxně –, současný prezident Joe Biden. Tedy politik, který Trumpa v minulých volbách porazil.
Poražená demokratka Kamala Harrisová ve svém projevu na Howardově univerzitě ve Washingtonu také zmínila boj za reprodukční práva žen a rovný přístup ke spravedlnosti.
Klíčových bylo v souboji o Bílý dům sedm amerických států. Trump podle dosavadních projekcí získal Pensylvánii, Severní Karolínu, Georgii a Wisconsin, což mu zajistilo výhru.
„Uvidíme, jestli pro Trumpa nebude dostatečné jen se vyfotit u příležitosti nějakého summitu a jednání s Vladimirem Putinem, pak k žádné velké dohodě nedojde,“ říká oborník Petr Boháček.
Novým prezidentem Spojených států se stal Donald Trump. Vyhrál ve všech rozhodujících státech. Jaké zásadní faktory přispěly k jeho návratu do Bílého domu? Udělala Kamala Harrisová zásadní chybu?
„Ve Springfieldu jedí psy. Lidé, kteří přišli, jedí kočky,“ prohlásil Trump o haitských migrantech. Připomínáme některé z kontroverzních výroků, které zazněly během jeho prezidentské kampaně.
Především na předměstích a ve velkých městech byl patrný rozdíl, píšou americká média. Ačkoliv Harrisová získala většinu hispánských hlasů, například oproti Bidenovi před čtyřmi lety citelně ztratila.
„Kamala Harrisová ani Donald Trump bez Pensylvánie moc šancí na vítězství nemají. Byť ta matematika může být různá. Za mě jsou ale důležité státy Georgie a Arizona,“ říká amerikanista Jan Beneš.
Americkými volbami protékají miliardy dolarů. Volební kampaň za oceánem je jiná než v Evropě. Nezastaví se v podstatě nikdy, i když se volby zrovna nekonají, říká expertka na financování Brynerová.
Mediální prostor kolem prezidentských voleb zaplavily průzkumy veřejného mínění. Většinou ukazují rozdíl mezi demokratkou Kamalou Harrisovou a republikánem Donalem Trumpem v řádu statistické chyby.
Čtyři čeští europoslanci Evropské lidové strany by podpořili Harrisovou. Konkrétně oba zástupci hnutí STAN: Danuše Nerudová a Jan Farský i oba představitelé TOP 09: Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář.
„Drtivá většina průzkumů souhlasí, že je to strašně vyrovnané. Ale nemusí být,“ odhaduje pro Český rozhlas Plus americký novinář Jolyon Naegele, který strávil velkou část své kariéry v Evropě.
„Ač se volba může zdát na první pohled jako přímá, v konečném důsledku to nejsou přímo odevzdané hlasy, které rozhodnou o příštím prezidentovi či prezidentce,“ upozorňuje politolog Petr Just.