Návrhy senátu odmítla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle ní by senátní verze znamenala neúměrný zásah do příjmů státu ve výši 25,5 miliardy korun.
„I když patříme k zemím s poněkud vyšší inflací, chci zdůraznit, že to není nijak extrémní. Jsme jen jeden procentní bod nad naším cílem,“ řekl Rusnok ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Na rozdíl od finanční krize, kdy se více než 80 procent pracujících na kurzarbeit soustřeďovalo v průmyslu, se tento mechanismus rozšířil v koronavirové krizi na téměř všechna hospodářská odvětví.
Hospodářské komoře také vadí, že poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních zákonodárců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit.
Automobilový průmysl se začíná připravovat na dlouhodobý pokles a jeho představitelé hledají cesty, jak ztráty co nejvíce minimalizovat. Na českém HDP se přitom tento segment podílí deseti procenty.
Nebojte se koronaviru, ani nezaměstnanosti. Stát dokáže všechno a není pochyb o tom, že také všechny potíže s prací, které nastaly po vypnutí ekonomiky, zase dá do pořádku.
„Velmi dobře hodnotíme celý program Antivirus, který je absolutně nejpovedenější,“ říká v Interview Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky státu firmám na náhrady mezd, který je zatím do konce dubna, by se mohl prodloužit nejméně o měsíc. Hovořil o tom premiér Andrej Babiš (ANO).
Přední němečtí ekonomové počítají s tím, že se letos hrubý domácí produkt (HDP) sníží nejméně o pět procent a zároveň se ze 60 na více než 75 procent HDP zvýší zadlužení.
„Za dnešek to bylo 5107 žádostí a v pondělí 4000. Chybovost zůstává. Kompletních žádostí je zhruba 30 procent,“ uvedla v úterý mluvčí. Podle ní úředníci hned zaměstnavatelům volají kvůli doplnění.
„V případě, že OSVČ nepodnikala celé období loňského roku, musí splnit podmínku v přepočtu alespoň 15 tisíc Kč měsíčně,“ uvedl Tomáš Weiss z tiskového odboru ministerstva financí.
Podle Dlouhého nemají podnikatelé a živnostníci ani přehled, za jakých podmínek a kdy budou mít na slíbenou podporu nárok. Přitom již třetina zaměstnavatelů vyčerpala své finanční rezervy.
Podle ministryně Schillerové ministerstvo také promine zálohy pro právnické a fyzické osoby na daň z příjmu a sankce z pozdního podání daně z nabytí nemovitostí, které odsouvá na 31. července.
Polovina platu od firmy, 20 procent od státu. Tak vypadá práce na zkrácený úvazek, která má v podnicích udržet zaměstnance i ve chvíli, kdy má společnost málo zakázek. Novinku kritizuje Hospodářská komora. Firmy se podle ní nebudou chtít pouštět do nadbytečné byrokracie. Úřady práce jsou na žádosti připraveny, velký zájem ale zatím neevidují.
Senát schválil návrh na zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy zkrácené pracovní doby. Zaměstnanci, pro které nebudou mít firmy třeba kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě práci na plný úvazek, by po dobu výpadku dostávali nejméně 70 procent mzdy. Polovinu platu by hradil zaměstnavatel, zbylých 20 procent stát.
V Česku nejspíš bude zaveden kurzarbeit, tedy zkrácená pracovní doba. V případě hospodářské krize nebo přírodní katastrofy by měl stát pomáhat firmám, které nebudou mít pro své zaměstnance dočasně práci na plný úvazek.
Zavedení takzvaného kurzarbeitu v Česku se zatím odkládá. Toto opatření, které má pomoci firmám v krizi, mělo začít platit na jaře, třeba ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) však nyní mluví spíše o podzimu. Navíc se současná podoba kurzarbeitu nelíbí zaměstnavatelům a výhrady má i ministerstvo financí.
Vláda schválila parametry kurzarbeitu, čili zkrácené pracovní doby pro firmy v tísni. Lidé by brali polovinu mzdy od firmy a pětinu od státu. Týká se to podniků, které postihla krize nebo živelní katastrofa.
Podobu takzvaného kurzarbeitu dnes projedná vláda. Měla by rozhodnout o pravidlech a o státním příspěvku pro firmy v tísni. O peníze by si mohly požádat podniky, které ohrozí krize, živelní pohroma nebo na ně dopadnou protiruské sankce.
Vedení všech tří koaličních stran se na večerním jednání shodlo na zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy státní podpoře firmám v ekonomických potížích. Chtějí tak pomoci podnikům, které musí propouštět kvůli ekonomické krizi nebo vzájemným sankcím mezi Evropskou unií a Ruskem. Koaliční rada se také dohodla na návrhu zákona o prokazování původu majetku. Rozdílová částka, při které bude možné majetek prověřit, se sníží.
Vládní koalice projedná plán opatření, jak snížit dopady sankcí mezi Evropskou unií a Ruskem na tuzemskou ekonomiku. Tým vedený státním tajemníkem pro evropské záležitosti Tomášem Prouzou už připravil konkrétní kroky.
Vládní koalice projedná novelu zákona o kurzarbeitu s opozičními stranami. Zkrácení pracovního týdne s částečnou dotací od státu prosazují odboráři a firmy kvůli očekávaným dopadům sankcí Evropské unie a Ruska kvůli ukrajinské krizi. Bojí se totiž propouštění v podnicích, které přijdou o ruský trh.
Některé státní programy, které měly pomoci firmám a jejich zaměstnancům během ekonomických potíží, se nepovedly. Na dnešním jednání tripartity to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. To se týká i příspěvků na takzvaný kurzarbeit. O peníze zažádalo méně firem, než se čekalo.