Část českých krajanů z východní Ukrajiny se chce přestěhovat zpět do vlasti. Mnozí už ale česky neumí, a proto v českých krajanských komunitách fungují učitelé, školy a česká centra. Jedno z nich je i v Čechohradu, v záporožské oblasti.
Čeští krajané z východu a jihu Ukrajiny se sjíždějí do Oděsy. Ministerstva zahraničí a vnitra tam pro ně na krátkou dobu otevřela konzulát, kde si mohou krajané velmi rychle vyřídit veškeré formality pro přesídlení do České republiky.
Polsko evakuuje své krajany z ukrajinského Donbasu. Do Varšavy je dopraví vojenské letadlo z Charkova. Celkem by se do původní vlasti měly vrátit necelé dvě stovky etnických Poláků.
Finanční pomoc krajanům na Ukrajině v případě přesídlení chtějí navrhnout vládě rezorty vnitra a zahraničí. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to řekl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
Prezident Miloš Zeman zvažuje výměnu velvyslance na Ukrajině Ivana Počucha. Jeho odchod prý bude požadovat, když se ukáže, že diplomat nesprávně informoval v kauze českých krajanů na Ukrajině.
Seznam více než 200 krajanů, kteří si přejí přesídlit z Ukrajiny do České republiky, předá prezident Miloš Zeman za necelé dva týdny ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD). Žádosti krajanů chce ministerstvo posoudit ve spolupráci s resortem zahraničí přímo na Ukrajině. Jedna z žadatelek Českému rozhlasu potvrdila, že má o přestěhování stále zájem.
Prezident Miloš Zeman dostal seznam se jmény asi 250 českých krajanů na Ukrajině, kteří ho žádají o pomoc s návratem do České republiky. Mělo by se jednat o 70 až 80 rodin.
České komunity v cizině se snaží o udržení českého jazyka ve svých zemích. Někde se jazyk postupně vytrácí, jinde se v češtině píší básně. Krajanská sdružení problematiku češtiny v cizině projednávala na konferenci v Národním muzeu v Praze.
Češi, kteří bydlí v cizině, se musí do neděle rozhodnout, jestli chtějí na podzim volit. Zítra totiž končí lhůta, ve které je možné zažádat o zápis do zvláštního seznamu voličů.
Oslav 70. výročí vylodění v Normandii se budou účastnit i zástupci magistrátu města Plzně. 6. června si ho připomenou na pláži Utah. Právě tady se vylodily jednotky, které rok na to osvobodily Plzeň. Ve druhé vyloďovací vlně byli i čeští vojáci. Řada z nich v Normandii zahynula a naši krajané na ně nezapomněli.
Ve Lvově působí nejstarší krajanský spolek na Ukrajině. Funguje od února 1867 a dodnes sídlí ve stejné budově jako za Rakouska-Uherska - přímo na historickém náměstí naproti radnici. Všichni členové se pravidelně scházejí a poslední dobou řeší jediné téma - Euromajdan.
V jižním Londýně je česká škola Okénko. Scházejí se tam české matky se svými ratolestmi. Před vánocemi uspořádaly oslavu v místním kostele Svatého Tomáše, kde vystoupil smíšený sbor, který zazpíval Českou mši vánoční od Jana Jakuba Ryby.
Volební místnosti v Česku se otevřou dnes ve 14 hodin. Někteří Češi žijící v zahraničí už ale mají první volební den za sebou. Jsou to ti, kteří volební lístek vhodili do uren na českých zastupitelských úřadech v Jižní a Severní Americe. A po americkém kontinentu se začalo dnes volit už i v Austrálii a Asii. Nejvíce Čechů by mělo přijít k volebním urnám v Číně.
Po příchodu vojsk Varšavské smlouvy před 45 lety se naděje Pražského jara definitivně rozplynuly a v Československu začalo znovu přituhovat. Po srpnu 1968 se tisíce lidí rozhodly emigrovat. Reportér Českého rozhlasu ovšem objevil v brazilském hlavním městě Brasília krajana, jehož příběh je paradoxní a možná i úsměvný. Bohumil Med totiž opustil vlast už na jaře 1968, kdy si většina národa užívala uvolněnější atmosféry ve společnosti a cítila naději na změnu poměrů.
Do městečka Wilber v americké Nebrasce se sjíždějí krajané. Češi z mnoha států na americkém středozápadě se tam scházejí každý rok začátkem srpna na českém festivalu. Letos čekají desítky tisíc návštěvníků.
Velvyslanec v USA Petr Gandalovič uklidňoval krajany v Chicagu. Tamní Čechoameričany pobouřil postup generálního konzulátu po brutální vraždě mladé Češky. Stěžují si, že jim diplomaté zakazovali informovat rodiče 24leté Sarah Kresilové, kterou v červnu našla policie ubodanou v jejím bytě.
Když v dubnu explodovala továrna na hnojiva v texaském Westu, pomyslně to otřáslo i s mnoha domácnostmi na Frenštátsku. Právě z Podbeskydí totiž řada vystěhovalců původně pochází. Mohutný výbuch továrny si tehdy vyžádal řadu lidských životů, zraněných i desítky poničených domů. Poutníci, kteří se dnes vydají na tradiční Cyrilometodějskou pouť na Radhošťi, mohou krajanům za oceánem pomoct.
Po týdnu prožitém v České republice se domů vracejí čtyři děti z texaského města West, které poničila exploze chemické továrny. Čtveřice potomků českých vystěhovalců si pobyt v zemi svých předků zasloužila. Vyhrála totiž literární soutěž na téma ‚Co znamená být Čechem‘. Ve svých esejích psaly děti o katastrofě, která poničila jejich město i o tom, jak ovlivnila tamní českou komunitu.
Obyvatelé texaského města West, kde minulý týden vybuchla továrna na hnojiva, začínají pohřbívat své mrtvé a spíš než k minulosti se obracejí dopředu. Nabízí se tak například i téma, proč už dnes tak málo potomků českých přistěhovalců vládne jazykem předků.
Americký prezident Barack Obama vyhlásil v texaském Westu stav nouze. Chce tím městu pomoct vypořádat se s následky výbuchu v místní továrně na hnojiva. West mezitím začíná pohřbívat oběti exploze. Výbuch zabil 14 lidí a dalších 200 zranil. Desítky lidí zůstávají nezvěstných. Je možné, že se počet obětí ještě zvýší.
Česky sice nemluví, ale za Čechy se pořád považují. Obyvatelé třítisícového městečka West v Texasu se hlásí ke staré vlasti a pomáhá jim to překonat zlé chvíle. Exploze v místní továrně na hnojiva tak možná zdemolovala desítky budov, zabila několik lidí a zranila skoro dvě stovky dalších, ale jak přímo na místě zjistit zpravodaj Českého rozhlasu, nezlomila jejich ducha.
Češi v zahraničí už vybírají nového prezidenta. V Jižní a Severní Americe mají první volební den za sebou, ve východní Asii hlasují právě nyní. A zájem o hlasování je zatím větší, než v prvním kole.
Češi v Americe mají za sebou první den hlasování. Druhé kolo prezidentské volby odstartovali v Brazílii a pokračovali ve Spojených státech a v Kanadě. Ve Washingtonu se volí podle už zaběhnutého scénáře. Voliči nemají problémy s orientací ani informacemi. Díky internetu mají o dění v České republice přehled a chtějí ho svým hlasem ovlivnit.
|Silvie Třeslínová, mta, Kristina Winklerová|Zprávy ze světa
Závěrečný prezidentský duel mohou ovlivnit i Češi pobývající dočasně nebo trvale mimo území republiky. První volební místnost se otevřela v 17 hodin na konzulátu v brazilském Sao Paulu, ve 20 hodin se otevřely místnosti pro krajany v New Yorku, Washingtonu, Ottawě a Torontu.
|Jiří Hošek, Vojtěch Berger, Ondřej Houska, mta, Marína Dvořáková|Zprávy ze světa
Prezidenta můžou volit i Češi, kteří žijí v zahraničí nebo do ciziny odjeli na dovolenou. Jak volba mimo Českou republiku vypadá, zjišťovali zahraniční zpravodajové Českého rozhlasu.
Udržet si během pobytu v cizině dobrou češtinu pomáhá našim krajanům síť Českých škol bez hranic. K posílání dětí do těchto škol motivovala rodiče mimo jiné povinnost srovnávacích zkoušek. Ta v lednu letošního roku odpadla .
Čeští krajané v zahraničí si mohou díky programu podpory českého kulturního dědictví zdokonalovat češtinu. V letošním školním roce bude u krajanských komunit na různých místech po celém světě působit celkem 13 učitelů.