Vědci z NASA Už v říjnu informovali, že sonda kvůli množství prachu na solárních panelech vyrábí jen zlomek elektrické energie, která by byla potřeba na provoz všech jejích přístrojů.
Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že její přístroje na Marsu a jeho oběžné dráze zaznamenaly tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise na rudé planetě.
Vědci budou asteroid po nárazu dále sledovat. „Další výsledky mise DART bychom se podle českých astronomů měli dovědět během příštího roku,“ říká objevitel Dimorphosu Petr Pravec.
„Dráhu oběhu se podařilo zkrátit o 32 minut, přitom i deset by byl ohromný úspěch. Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo,“ řekl ředitel NASA Bill Nelson.
Krychlový aparát DART od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů.
Premiér Boris Johnson chce z Velké Británie znovu udělat kosmickou velmoc. Jestli se jeho plány uskuteční i v době, kdy je země ekonomicky zdrcená brexitem a covidem, ukáže čas.
Podle Evropské kosmické agentury je na fotografiích severní polokoule nejmenší planety sluneční soustavy. Jeden ze snímků zachytil kráter pojmenovaný po českém skladateli Bedřichu Smetanovi.
O přistání tehdy informoval i Československý rozhlas. Sonda vážila 600 kilogramů a nesla dalších 29 kilogramů přístrojů. Život na Marsu však nepotvrdila.
Cílem projektů je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající inferno“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. Vyvrcholení misí NASA očekává mezi lety 2028 a 2030.
Společně s Rostislavem Konopou má projekt na starosti Michal Rybka, vedoucí skautského radiokroužku OK1RAJ. Michal teď zkouší signál testovací sondy, aby mohla brzy odstartovat.
Její cesta zpět potrvá zhruba dva roky. NASA během této doby plánuje ještě další dva podobné projekty. K jiným vesmírným tělesům zamíří letos a příští rok dvě sondy.
V tiskové zprávě to uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který se spolu se SAB Aerospace a českou společnosti 5M na misi Evropské vesmírné agentury podílí.
Úspěšně přistát na povrchu Marsu zatím zvládly pouze Spojené státy americké. Do průzkumů rudé planety se kromě Číny zapojují i Spojené arabské emiráty a přidat se chtějí i další země.
Současné vesmírné mise k Marsu představují v mnoha ohledech milník ve výzkumu rudé planety. Jak úspěšné budou, to ale ukáže čas. Mars je nehostinná planeta, která chyby neodpouští.
Úkolem sondy bude shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko.
Sovětská sonda Luna 9 přistála měkce na Měsíci 3. února 1966 v části nazvané Oceán bouří. První člověk se po Měsíci prošel o tři a půl roku později - 21. července 1969.
Sonda Hajabusa 2 odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjuga, který je vzdálen 300 milionů kilometrů od Země a jehož stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, cestovala tři a půl roku.
Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska. Na orbitu kolem Měsíce Čchang-e 5 dorazila po letu trvajícím 112 hodin.
Vozítko Perseverance vyráží na Mars. Nahradit by mělo slavnou sondu Curiosity a pro zkoumání rudé planety je vybaveno například robotickou helikoptérou.
Nosná raketa H-IIA se vydala na cestu do kosmu v pondělí těsně před 7.00 místního času. Původně byl start plánován na 14. července, ale kvůli nepříznivému počasí byl už dvakrát odložen.
Na trase Země-Mars letos bude rušno. Vedle Spojených států nebo Číny vyšlou k rudé planetě svou sondu také Spojené arabské emiráty. Start je plánovaný na tento čtvrtek.