Karenční doba se ruší po deseti letech. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta.
Bude ministryně ručit vlastním křeslem za včasné spuštění e-neschopenek? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců.
Většina, tedy 70 procent, respondentů si myslí, že lidé nebudou tolik přecházet nemoci. Víc než polovina odpovídajících ale tipuje, že budou někteří lidé novinku zneužívat.
Podle ministryně návrh státního rozpočtu na příští rok s opětovným zavedením proplácení prvních tří dnů nemoci nepočítal, protože v době jeho sestavování neexistovalo znění právní úpravy.
Proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci má být obnoveno k polovině příštího roku. V pondělí se na tom dohodli lídři koalice, informovala na twitteru Kateřina Valachová z ČSSD.
U karenční doby trvá ČSSD na zrušení v červenci 2019, protože s neschopenkami nesouvisí, řekla Maláčová. Jiné rozhodnutí ANO by považovala za porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády.
Vládní vyjednavači hnutí ANO a ČSSD se ve středu večer dohodli na kompromisní variantě zrušení karenční doby i na předběžné podobě daní. Nemají tak už zásadní programové rozpory.
Pokud by se zrušila třídenní karenční doba, mohlo by nárůst neschopenek vyřešit rozšíření takzvaných sick days, tedy dnů volna. Uvedlo to ve středu Sdružení praktických lékařů.
Vláda v demisi podpořila návrh ČSSD na obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, řekl novinářům premiér v demisi. Je ale podle něj nutné vyřešit některé výhrady a projednat to s tripartitou.
Hnutí ANO trvá na tom, aby placené zdravotní volno - takzvané sick days - bylo dál dobrovolným benefitem. Po prvním jednání se zástupci odborů to uvedl ministr financí a předseda hnutí Andrej Babiš. Na setkání mluvili i o požadovaném zrušení karenční doby při nemoci, kdy zaměstananec nedostává zaplaceno.
Zaměstnanci dál nebudou dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novelu zákoníku práce, kterou předložili poslanci opoziční KSČM, sněmovna ve středu zamítla těsnou většinou hlasů. Odboráři ale na zrušení takzvané karenční doby trvají.
Vláda projedná návrh, podle kterého by zaměstnanci opět dostávali peníze za první tři dny nemocenské. Peníze by měly vyplácet firmy. Jako kompenzaci by zaměstnavatelé měli snížené odvody na nemocenském pojištění. Ti s tím ale nesouhlasí.
O proplácení prvních tří dnů nemocenské dnes znovu budou jednat poslanci. S návrhem poslankyně Soni Markové za KSČM v prvním čtení souhlasila i vládní ČSSD, zbytek koalice byl naopak proti. S opatřením nesouhlasí ani zaměstnavatelé.
Minulý týden se začalo znovu diskutovat o návrhu místopředsedy senátu Zdeňka Škromacha na zrušení takzvané karenční doby. Už šest let nemají zaměstnanci zaplacené první tři dny nemoci, změnit by to mohl Škromachův návrh, ten ale zatím našel podporu jen u odborářů.
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení paragrafů, kvůli nimž lidé v prvních třech dnech nemoci nemají žádný příjem. Návrh na zrušení takzvané karenční doby v celkem osmi zákonech podali koncem roku 2010 poslanci ČSSD. Ústavní soud už v minulosti karenční dobu jednou zrušil. Po dalších změnách však levicí kritizované opatření znovu vstoupilo v platnost. Nyní ÚS stížnost, kterou podala ČSSD, zamítl.
