Newyorská aukční síň Christie's chystá dražbu obrazu Leonarda da Vinciho – posledního plátna tohoto umělce. Prodat se podle odhadů může za více než dvě miliardy korun.
Polská vláda koupila kolekci 86 tisíc uměleckých děl a tisíců dalších předmětů. Za jejich pořízení zaplatila sto milionů eur (2,7 miliardy korun), informovaly světové agentury. Součástí sbírky, která má podle odhadů cenu 2,3 až 2,4 miliardy eur (62 až 64 miliardy korun), je i da Vinciho obraz Dáma s hranostajem.
Nikdy neměl žádné děti a jeho tělo zmizelo už v 16. století, i přesto se dnes vědcům podařilo odhalit žijící příbuzné slavného italského renesančního génia Leonarda da Vinciho. Je jich 35 a jsou mezi nimi i věhlasní umělci dnešní doby.
Na zámku ve Zbirohu na Rokycansku dnes skončí výstava ‘Tvář Leonarda da Vinci - Příběh rytířského řádu templářů‘. Zájemci tak mají poslední šanci pohlédnout do tváře tohoto renesančního velikána a ponořit se do historie templářského řádu.
Leonardo da Vinci dodnes fascinuje svět nejen díky svým obrazům a záhadné symbolice, ale i vášní pro techniku a pokrok. Tento renesanční umělec měl ale i další koníček. Učarovalo mu lidské tělo. V Londýně proto právě dnes začíná unikátní výstava da Vinciho anatomických kreseb.
Výstava Tvář Leonarda da Vinci - Příběh rytířského řádu templářů na zámku Zbiroh dnes měla přivítat poslední návštěvníky. Kvůli velkému zájmu ale byla výjimečná expozice prodloužena až do 10. května. Dnes by na výstavě měli přivítat 20 000. návštěvníka.
Za senzaci označují italská média objev týmu vědců. Ti věří, že našli "ztracenou" fresku Leonarda da Vinciho. Na zeď tamní radnice ji měl renesanční mistr vytvořit na počátku 16. století.
Na výstavu do kina mohou večer netradičně vyrazit lidé v Česku. Vybraná kina totiž budou vysílat přímý přenos komentované prohlídky expozice italského umělce Leonarda da Vinciho z londýnské Národní galerie.
Na zámku Zbiroh na Rokycansku dnešní vernisáží odstartovala unikátní výstava, která nemá v Česku obdoby. Hlavním exponátem je údajný autoportét Leonarda da Vinciho. U nás je úplně poprvé, stejně jako další předměty týkající se rytířského řádu templářů.
Nedávno objevený údajný autoportét Leonarda da Vinciho vystavený na zámku Zbiroh na Rokycansku si veřejnost bude moci prohlédnout poprvé v pátek. Obraz označovaný v Itálii za národní kulturní památku je za hranicemi teprve podruhé. Až do poloviny března uvidí návštěvníci zámku i další exponáty týkající se rytířského řádu templářů.
Na 150 expertů, znalců umění a historie, podepsalo petici, kterou žádají ukončení sond ve fresce malíře Vasariho v paláci Vecchio ve Florencii. Cílem těchto sond, je nalézt pod Vasasriho freskou fresku Leonarda da Vinci.
|Milan Kocourek, Marína Dvořáková, Simona Bartošová|Výtvarné umění
V Národní galerii v Londýně dnes začíná výstava obrazů patrně nejslavnějšího malíře středověku Leonarda da Vinci. Je to dosud nejúplnější přehlídka Leonardových obrazů kdekoli ve světě. Obrazy na výstavu zapůjčily galerie z celého světa, například Francie, Ruska, Polska nebo Spojených států.
Vědci v Itálii začali pátrat po ostatcích ženy, která měla být modelem k portrétu Mony Lisy. Slavný obraz namaloval Leonardo da Vinci na počátku 16. století. O totožnosti ženy nebo o tom, co se ukrývá za jejím záhadným úsměvem, spekulují vědci už desetiletí. Poodhalit tajemství by mohla právě rekonstrukce obličeje mrtvé Lisy.
Příští rok uplyne 60 let od nástupu britské královny Alžběty II. na trůn. Na oslavy takzvaného diamantového výročí se Británie chystá už teď. Při té příležitosti mají být vystaveny královniny fotografie a také předměty z jejích sbírek, například šperky nebo kresby Leonarda da Vinciho.
Italští vědci přišli s novou teorií, kdo mohl být modelem nejslavnějšího portrétu na světě, Leonardovy Mony Lisy. Podle Silvana Vincentiho, předsedy Italské národní rady pro kulturní dědictví, portrét významně ovlivnil Leonardův žák Gian Giacomo Caprotti, zvaný též Salai.
Vědci se znovu zaměřili na slavný obraz Leonarda da Vinciho Mona Lisa. Tentokrát zkoumali rentgenem stínování tváře. A média mají znovu důvod mluvit o záhadném úsměvu ženy na portrétu. O analýze francouzských odborníků Philippa Waltera a Laurence de Viguerie píše časopis Angewandte Chemie.