U zvěře mladší dvou let se rozšiřuje možnost lovu na celý rok, u starší pak v některých případech i o měsíce. Například mufloni se budou moci lovit od července do konce března.
Kamzíky v Jeseníkách sledují fotopasti. V nejcennějších partiích pohoří je nechali instalovat ochranáři přírody. Chtějí tak zjistit, zda jsou kamzíci jediní, kteří okusují nejvzácnější a kriticky ohrožené rostliny. Pokud se to prokáže, budou se snažit nepůvodní zvířata z místa vytlačit. Sdružení Jesenický kamzík věří v opak.
Senátoři budou mít na stole petici, která usiluje o zachování kamzíků horských v nejvyšších moravských horách Jeseníkách. Podepsalo ji víc než pětadvacet tisíc lidí, kteří se bojí, že vyhlášení národního parku by pro populaci kamzíka horského v Jeseníkách znamenalo konec.
25 tisíc lidí podepsalo petici, která volá po záchraně populace kamzíka horského v Jeseníkách. Ještě v osmdesátých letech tam žilo kolem tisíce zvířat. Teď se jejich počet pohybuje od 150 do 200 kusů. Kamzík jako nepůvodní druh je trnem v oku ochranářů přírody. V nejcennějších lokalitách Jeseníků spásá prý totiž vzácné rostliny, ke kterým se žádná jiná zvěř nedostane.
Myslivci napočítali v Jeseníkách jen kolem dvou stovek kamzíků horských a obávají se dalšího úbytku. Přitom ještě před dvaceti lety tam žily stovky kusů. Proto podepsalo 25 tisíc lidí petici za záchranu těchto ohrožených zvířat. Kamzík je jako nepůvodní býložravec Jeseníků trnem v oku ochranářů přírody, v nejcennějších lokalitách totiž spásá celou řadu vzácných rostlin.
Pětadvacet tisíc lidí podepsalo petici, která chce zachránit populaci horského kamzíka v Jeseníkách. Organizátoři sbírali podpisy v celé republice a dnes je předají politikům v parlamentu. Centrem boje o kamzíky se stala, možná trochu překvapivě, Ostrava. Právě tady vzniklo sdružení, kterému se nelíbí plány ochránců přírody na postupnou regulaci této zvěře.