Více než 330 miliard korun je evropský účet za loňské škody způsobené extrémním počasím, které posiluje změna klimatu. Každý z uplynulých deseti měsíců byl nejteplejší v historii měření.
V kolumbijské Bogotě jsou pouze omezené dodávky vody. Příčinou jejího nedostatku je obrovské sucho. Odborníci tento problém částečně spojují se současným meteorologickým jevem El Niňo.
„Klimatická změna je velký problém – poslední rok tady máme El Niño. Pěstování banánů proto začíná být velmi náročné. Museli jsme změnit některé naše farmářské postupy,“ popisuje Vincent Floirendo.
Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému boji proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl.
Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.
Živnou půdou pro klimatické mýty je podle sociologa Vojtěcha Pecky to, že vědci sice umějí budoucí vývoj člověkem způsobené změny klimatu modelovat, konkrétní dopady mohou ale mít různou podobu.
V průměru ustoupilo 93 ledovců v uplynulém pozorovacím roce o 23,9 metru, což je třetí nejvyšší hodnota za 133 let měření. Všechny tři největší úbytky byly zaznamenány během posledních sedmi let.
„Zelená dohoda je nezbytná a chrání nás i před Ruskem. Má ale jednu zásadní slabinu,“ říká pro Český rozhlas Plus jedna z hlavních strůjkyň pařížské klimatické dohody.
Stát musí od letoška dávat miliardy korun z prodeje emisních povolenek na boj proti klimatické změně. Česko unijní směrnici zatím do zákonů nepřevedlo. Ministři se přou o to, jak výnosy rozdělovat.
Cena kakaa v týdnu překročila rekordní hranici 10 tisíc dolarů za tunu, to je přes 230 tisíc korun. Od loňska přitom kakao zdražilo už víc než čtyřikrát.
Za rychlý odklon od fosilních paliv se ve světě běžně manifestuje, loni se na této potřebě shodlo skoro 200 zemí a vědci to považují za naprostý základ pro zmírnění člověkem způsobené změny klimatu.
Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením, rozhodl odvolací soud v Londýně.
„Na světě je extrémní nespravedlnost. My si tady žijeme jak na obláčku v komfortu s tričkem za 20 korun, zatímco ho ušil někdo v bídě, špíně a bez přístupu k pitné vodě,“ kritizuje Rozárie Haškovcová.
Poslední dekáda byla nejteplejší v historii. Podle vědců vše nasvědčuje tomu, že za to mohou emise produkované lidskou činností. Jak souvisí s ekonomickým rozvojem?
Loňská zima byla výjimečná svými teplotními rekordy. „Významně se na tom podílel jev El Niño. Spekuluje se o tom, zdali nemůže mít vliv i výbuch sopky Hunga Tonga,“ říká hydrolog Jan Daňhelka.
„Prodlužuje se vegetační doba – ale to není úplně pozitivní, protože rostliny mají větší spotřebu vody a může docházet k rychlejšímu vysoušení půdy,“ uvádí sedlák Radek Cihlář.
„Říkat mladým, že my jsme měli totalitu a naši rodiče válku a ti mladí to teď mají jednoduché, je manipulativní. Oni to vůbec nemají jednoduché a environmentální problémy jsou velmi reálné,“ říká.
Podle Eurostatu meziroční růst cen olivového oleje v Evropské unii zrychlil hlavně v druhé polovině roku 2023. Ze srpnových 37 procent se v listopadu dostaly až na 51 procent.
Současné proměnlivé počasí podle Míkové předpovídaly už první klimatologické modely v 90. letech, přestože byly oproti těm současným mnohem méně sofistikované.
Sněženky kvetou už déle než dva týdny, raší i lísky nebo olše. Alergici začínají pociťovat první příznaky. Na řadě míst to už vypadá jako na jaře. Byla letošní zima opravdu extrémně teplá?
Doposud se podařilo jen Markétě Irglové jako jediné Češce vystoupit v KEXP po boku irského písničkáře Glena Hansarda. Stanice přitom odhalila talent třeba Nirvany.
„Tady jsme na pozemku, který se dlouhodobě neorá. Teď tu roste ozimé obilí,“ ukazuje Radek Cihlář, farmář, který neprotestuje. Se zelenou dohodou pro Evropu souhlasí.
Zjistili, že medvědi v létě používali dvě hlavní strategie. Někteří stále jen odpočívali, aby šetřili co nejvíce energie. Většina se snažila plavat, aby nalezli potravu. Obě strategie ale selhaly.
Celkový počet hurikánů v důsledku klimatické krize nezvyšuje, ale jejich síla je za posledních 40 let satelitních záznamů celkově daleko větší a to hlavně kvůli rostoucím teplotám oceánů a atmosféry.