„Toto je skutečná represe. V ruské LGBT komunitě panuje panika. Lidé naléhavě emigrují. Musíme se evakuovat z vlastní země, je to hrozné,“ řekl pro BBC Sergej Trošin.
Na výletě do městeček v takzvaných Českých Alpách, tedy kopcovité krajině východní Nebrasky se studenti setkávají i s místní specialitou. Kulatými koláči z kynutého těsta s náplní uprostřed.
„Navzdory tomu, že Romové jsou největší etnická minorita v Evropě, tak stále máme problémy v rovném přístupu ke vzdělání, práci a obecně bytí. Samotní Romové často hledají identitu,“ říká režisérka.
Jídelna, kam tyto děti mohou každé poledne od pondělí do pátku přijít, je oázou bezpečí a slastné představy naplněné žaludku. Roberto Patiňo ale říká, že je to jen kapka naděje v moři zoufalství.
„Když židé stavěli svojí synagogu, pozvali si k tomu pracovníky z Jemenu. A to byli muslimové. A ti zas chtěli mešitu. Tak jim ji nechali postavit a dali na ní pozemky,“ říká rabi Elijahu Habíb.
Mezi umělci si prodejna za dobu svého nového využití našla místo. Lidé z celé České republiky nám ho záviděli,“ říká ředitel Střední umělecké školy v Ostravě Martin Mikolášek.
„Po útoku se zvedla velká vlna solidarity a podpory, nestalo se ale vůbec nic,“ říká právnička, lidskoprávní aktivistka a poslankyně Progresivného Slovenska Lucia Plaváková v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Ukazují to údaje, které zveřejnil federální úřad Census Bureau, který má sčítání na starost. Mezi bělošskými etniky tak byla česká identita šestnáctá nejčastěji zmíněná.
„Nejradikálnější únik je sebevražda nebo pokus o ni, což má řada klientů za sebou,“ popisuje lidi s hraniční poruchou osobnosti terapeut Martin Klement.
„Když mi došlo, že mi nejde žít, nejde se mi zabít, tak jsem se domluvila s mamkou, že tak to dál nejde,“ vysvětluje mladá žena s hraniční poruchou osobnosti, proč zamířila do komunity v Solenicích.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Před vchodem do evangelického kostela ve vídeňské čtvrti Simmering vlaje duhová vlajka. Kostel založil sudetský němec vyhnaný z Brna. Teď ho vede farářka Anna Kamplová z Nové Paky.
„My jsme tu na začátku a na konci cyklu – trpíme dopady těžby a zároveň dopady změny klimatu, kterou fosilní paliva způsobují,“ popisuje místní obyvatelka a aktivistka.
Z ruské války na Ukrajině a snahy Evropy odstřihnout se od energetické závislosti na Moskvě profituje petrochemický průmysl na jihu USA. Tamní pobřeží Mexického zálivu se ale mění v zamořenou oblast.
Z původních 1200 obyvatel Chanova jich tady dnes žije kolem 600, odešla velká většina problémových rodin. „Lidé už nemají strach sem přijít. Je to tady úplně v pohodě,“ říká asistent prevence Bažo.
Všechny lidské kultury mají například společné zdobení těla. „Tetování není jenom estetická věc. V preliterálních společnostech šlo o významný symbolický prvek,“ připomíná Martin Rychlík.
„Energetická ekonomika se proměňuje, ať už se snažíme, nebo ne. Pokud máme alespoň cíl vybudovat udržitelnou infrastrukturu, máme šanci ji posunout správným směrem,“ říká právník Nick Caleb.
Historička ekonomie Antonie Doležalová zdůrazňuje důležitost mezigenerační solidarity. „Už teď se musí stát ohlížet, aby jeho transfery mířily do udržitelné ekonomiky," říká v pořadu Leonardo Plus.
V Horomeřicích u Prahy vybudovala parta lidí komunitní kurník. Slepice snášejí vejce ve velkém výběhu, členové komunity se o ně společně starají a rovným dílem si dělí snůšku. Na kolik vejce vyjdou?
„Setkáním Putin smývá jakoukoliv vinu. Zároveň si tím systematicky buduje kult osobnosti, že on je řešitelem těchto krizových situací,“ upozorňuje odborník na Rusko Pavel Havlíček.
„Když se podíváte na různé druhy extremismu, tak se shodnou na jedné věci: to, že Žid je nepřítel. Když nenávidíte Židy, budete nenávidět i jiné skupiny lidí," říká koordinátorka Evropské komise.
„Chceme, aby nás přestali urážet politici. Protože když nás uráží politici, tak to je kus od toho, aby nás zfanatizovaní lidé stříleli na ulici,“ říká moderátor Rastislav Iliev.
„Zahrádkaření je pro společnost dobré. Jsou ale mýty, že jsou zahrádky socialistickým přežitkem. A to vede k tlakům na jejich rušení,“ upozorňuje sociolog a kulturní geograf Petr Gibas.