Server iROZHLAS.cz podrobně prostudoval expertní analýzu k požáru v národním parku, který vypukl loni v sobotu 23. července a trval téměř měsíc do 19. srpna.
„Máme technologie, které mohou vyprodukovat buk za vegetační sezonu. Ale chybí tady široké spektrum dřevin. Pořád jsme orientovaní na klasické druhy, tedy smrky, borovice, buky a duby,“ říká Pokorný.
„V posledních letech české lesy procházejí kůrovcovou kalamitou bezprecedentního rozsahu. Příčiny, které k ní vedly, jsou dlouhodobější a ‚pracovalo‘ se na nich desetiletí,“ popisuje expert Lněnička.
Po ekonomické stránce je umělá obnova náročná v jejím úplném počátku. U přirozené obnovy se to projevuje během výchovných zásahů, když si vlastník les přizpůsobuje.
Podle profesora pěstování a ekologie lesa Miroslava Svobody z České zemědělské univerzity prohlubují kůrovcovou kalamitu přísné předpisy na dřevinnou skladbu a na rychlost osazování holin.
Těžaři loni v Česku vykáceli rekordní plochy, stát přispěl majitelům lesů na pokrytí ztrát víc než osmi miliardami korun. Vyplývá to z nové zprávy ministerstva zemědělství.
Ekologické organizace navíc kritizují podmínky k získání příspěvku. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha totiž nutí vlastníky, aby holiny rychle zalesnili umělou výsadbou.
Poptávka po nových sazenicích vzhledem k zalesňování převažuje jejich nabídku. Lesníci si musí sazenice v lesních školkách nasmlouvat dostatečně dopředu.
Dřevo v posledních letech výrazně podražilo a i když poslední dva roky byly chladnější a na srážky bohatší, kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje, byť pomalejším tempem.
V českém tisku se v úterý dočtete, že mezi majitele lesů, které zasáhla kůrovcová kalamita, rozdělí vláda 3,6 miliardy korun. Pokryje to ale jen malou část škod, píše Deník N.
Podle prezidentky České komory fitness Jany Havrdové si skalní sportovci během lockdownu našli jiný způsob, jak se hýbat, a na vnitřní sportoviště už proto tolik nepotřebují.
O rekordních sedm procent poklesly roční globální emise skleníkových plynů v důsledku protipandemických opatření. Do dlouhodobých změn klimatu se to ale nepromítne.
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let, podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Vláda v červnu schválila vyšší příspěvky pro vlastníky lesů včetně Lesů ČR.
Nedávno proběhlo dotazování návštěvníků, které mělo mimo jiné za cíl, porovnat českou a německou část Šumavy. Podle ředitele správy českého národního parku si ta naše vedla překvapivě dobře.
Česko zaspalo v boji proti kůrovcové kalamitě. Kromě kritické zprávy státních kontrolorů se ale objevila i nadějná zpráva – v lesích přibývá listnatých stromů. Jak vypadá tuzemské zápolení s kůrovcem?
Území zasažené kůrovcem se opět rozšířilo. Situace se zhoršila v téměř všech krajích s výjimkou Prahy, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Nejhorší situace loni byla v Kraji Vysočina.
Tendry budou nově trojího typu podle toho, jak dané území postihla kalamita kůrovce. Takzvaných kalamitních jednotek bude 23 a lesnické firmy na nich budou provádět těžbu a pěstební práce.
Kindlmann vysvětluje, že dnes se může kácet na zhruba polovině plochy NP Šumava. Druhou polovinu podle nové zonace tvoří tzv. zóna přírodě blízká (24,6 %) a zóna přírodní (27,7 %).
Loni Lesy ČR investovaly do pěstebních prací a obnovy lesa 2,15 miliardy korun, v plánech pro letošní rok měly 2,4 miliardy korun a v roce 2020 zhruba 3,2 miliardy korun.
„Pěstujeme dřeviny, které poměrně rychle rostou, lesnicky se s nimi dobře pracuje, ale jsou to pyrofyty, které oheň aktivně podporují. Tím pádem si zaděláváme na problém úplně sami,“ říká Lukáš Čížek.
Podpora je zatím schválená do konce roku 2021, úřad ji bude moci vyplácet po schválení novely lesního zákona, kterou nyní projednává ve třetím čtení Poslanecká sněmovna.
Zprávy o kůrovci problesknou čas od času, podle toho, jaká se nabídne příležitost. Přitom se nemluví o tom, že právě v těchto dnech probíhá rozhodující bitva, která rozhodne o osudu tuzemských lesů.