Důležité je doručení klíčových informací o tom, jak a kdy se evakuovat, o dostupnosti pomoci či předání nouzových čísel. Osobám se zdravotním postižením i seniorům je nutné zajistit evakuační vozidlo.
„Oběti mlčí, protože mají strach z pomsty. Také nechtějí udělat ostudu vlastní rodině. Je tu i řada dalších důvodů, kvůli kterým se k případům nedostaneme,“ vysvětluje Lorman z organizace Život 90.
„Definice přispěje k tomu, že do praxe budou zavedena vodítka pro jednotný kvalitní postup všech důležitých profesních skupin,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Stejnopohlavní páry budou moci od příštího roku uzavírat partnerství s většinou práv, jaká mají v manželství muž a žena. Omezení se má vztahovat například na osvojování dětí.
„Dosud se mluví o tom, jak byla oběť oblečená, kudy šla, jak se chovala. Jde o zažité možná až kulturní stereotypy, které je nutné vymýtit,“ zdůrazňuje Klára Šimáčková Laurenčíková.
Na léčbu dvouletého Martínka, který trpí vzácným genetickým onemocněním, lidé poslali více než 110 milionů korun. Jsou potřeba na genovou terapii, kterou odmítla uhradit zdravotní pojišťovna.
„Chci jednat s ministerstvem a pojišťovnami o tom, jestli nemůžeme dělat víc, aby o životě a zdraví nerozhodovala solidarita a to, jestli mají rodiče dost sil na sbírku,“ říká Šimáčková Laurenčíková.
Část společnosti začala po nedávných útocích na ženy, ze kterých jsou podezřelí Ukrajinci, svalovat na ukrajinskou menšinu kolektivní vinu. Laurenčíková popisuje, že to může vést k růstu násilí.
Obejít odpor velké části poslanců by mohl ústupek od slova manželství, sňatky stejnopohlavních párů by se mohly nazývat jinak. Sněmovna se také shodne na narovnání většiny práv stejnopohlavních párů.
„Jen něco málo přes 20 procent dětí se naučí česky pouhou přítomností ve škole česky. A také je nedostatečná znalost češtiny stále bariérou vstupu na pracovní trh," říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
Česko je jednou z posledních zemí v Evropské unii, která ombudsmana pro děti nemá. K jeho zřízení stát dlouhodobě vyzývá Výbor pro práva dětí OSN. Podle vlády by mohl začít fungovat v roce 2024.
Situaci by pomohly jazykové kurzy. Ty ale často Ukrajinci časově nestíhají kvůli práci. Pomoc by mohla motivace zaměstnavatelů, aby svým ukrajinským pracovníkům zprostředkovávali jazykové kurzy.
Jak rozmístit ukrajinské uprchlíky mezi kraji a motivovat je, aby nechtěli zůstávat jen ve velkých městech? Odpovídala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Pokud k institucionálnímu rasismus skutečně dochází, tak je důležité tuto praxi nějak zastavit. Opravdu nastavit férové podmínky, které budou citlivé vůči všem stejně.
Ve funkci chce přispět k prosazování práv dětí, seniorů či postižených i k posílení rovných šancí a soudržnosti a solidaritě české společnosti. Zaměřit se chce i na integraci uprchlíků.