Experti pomocí analýzy odhalují například padělané obrazy a drahé kameny. Zkoumají stavbu, složení a vlastnosti předmětů na nejzákladnější úrovni molekul a atomů.
Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.
„V laboratoři provádíme kvalitativní i kvantitativní analýzu. Jinými slovy – co to je a kolik toho je. Následně to vložíme do karuselu hmotnostního spektrometru,“ vysvětluje expert Václav Martinovský.
„Poslouchej... za půl hodiny... bomba v Tescu, tak se na to připrav,“ šumí nahrávka. „Dřív bývaly i kratší. Toto je ještě poměrně dlouhá promluva,“ říká Luboš Voříšek z Kriminalistického ústavu.
65 let v Česku funguje Kriminalistický ústav. Odborníci v něm pomáhají policistům z celé země s vyhodnocováním důkazů v těch nejsložitějších a nejzávažnějších případech.
Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.
Přibližný věk, pohlaví i jazyk rozpozná umělá inteligence ze zvukového záznamu za několik sekund. Policii tak pomáhá třídit stovky nahrávek podvodníků, kteří přes telefon sjednávali mikropůjčky.
Policisté dostali přístroj, který jim má umožnit snáz odhalit zločince. Nový elektronový mikroskop získal kriminalistický ústav jako první na světě. Díky němu odhalí pravost smluv nebo drahých kamenů.
Dlouho nebylo jasné, kdo má případ exšéfa kriminalistického ústavu řešit. I když o tom definitivně rozhodl soud, verdikt stejně padl jinde. Pavel Kolář se proto vyhne kárnému řízení. Důvod? Promlčeno.
Cítím se nevinný. Zhruba takto se u soudu hájil bývalý šéf kriminalistického ústavu Pavel Kolář. Podle obžaloby chtěl zvýhodnit svého tehdejšího náměstka při řešení dopravní nehody. Kolář se u soudu k celému incidentu vyjádřil vůbec poprvé a tvrdil, že nic takového neměl v úmyslu. "Naivně jsem chtěl rozhodnout spravedlivě," uvedl v soudní ohrádce.
Obviněn, obžalován i - zatím nepravomocně - soudem uznán vinným. Přesto zůstává Pavel Kolář, bývalý ředitel a současný náměstek kriminalistického ústavu, ve funkci.
Bývalý ředitel kriminalistického ústavu zneužil svou pravomoc. Nepotrestal totiž tehdejšího náměstka za dopravní nehodu, kterou způsobil, konstatoval soud.
Podle policie se snažil vyvinit náměstka z dopravní nehody, aby unikl trestu. A právě tím může bývalý ředitel Kriminalistického ústavu Praha Pavel Kolář ohrozit dobrou pověst i důstojnost policie.
Státní zástupce podal obžalobu na bývalého ředitele Kriminalistického ústavu Praha Pavla Koláře. Podle generální inspekce zneužil své pravomoci, když svého tehdejšího náměstka nepotrestal za dopravní nehodu. Trestní stíhání Koláře, který v současné době působí na ústavu jako náměstek, ale policejnímu vedení nevadí. Ve funkci i přes obvinění zůstává dál.
Současné sídlo Kriminalistického ústavu v Bartolomějské ulici je zastaralé. Proto se na policii rodí plán, jak přestěhovat prestižní útvar jinam. Nejlépe do nového. Cena? Kolem miliardy korun. Nová adresa by v roce 2022 mohla být na pražské Zbraslavi - v areálu, kde v současnosti sídlí Útvar rychlého nasazení či někdejší protimafiánská jednotka.
Vrchní soud odročil případ, ve kterém se Jiří Pivoda domáhá, aby ministerstvo vnitra vymazalo z databáze profil jeho DNA. Obává se zneužití citlivých údajů s tím, že databáze není upravena zákonem, pouze pokynem policejního prezidenta. Soud požádal ministerstvo vnitra, aby doložilo, zda policie eviduje vzorek, ze kterého byl vytvořený profil DNA. To však ministerstvo vnitra nedokázalo zodpovědět a soud tak případ odročil, dokud ministerstvo neodpoví.
Desítky tisíc zločinců nebo neznámých obětí vražd už pomohla policii identifikovat kriminalistická daktyloskopie. Technika, kterou čeští vyšetřovatelé oficiálně využívají více než sto let, vznikla v Anglii a o její rozvoj se velkou měrou zasloužil také český vědec Jan Evangelista Purkyně. Od roku 1903 je v českých databázích otisků prstů a stop více než půl milionu položek.
V boji proti pašerákům zvířat nezůstávají stranou ani čeští policisté. Odborníci z Kriminalistického ústavu právě dokončili Atlas chlupů. Ten umožňuje určení savců, jejichž kůže zločinci pašují. O originální pomůcku už projevilo zájem na 60 zahraničních policejních sborů a dalších organizací.
Policie má novou zbraň proti pašerákům zvířat. V pražském kriminalistickém ústavu vytvořili databázi zvířecích chlupů, díky které přesně určí, kde bylo zvíře ulovené, což může pomoci dopadnout pašeráky zvířat. Autorkou databáze je Hana Eliášová z Kriminalistického ústavu v Praze.
