Osvětim||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Historie Plus
Před 80 lety se odehrála největší masová vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Ve washingtonském Muzeu a památníku holokaustu připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Praha||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.
Pokud se chystáte navštívit Rusko, vězte, že připravuje pro cizince povinný závazek loajality, který musí podepsat a souhlasit s tím, že nezpochybní to, co Kreml označil za základy russkogo mira.
Praha||Mikuláš Kroupa, Hynek Moravec|Historie|příběhy 20. století
Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. Pak bojoval v druhé světové válce a zbil tyrana svých rodičů.
Desku s šesticípou hvězdou umístili na nástupiště, odkud před více než osmdesáti lety odjel první transport s brněnskými židy. Většina deportovaných se do Brna už nevrátila.
Každá botička je popsána a nafocena, někdy i za použití různých barev světla. Ta pomáhají odhalit stropy včetně nápisů, které už časem vybledly a jsou okem neviditelné.
Za nacistické okupace se malý Karel Holomek čas od času ocital na útěku. Podle tehdejších předpisů a terminologie byl „cikánský míšenec“, měl tudíž skončit v lágru.
Ke konci války bylo v koncentračních táborech kolem 750 tisíc vězňů. Tábory byly zařízení, do kterých byli zavíráni a v nich pak týráni ti, které nacisté považovali za své nepřátele.
Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk.
Před 80 lety – 2. srpna 1943 – vypukla v Treblince ve východním Polsku vzpoura. Spolu s povstáním v Sobiboru a ve varšavském ghettu patří k nejvýznamnějším činům židovského protinacistického odboje.
Bylo jim třináct či čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného a okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o talentu autorů.
Šídlo přiznává, že v 90. letech naivně věřil, že se přezíravý přístup většinové společnosti změní se vznikem romské elity. Vzdělaní Romové ale teď už nemají zapotřebí se ke svému původu hlásit.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
Federální služba výkonu trestu ani předtím nevynikala humánním zacházením, ale po začátku válečných akcí se změnila ve fašistickou organizaci, která páchá zločiny proti lidskosti na běžícím páse.
Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.
„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Vyšetřovatelé tvrdí, že žena musela vidět a především cítit téměř stále přítomný pach z krematorií spalujících mrtvé. Obhajoba tvrdila, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že o zvěrstvech věděla.
Poslankyně ANO Andrea Babišová napsala na facebooku o Janu Farském, že by „toho jelimana poslala na 14 dnů do koncentráku“. Příměr odmítl také šéf hnutí Andrej Babiš, podle kterého se měla omluvit.
Hana Lustigová přišla na svět 20. června 1924 v židovské rodině v Praze. Vyrůstala s o dva roky mladším bratrem Arnoštem (pozdějším spisovatelem) v Libni.