Likvidace jedů v ostravských ropných lagunách bude pokračovat. Tendr na odstranění jedné z největších ekologických zátěží v Česku vyhrála firma AVE CZ odpadové hospodářství. Stát za to zaplatí téměř 430 milionů korun bez DPH.
Důkladného vyčištění areálu ropných lagun se Ostravané možná nedočkají. Ministerstvo financí chce totiž sanaci lagun převzít pod sebe a rozhodně už na ni neposílat žádné miliardy korun navíc. Je tak možné, že část kontaminované zeminy v areálu zůstane a vše se zalije betonem. Takové řešení se ale nelíbí obyvatelům sousedního sídliště ani místním politikům.
Lidem z ostravských Fifejd by se do čtyř let mohlo lépe dýchat. Státní podnik Diamo vybírá firmu, která odtěží zbytek ropných kalů po bývalé rafinérce Ostramo. Místní by si i v létě mohli po letech konečně bezstarostně otevřít okno.
Už dvacet měsíců stojí práce na odtěžení desítek tisíc tun kalů z ropných lagun bývalé firmy Ostramo v Ostravě. A hned tak se zase nerozběhnou, i když tento týden vláda v demisi uvolnila další miliardu korun na sanaci této ekologické hrozby. Snášet zápach a riskovat zdravotní problémy budou muset lidé v okolí ještě dlouhé měsíce.
Takzvané "ostravské ropné laguny" znají nejen obyvatelé Moravskoslezského kraje. Desítky tisíc tun chemického odpadu stále patří mezi největší ekologické zátěže v Česku. Problém je v tom, že lidé v Ostravě se zápachu a lagun samotných hned tak nezbaví. Budou to už dva roky, co se likvidace zastavila a na pokračování zatím nejsou peníze. Nejde o malou sumu - v plánu jsou garance za 3,5 miliardy korun.
Povodňové laguny na Mělnicku jsou plné ryb, živých i mrtvých. Rybáři se snaží ryby z vody postupně vylovit. Pomáhají jim s tím i hasiči a dobrovolníci. Mrtvé ryby vozí do kafilerie, živé vypouštějí do tůní u řeky.
Pokutu pro společnost Geosan Group za pochybení při sanaci lagun po bývalé chemičce v Ostravě bude řešit odvolací orgán ministerstva životního prostředí. Podklady k odvolacímu řízení by mu Česká inspekce životního prostředí měla odeslat dnes.
Obyvatelé Višňové ve Frýdlantsku si zatím můžou oddechnout, díky mrazům je neohrožuje voda z lagun, které se tam vytvořily po tání sněhu v Jizerských horách. Vodní plochy zamrzly a vznikla tam místo vodních ploch obří kluziště.
Cementárna v Čížkovicích na Litoměřicku znovu měří spalování látek z ropných lagun na Ostravsku. Tímto 24hodinovým testem chce prokázat, že spalování neporušuje emisní limity. Ke kontrole proto přizvala také zástupce okolních měst a obcí.
Skladováním kalů z Ostravska na skládce u Litvínova se bude zabývat policie. Ústecká krajská zastupitelka totiž dnes dopoledne podala trestní oznámení.
Spalování kalů z ostravských lagun v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku se odkládá. Vedení cementárny se rozhodlo nejprve provést spalovací zkoušku. Tu budou 24 hodin sledovat také zástupci lovosické radnice.
Litvínovu chybí informace o skládce paliva z ostravských lagun. Starosta a poslanec za Věci veřejné Milan Šťovíček chce kvůli tomu dnes ve sněmovně interpelovat ministra životního prostředí Tomáše Chalupu i šéfa resortu průmyslu Martina Kocourka. Litvínovští mají například pochyby, jestli na skládce blízko města neskončí víc odpadu, než kolik povolil krajský úřad. Chtějí také ujištění, že cementárna v Čížkovicích všechno palivo zlikviduje.
Těžba kalů z ostravských lagun bude možná pokračovat i příští rok. Nádrže totiž obsahují o 70 tisíc tun ropných kalů více, než se čekalo. Firma Geosan, která se na čištění lagun podílí, proto chystá žádost o navýšení zakázky pro státní podnik Diamo, který na celý projekt dohlíží.
Polsko upozorňuje na další podezřelou skládku paliva z ostravských lagun na svém území. Už jednou se ropné kaly dovezené do města Sosnovec musely do České republiky vrátit. Teď polské úřady prověřují další, údajně problémovou, skládku v Katovicích.
V centru Ostravy se dnes objevily malé ropné laguny. Anonymní organizátoři tak upozorňují na problémy s likvidací jedné z největších ekologických zátěží. Bazénky s vodou a olejem mají vyzvat veřejnost i politiky, aby tlačili na vyčištění ropných lagun po rafinérce Ostramo. Autoři protestu to vzkázali v e-mailu.
Povlaky fotosyntetizujících mikroorganismů zřejmě sloužily jako „kyslíkové oázy“. Před 600 miliony let pomáhaly dýchat prvním mnohobuněčným živočichům.
