Expedice Eyos dorazila v neděli k ledovci A23a. Na jeho stěnách našla obrovské jeskyně a oblouky. „Viděli jsme čtyřmetrové vlny, jak se rozbíjejí o ledovec," řekl vedoucí expedice Ian Strachan.
Největší vliv na ústup ledovců, zejména těch v tropickém pásu, má v latinskoamerické zemi zvyšování průměrné globální teploty, uvedl šéf ledovcového výzkumu při Inaigem Jesús Gómez.
Francouzská glacioložka Heidi Sevestrová na pařížském summitu zdůraznila, že lidstvo už nezabrání roztání poloviny ledovců, a že tak přijde o zdroje vody pro zemědělství nebo na výrobu elektřiny.
Podle prvních informací se muž zřítil, když se pokoušel o návrat z vrcholu ledovce. Při tom zřejmě uklouzl a zřítil se o několik stovek metrů níže. Záchranu k němu přivolali další horolezci.
V průměru se tloušťka ledu všech ledovců zmenšila asi o dva metry, někde zmizely i tři metry ledu. Některé ledovcové jazyky se rozpadly a menší ledovce zcela zmizely.
V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha téměř stejně velká jako Argentina.
„Tání ledovců destabilizuje půdy a přispívá k erozi,“ vysvětluje polární bioložka Kateřina Kopalová, která studuje krajinu v odledněných polárních oblastech.
Klimatická změna ovlivňuje tání ledovců, které má poté dopad na sucho v řekách, nebo naopak jejich přílišné zavodňování. Podle expertů si na takové problémy ale musíme do budoucna zvykat.
„Dokonce tam v zimním období dochází k opakovaným oblevám. Přijde déšť, dva dny prší, tundra se ponoří do vody a pak zase zamrzne. To jsou kritické podmínky pro celý ekosystém,“ varuje Josef Elster.
Podle experta na klimatickou změnu Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky je graf vytržený z celkového kontextu. Jde podle něj o záměrnou manipulaci s daty.
Ledovce v oblastech na seznamu světového dědictví pokrývají plochu zhruba 66 tisíc kilometrů čtverečních a představují zhruba deset procent všech světových ledovců.
Nahrávat bude všechny zvuky, které masa ledu a okolní příroda vydávají, tedy třeba i zemětřesení, sesuvy půdy, zvuky zvířat nebo akustické znečištění vytvořené lidskou činností a jejími důsledky.
„Závěrem naší analýzy je, že osud východoantarktického ledového příkrovu zůstává do značné míry v našich rukou,“ uvedl hlavní autor studie. Tento ledový příkrov je zdaleka největším na planetě.
Objev ostrova o rozměrech 30 krát 60 metrů ohlásil švýcarsko-dánský výzkumný tým před více než rokem. Pojmenován byl Qeqertaq Avannarleq, což by se dalo přeložit jako „nejsevernější ostrov“.
Vědci odhadují, že objem ledu na ledovcích se za posledních 85 let, až do roku 2016, zmenšil o polovinu. Od té doby ledovce za pouhých šest let ztratily dalších 12 procent objemu.
„Nemáme důvod se domnívat, že jsou ještě další mrtví. Potvrzený počet obětí je 11,“ uvedl na tiskové konferenci v Canazei forenzní expert italské policie Giampietro Lago.
V italských Alpách se v neděli uvolnil obrovský kus ledovce. Obětí je zatím šest. „Šance, že někoho najdou naživu, existuje vždy, ale je minimální,“ říká lavinový preventista Pavel Cingr.
Nedělní sesun ledovce z nejvyšší hory italských dolomit má již osm obětí. Minimálně jednou z obětí je i český občan. 15 dalších osob je pohřešováno, včetně čtyř Čechů.
Jsou díle čtrnácti evropských fotografů a jsou vystaveny v rámci francouzského předsednictví v Radě Evropské unie, aby se jimi připomnělo, že příroda je zkrátka křehká.