Novela zákona o státním občanství, kterou ve Sněmovně předložili vládní poslanci, vzbuzuje nevoli u opozice. Občanství by totiž nebylo pouze pro děti a vnoučata exulantů, jako tomu bylo doposud.
„Můj otec opustil Československo v srpnu 1948. O české občanství jsem požádala v roce 2019. Potřebovala jsem hodně dokumentů. Když žádost přišla zpět nepotvrzená, tak to byl šok,“ říká jedna z nich.
Přestože mohou Slováci volit dopisem ze zahraničí již od parlamentních voleb 2006, pro prezidentské volby tato možnost není. A to i přesto, že ji poslední vlády slibovaly.
Ministr spravedlnosti Blažek v diskusi řekl, že vztahy ve Sněmovně nejsou dobré a jsou mezi určitými skupinami vyhrocené, a to například mezi lídry jednotlivých politických uskupení.
Data volebních tendencí u Čechů žijících v zahraničí ukazují mimo jiné i to, jak se postupně snižuje podpora ANO, které na hlasy zpoza hranic změnilo názor a odmítá korespondenční volbu.
Sněmovna stanovila ve středu večer na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15.00, čímž by završila první čtení sporné novely.
Sněmovna v úterý dopoledne schválila na návrh vládní koalice omezení počtu vystoupení poslanců v debatě ke spornému uzákonění možnosti poštovního hlasování pro Čechy v cizině nejvýše na dvě.
„Opozice má vysledováno, že u Čechů ze zahraničí ztrácí. I proto se mi její argumenty zdají účelové. Korespondenční volbu odmítám problematizovat,“ uvedla bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček z ANO ve svém tříhodinovém projevu shrnul výhrady ke korespondenční volbě. Následovala série dvouminutových faktických poznámek.
„Kdyby to bylo sto tisíc nových voličů, neměl bych s tím problém, ale moje obava je, aby to nebyly stovky tisíc nebo možná až milion lidí,“ uvedl druhý muž SPD Radim Fiala.
Vládní návrh zákona na zavedení možnosti korespondenční volby nyní projednává Sněmovna. Nesouhlasí s ní opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem.
Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny ke korespondenční volbě pokračovala druhým dnem. Slovo si hned na úvod vzal předseda SPD Tomio Okamura, který nakonec řečnil téměř jedenáct hodin.
O korespondenční volbě přitom Sněmovna už hlasovala v roce 2005 a tehdy ji nepodpořila zejména kvůli poslancům ODS a KSČM, kteří byli v převážné většině proti nebo se zdrželi.
„Rovnost by byla narušena tím, že lidé, kteří žijí v zahraničí, mají paradoxně větší možnosti než my, kteří žijeme tady,“ říká o korespondenční volbě šéf místopředseda SPD Radim Fiala.
Sněmovna projedná vládní návrh o korespondenční volbě. Opozice upozorňuje, že návrh nepodpoří, očekává se dlouhé jednání s možnými obstrukcemi. „Budeme upozorňovat na rizika,“ říká Alena Schillerová.
Pětikoalice chce prosadit, aby Češi v zahraničí mohli své hlasy do voleb zasílat poštou. Opozice je ostře proti. Mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Britský parlament novelu zákona přijal vloni v prosinci. Otevírá se tak možnost hlasovat dalším třem milionům Britů, celkově jich v zahraničí žije více než třináct milionů.
Jak by měl Ústavní soud rozhodnout o stížnosti poslanců ANO, kterým se nelíbí způsob, jímž vláda v loňském roce snížila valorizace penzí? To je téma pro ústavního právníka Jana Kudrnu
Způsob korespondenčního hlasování může přispět k větší účasti občanů pobývajících v zahraničí. Zároveň není pravděpodobné, že by možnosti využili všichni. Dokonce se neočekává, že by to byla většina.
„Dá se říct, že tím, že nemáme tento nástroj, tak zhruba devadesáti tisícům českých občanů, kteří pobývají v zahraničí, neumožňujeme volit,“ tvrdí senátor Marek Hilšer (STAN).
Kritici z opozice mluví o možné kolizi s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné. Koaliční politici ovšem poukazují na to, že hlavním důvodem pro odpor opozice je její minimální podpora ze zahraničí.
Zkraje příštího roku se vládní pětikoalice chystá i přes silný odpor opozice protlačit korespondenční volbu všemi třemi sněmovními čteními, aby mohla platit už pro sněmovní volby 2025.
Celý konflikt kolem korespondenční volby není tedy konfliktem principů. Ale konfliktem mezi stranickým zájmem populistů a snahou umožnit co největšímu počtu Čechů výkon volebního práva.