Špionáže a sabotáží přibylo jak kvantitativně, tak i kvalitativně, řekl šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Rusko podle něj stojí i za červencovým požárem balíku v logistickém centru DHL.
„Část voličů AfD vůbec nevěří demokratickým institucím, ať jsou to politici, média, soudy, či tajné služby. A tím pádem na jejich podporu nemá zásadní vliv ani tohle,“ říká v Jak to vidí.. Lizcová.
Představitelé strany podezřelé z extremismu mohou být za určitých okolností sledováni německou civilní kontrarozvědkou pomocí zpravodajských postupů včetně odposlechů.
Ott pracoval pro nyní již neexistující Spolkový úřad na ochranu ústavy a boj proti terorismu. Agentura APA také napsala, že v poslední době se stal předmětem zájmu v souvislosti s Janem Marsalkem.
Členové sítě chtěli podle ABW uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku, včetně oslabení pozice Polska na mezinárodní scéně.
„Mohu v principu říct, že jsem připraven ten krok podniknout, protože si neumím představit jediný rozumný důvod, proč by Vratislav Mynář neměl být zbaven mlčenlivosti,“ uvedl Pavel.
„V roce 2020 získala BIS první informace týkající se podezření, že na ministerstvu zemědělství tehdy řízeném ministrem Miroslavem Tomanem (ČSSD) může docházet ke korupčním aktivitám.“
Úřad pro zahraniční styky a informace má 32 volných pozic. Bezpečnostní a informační služba aktuálně na svých stránkách vyvěsila 37 inzerátů. Kontrarozvědky nabízí také možnost stáží.
Podle Putina dochází v Rusku k pokusům aktivizovat „všechnu tu verbež“ s cílem rozdělit zemi. Řekl také, že Západ se snaží „oživit buňky extremistů a teroristů“ a jeho „starých přátel“ v zemi.
Jen pověření místo plného jmenování do funkce minulý týden schválila vláda. O tom, jestli Koudelka zůstane ve vedení BIS natrvalo, má rozhodnout až nový kabinet po říjnových volbách.
Poslanci by se měli se na jednání vyjádřit, zda má v čele civilní kontrarozvědky pokračovat nynější ředitel Michal Koudelka, nebo má jeho nástupce vybrat až příští vláda.
Wang Wej-ťing byl znovu zadržen na základě soudního příkazu, který byl vydán kvůli odvolání proti červnovému rozhodnutí varšavského soudu propustit jej z vazby.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ze zapojení do tohoto plánu obvinil americké tajné služby. Ruská kontrarozvědka se pak o plánu měla dozvědět o běloruské KGB.
Tajný agent, který měl potírat pravicový extremismus, se sám radikalizoval. Takové podezření v Německu řeší disciplinární komise, kontrarozvědka se přitom proti pravicové scéně chystá tvrdě zakročit.
Zároveň Koudelka řekl, že velmi vážným problémem zůstane riziko terorismu, stejné to bude i s aktivitou cizích zpravodajských služeb proti zájmům Česka.
Podle aktuální výroční zprávy estonské kontrarozvědky KaPo, která byla zveřejněna v pátek, bylo od roku 2006 v zemi odsouzeno za velezradu šest lidí a dalších 12 za špionáž ve prospěch Ruska.
Putin na každoroční schůzi sboru Federální služby bezpečnosti (FSB) řekl, že se cizí služby „všemi prostředky“ snažily získat přístup k tajným informacím o politice, hospodářství a vědě.
Kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly směřovat proti svobodnému demokratickému řádu země.
Extremismus, čínská a ruská špionáž i aktivity dezinformátorů. To jsou témata, kterým se ve své výroční zprávě věnuje česká kontrarozvědka. Server iROZHLAS sestavil přehled toho nejdůležitějšího.
Hans-Georg Maassen měl BfV vést, dokud se nenajde jeho nástupce. Urychlit jeho konec se ministr vnitra Horst Seehofer rozhodl kvůli dalším kontroverzním výrokům svého podřízeného.
Maassen se podle DPA proti očekávání nestane po odchodu z čela civilní kontrarozvědky zvláštním poradcem na ministerstvu vnitra. V nové funkci měl mít na starosti evropské a mezinárodní záležitosti.
Maassen musel v čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy skončit kvůli svým kontroverzním a nepodloženým výrokům o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici).
Šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) čelí v současnosti kritice kvůli výrokům k dění v Chemnitzu (Saské Kamenici). Ministr vnitra mu ale vyjádřil podporu.
Sněmovna bude nově kontrolovat civilní rozvědku, do její správy tak budou patřit všechny tajné služby. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet také pětičlenný nezávislý orgán.
Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) odhalil ve svých řadách pravděpodobného islamistu. Muž se na internetu pod falešným jménem hlásil k radikálnímu islámu a vyzrazoval služební tajemství. Sdělil to nejmenovaný mluvčí úřadu, jehož cituje týdeník Der Spiegel a Die Welt. Muž také údajně plánoval bombový útok na centrálu BfV v Kolíně nad Rýnem.
Poslanci udělali první krok k tomu, aby kontrolovali všechny zpravodajské služby, tedy nejen civilní kontrarozvědku BIS a Vojenské zpravodajství, ale také Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědku. V prvním kole sněmovna schválila vládní novelu zákona o zpravodajských službách, která s tím počítá. Na činnost zpravodajců by navíc mohl dohlížet také nezávislý orgán.