„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
„Kyberprostor nerespektuje geografické hranice a zajištění jeho bezpečnosti je o spolupráci,“ připomíná v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel kyberúřadu Lukáš Kintr.
Kyberzločinci se nezaměřují jen na soukromé firmy, nebezpečí hrozí i neziskovkám. Pro ně jsou přitom výdaje na bezpečnost většinou tím posledním, za co utrácejí. Existují ale i bezplatné online kurzy.
V posledních letech se výrazně zvyšuje velikost a rozsah kybernetických útoků KLDR proti podnikům spojeným s kryptoměnami. To se časově shoduje se zjevným zrychlením jaderného programu.
„Nešlo o peníze, banky mají systémy velmi dobře zabezpečené a útoky ani neměly ten cíl. Je nutné zdůraznit, že to není útok na klienty, ale na banku,“ řekl mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša.
Finance klientů bank nejsou v ohrožení, jedinou komplikací pro klienty je dočasně nefunkční webový přístup k bankovnictví. Vyplývá to z vyjádření expertů na kyberbezpečnost.
Kriminalita páchaná v kyberprostoru za loňský rok představovala přes deset procent registrované kriminality v České republice. Cílem útoků byla veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů.
Podle Davida Havlíka, který se mapováním on-line vyděračských skupin zabývá, byly ještě ve středu na internetu dostupné tisíce souborů, které hackeři během kyberútoku ústavu ukradli.
Říkají si fellas a poznají se podle profilového obrázku se psem plemene shiba inu. Vše začalo v květnu 2022 tweetem sedmadvacetiletého Poláka, který chtěl podpořit ukrajinskou armádu v boji s Ruskem.
Téměř každý podvodný telefonát skončí škodou pro klienta, lidé přicházejí o vysoké částky. Stále častěji se ale objevují i podvody na sociálních sítích, kdy pachatelé lidem kradou identitu.
Podle ministra hackerský útok byl koordinovaný. „Myslím si, že šlo o reakci na to, že ministerstvo obrany poskytlo další pomoc Ukrajině,“ řekl Naď podle televize TA3.
Mezi subjekty, u kterých je vyšší pravděpodobnost zmíněných útoků, patří zejména „strategické státní instituce, média a kritická informační struktura“.
Vždy když je možnost dostat oběti pod tlak, a jsou tudíž ochotné zaplatit, tak toho útočníci v minulosti využívali,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel NÚKIB Karel Řehka.
Vládní bezpečnostní středisko neupřesnilo, co vládu k uvedenému kroku vedlo. Nicméně agentury připomínají, že minulý týden ve čtvrtek a v pátek zasáhl rozsáhlý kybernetický útok Ukrajinu.
Turecký prezident Erdogan označil rozhodnutí za „politické” a zároveň „pokrytecké”, neboť údajně hájí „teroristu”. V Demirtaşově případě podle něj smí rozhodovat pouze turecké soudnictví.
Už nyní je ovšem podle médií jasné, že útok zasáhl celou řadu institucí federální vlády. Americká vláda až dosud v této souvislosti nevznášela obvinění proti konkrétním aktérům.
„Předpokládá se, že došlo k masivnímu úniku citlivých dat. To znamená, že k tomu může dojít i u nás,“ říká v rozhovoru šéf Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka.
Ve zprávě o stavu kybernetické bezpečnosti za loňský rok NÚKIB doslova píše, že za útokem na strategickou instituci státní správy byla nejspíš skupina Sofacy, které se přezdívá přítulný medvěd.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost před hrozbou kyberútoků varoval 16. dubna. Za poslední tři měsíce evidoval úřad celkem 23 útoků, výstraha proto zůstává v platnosti.
Nemocnicím hrozí útok hackerů, může k němu dojít v současné době prakticky kdykoli, varuje NÚKIB. Nejnovější varování dopadá na šestnáct velkých nemocnic, které spadají pod kyberzákon.
Virus zaútočil podle Kolářové na nemocniční počítače v pátek během dopoledne. „S pomocí ministerstva (zdravotnictví) to řešíme, poslali nám pracovníky, kteří nám čistí počítače,“ řekla Kolářová.
Vojenská tajná služba Vojenské zpravodajství by se měla starat o obranu Česka v kybernetickém prostoru. Počítá s tím novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se bude v pondělí zabývat vláda.
Nemocnice bude muset pořídit třeba nové vybavení a celou síť zabezpečit. Kraj navíc musí počkat taky na fakturace od všech, kteří se na obnovení chodu nemocnice podíleli.