Sovětská sonda Luna 9 přistála měkce na Měsíci 3. února 1966 v části nazvané Oceán bouří. První člověk se po Měsíci prošel o tři a půl roku později - 21. července 1969.
Sonda Hajabusa 2 odstartovala z Japonska v roce 2014 a k asteroidu Rjuga, který je vzdálen 300 milionů kilometrů od Země a jehož stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, cestovala tři a půl roku.
Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska. Na orbitu kolem Měsíce Čchang-e 5 dorazila po letu trvajícím 112 hodin.
Vozítko Perseverance vyráží na Mars. Nahradit by mělo slavnou sondu Curiosity a pro zkoumání rudé planety je vybaveno například robotickou helikoptérou.
Nosná raketa H-IIA se vydala na cestu do kosmu v pondělí těsně před 7.00 místního času. Původně byl start plánován na 14. července, ale kvůli nepříznivému počasí byl už dvakrát odložen.
Na trase Země-Mars letos bude rušno. Vedle Spojených států nebo Číny vyšlou k rudé planetě svou sondu také Spojené arabské emiráty. Start je plánovaný na tento čtvrtek.
Solar Orbiter byl z Evropy do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě dopraven 1. listopadu. Pak začaly předletové testy sondy a vědeckých přístrojů, aby byla prověřena funkčnost různých systémů.
Rozbor telemetrických údajů odeslaných ze sondy ukázal, že nevysvětlené zpoždění v realizaci manévrovacích příkazů nechtěně způsobilo současnou činnost dvou energeticky relativně náročných systémů.
Sonda by měla do konce roku 2020 dopravit zpět na Zemi odebrané vzorky. Ačkoli vědci věří, že jsou na palubě uloženy, s jistotou to zatím potvrdit nemohou.
To se zatím povedlo jen USA, Rusko a Číně. Přistávací model by měl přistát na relativně rovném povrchu mezi dvěma krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil.
Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně odstartovat v pondělí místního času (v neděli středoevropského letního času), let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.
Indie vyšle v polovině července k Měsíci sondu Čandrájan-2, s níž se pokusí přistát na měsíčním povrchu. Podle agentury Reuters to ve středu oznámila indická vesmírná agentura ISRO.
Přístroj SEIS podle francouzského střediska CNES zaznamenal zatím čtyři otřesy. Ten hlavní, o kterém tým tvrdí, že byl marsotřesením, se stal 6. dubna.
Nahrávky vybere mezinárodní porota ze zvuků, které můžou lidé z celého světa až do 20. května nahrávat na web časopisu Vesmír. Zvuky musí být maximálně 30 sekund dlouhé a do 10 MB velikosti.
Během přistání se Berešit potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Ještě před tím, než se sondou letové středisko ztratilo kontakt, odeslal přístroj z výšky 22 kilometrů nad Měsícem fotografii.
Odborníci z JAXA po vyhodnocení videa poznamenali, že množství materiálu uvolněného při této operaci z asteroidu zvyšuje pravděpodobnost úspěšného odběru.
Hajabusa 2 náročný manévr provedla na konci února a v nadcházejících měsících provede ještě dvě taková přiblížení s cílem získat vzorky, které budou následně dopraveny na Zemi.
Sonda, která na konci ledna oslavila 15 let na povrchu rudé planety, měla plánovanou životnost 90 dní. Tu ale o několik řádů překonala a hlásit se Zemi kvůli prachové bouři přestala až loni v červnu.
Z nově prozkoumaných snímků vyplývá, že předpokládané koule jsou značně zploštělé. Více než sněhuláka tak planetka podle vědců připomíná perníkového mužíčka.
Úkaz bude možné pozorovat téměř na všech hvězdárnách v Česku, ale jen v případě příznivého počasí. Lepší podívanou nabídnou podle astronomů ty hvězdárny, které mají dobrý západní obzor.