Krátce po osmé hodině ráno začalo v Praze soudní líčení se 13 lidmi. Obžalovaní měli za sebou několik měsíců výslechů a psychického i fyzického nátlaku ve vyšetřovací vazbě.
Článek serveru Info.cz upozornil na to, že Helena Válková sepsala s exprokurátorem Josefem Urválkem odborný článek obhajující ochranný dohled, zneužívaný komunistickým režimem k šikaně disidentů.
Státem řízená propaganda vyzdvihuje výjimečné postavení Si Ťin-pchinga a přisuzuje mu všestranné zásluhy. Kdo si však nárokuje všechny zásluhy, nevyhne se odpovědnosti i za selhání a neúspěchy.
„Právní stát je velmi důležitý. Například ve východní části Německa byli po pádu Berlínské zdi vyměněni skoro všichni soudci. U nás jsme neměli většího bratra, odkud bychom brali nové posily.“
Podle soudkyně je to jediná možná reakce na křivdy způsobené totalitním režimem. Podle komunistické obžaloby připravoval v roce 1948 únos z vězení svého otce, později popraveného generála Píky.
Nejznámějšími představiteli ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu byli bratři Mašínové a jejich skupina. Těch, kdo se proti totalitě postavili se zbraní v ruce, ale bylo mnohem víc.
Příběh Heleny Medkové, která vzpomíná po třiceti letech na dobu emigrace. Do středu disentu ji dovedla hra na klavír a seznámení s manželem Ivanem Medkem.
V řadě měst se v úterý konají pietní akty, výstavy a další akce připomínající osud sokolských obětí v boji za svobodu, samostatnost a demokracii. V Tyršově domě se v úterý odpoledne koná pietní akt.
Byl ve skautu, který komunistický režim zakázal. Za to mu chtěli škodit, začali si říkat mstitelé. Přerušili proud do obce, roznášeli protirežimní plakáty. Za to putoval na tři roky do uranových dolů.
Šustrová, která celé dílo přeložila a byla členkou programové rady české redakce, v rozhovoru serveru iROZHLAS.cz řekla, že si vydáním tohoto díla polské centrum Ośrodek Karta postavilo pomník.
Ve čtvrtek se ve studiu TV Seznam sešli dva poslanci, kteří mají leccos společného. Student Pavel Žáček v roce 1989 protestoval, člen SNB Zdeněk Ondráček se mu v tom snažil zabránit.
Po únoru 1948 komunistický režim stavěl vysoké pece a ocelárny, rozorával meze a likvidoval živnostníky. Československo brzy začalo za vyspělými zeměmi zaostávat.
Studentský pochod, který se odehrál před 70 lety a který potlačila bezpečnost, si v neděli v pražské Nerudově ulici připomněli jeho účastníci, studenti, akademici i politici.
Jásající fotografie davu při Gottwaldově projevu, to bylo jedno ze základních sdělení, které se vázalo k osudovým únorovým dnům v roce 1948. Zdá se, že všichni občané komunistický puč vítali.
Papež František přijal prezidenta Vietnamu. Vatikán tak pokračuje ve sbližování s komunistickými zeměmi. Vedle Vietnamu také usiluje například o zlepšení vztahů s Čínou. Souvisí to s rostoucím počtem křesťanů ve východní a jihovýchodní či jižní Asii.
1. DÍL SERIÁLU. Symbol listopadové revoluce roku 1989, poslední československý a první český prezident Václav Havel by 5. října oslavil 80. narozeniny. V roce 1989 mu k narozeninám přálo i Rudé právo, deník vládnoucí Komunistické strany Československa. Pravé jméno oslavence zastupoval v inzerátu ve společenské rubrice Ferdinand Vaněk, postava zakázaného spisovatele, který pracuje v pivovaru. Havel tak ve své hře Audience pojmenoval sebe sama. Komunistický deník, který obvykle nenechal na Havlovi nit suchou, si tenkrát ani nevšiml, že otiskuje jeho podobenku.
Tisíce zapálených svíček a dalších světel po celé Praze připomněly v pondělí oběti komunistického režimu. Světlo na památku Milady Horákové zapálili lidé před soumrakem na pražské Kampě.
Dva kněží z Třebíčska, které nechal popravit komunistický režim, se přiblížili svému blahořečení. Spisy o životě Jana Buly a Václava Drboly zamíří do Vatikánu. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle dnes ukončí diecésní fázi kanonizačního procesu. Podklady sháněli v diecézi přes 11 let.
Před 40 lety se v Přešticích u Plzně konala přednáška, která tehdejší tajné policii posloužila jako záminka pro první proces s československým undergroundem. V klubu na náměstí četl Ivan Martin Jirous svůj proslulý manifest o třetím hudebním obrození, hrály k tomu undergroundové kapely a občas někdo promluvil sprostě. To stačilo na obžalobu z výtržnictví a tři vlasatí mládenci skončili ve vykonstruovaném procesu za mřížemi.
Dnešek je Dnem památky obětí komunistického režimu. Přesně před 65 lety byla po vykonstruovaném procesu popravena Milada Horáková. Vzpomínkové akty se konají v pražské pankrácké věznici, na Vyšehradě i na dalších místech.
Když si lidé uvědomí svá práva a budou se za ně brát, nemá žádný totalitní režim šanci. O tom je přesvědčený Christoph Wonneberger, farář z Lipska, který vedl před 25 lety dnes už slavné mírové modlitby. Právě ony podnítily velké protirežimní demonstrace, které vyústily v pád komunistického režimu v NDR.
Památku politických vězňů popravených v padesátých letech si dnes připomněli jejich příbuzní, bývalí spoluvězni i politici. Sešli se na čestném pohřebišti na hřbitově v pražských Ďáblicích.
Maďarsko se rozhodlo věnovat několik miliard forintů na vyšší příplatky k důchodům pro oběti komunistické diktatury. Týká se to lidí, které totalitní režim odsoudil k dlouhodobému vězení. A pokud už tito bývalí vězni nežijí, budou mít na peníze, ve formě podobné vdovskému důchodu, nárok i jejich pozůstalí.
Byla to jedna z nejpropracovanějších a nejdokonalejších blamáží komunistického režimu. Do pasti akce Kámen, jak znělo její krycí jméno, se chytila řada Čechoslováků, kteří z nastupující stalinské diktatury konce 40. let chtěli uprchnout do svobody. Policie nyní obvinila jednoho z jejích hlavních strůjců.
Pietní i protestní shromáždění připomínají 25. únor 1948 a 65 let od převzetí moci komunisty v tehdejším Československu. Jednou z akcí bylo shromáždění v pražské Nerudově ulici, kde komunisty ovládaná policie zastavila pochod studentů směřující na Hrad. Chtěli vyjádřit podporu tehdejšímu prezidentovi Edvardu Benešovi a požádat ho, aby komunistům neustupoval.
Čeští fotbalisté budou bojovat o čtvrtfinále Eura až zítra, ale jeden slavný postup si můžeme připomenout už teď. Je to přesně 50 let ode dne, kdy Čechoslováci postoupili do finále světového šampionátu v Chile. Shodou okolností se o vítězství 3:1 v semifinále nad Jugoslávií svými góly postarali dva pozdější emigranti. Po odchodu na Západ měli v komunistické vlasti navždy zmizet z archivů a statistik. Teď už se tomu oba mohou smát - Josef Kadraba ve Vídni a na jihu Francie nedaleko města Nimes Adolf Scherer.
