Potíže v USA mají kaskádovitý dopad, na zpoždění upozornil už také provozovatel madridského letiště. V Praze ale žádná zpoždění kvůli tomu nejsou, řekla ČTK mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.
Hned po vyhlášení sankcí se kdekdo v Evropě i ve světě domníval, že ruské civilní letectví v této situaci zkrachuje během dvou týdnů. Po více než půlroce však všechno vypadá docela jinak.
„Myslím si, že toto závisí především na jejich vlastnících a akcionářích. Společnost, která má záporný kapitál a i záporné výsledky, se těžko může sama z toho dostat,“ popsal situaci ČSA Pruša.
„Před začátkem léta to byl masakr, aerolinky nevěděly, co dělají. Věděly jen to, že se chtějí pokusit létat co nejvíce. Zapomněly ale, že si omezily všechny zdroje“ říká jeden z oslovených pilotů.
České aerolinie zakončily proces své reorganizace v rámci kterého splatily svým věřitelům 58 milionů korun dluhu. Firma musela v rámci plánu přijmout nové investory a vydat nové akcie.
Dohoda znamená pro společnost Norwegian Air opětovaný přechod k vlastnictví letadel. I pro letadla Boeing 737 MAX se jedná o důležitý návrat, dlouho totiž kvůli softwarovým závadám nesměla létat.
Letadlo hongkongské společnosti Cathay Pacific zamíří na pravidelné lince do Hongkongu po nové trase, která se vyhýbá ruskému leteckému prostoru. Podle aerolinky to ale není hlavní důvod změny.
Exxon Mobil již dříve rozhodl o odchodu svých amerických zaměstnanců z Ruska. „Odsuzujeme ruskou vojenskou akci, která narušila suverenitu Ukrajiny a ohrožuje její lid,“ uvedla společnost.
Příklad britských aerolinek ukazuje na staronový fakt, že konkurence opět nutí letecké společnosti zkvalitňovat úroveň letů obnovou zajímavější nabídky palubního jídla a pití.
Největší ukrajinská letecká společnost Ukraine International Airlines oznámila, že pojišťovny zrušily pojištění některých jejích letadel při letech v ukrajinském vzdušném prostoru.
„Pokud se jednotliví letečtí dopravci rozhodnou změnit svůj letový řád, nemá to nic společného s rozhodnutími našeho státu,“ řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
„Pro období od poloviny ledna do února registrujeme prudký pokles rezervací. V zimním letovém plánu tak musíme zrušit 33 000 letů,“ uvedl šéf podniku Carsten Spohr.
U letadel, která dlouhou dobu nečinně stála, je také potřeba vyměnit pneumatiky a promazat všechny potřebné části. Kvůli pandemii vyřazeno z provozu více než 16 tisíc letadel.
„V Bělorusku byla hrozná zima a podmínky tam byly drsné. Já bych tam zůstal až do vlastní smrti, rodina ale byla v nebezpečí. Pokud se situace v Iráku nezlepší, budu muset znovu odjet,“ říká Iráčan.
Aerolinky už začátkem tohoto měsíce uvedly, že o odchodu z LSE uvažují. Poukázaly přitom na regulační komplikace spojené s odchodem Británie z Evropské unie, upozornila agentura Bloomberg.
„Podstatné je, že ministři zahraničí EU vyslali jasný signál Lukašenkovu režimu, že zneužívání mezinárodní migrace jako nástroje nátlaku na Evropskou unii je naprosto nepřípustné.“
Podle mluvčího se společnost musela vypořádat s náhlými změnami, kdy byly na poslední chvíli upravované regulace či povolení k letu. Tálibán také nařídil snížit cen letenek na úroveň před pádem vlády.
„Máme všechna technická povolení pro letecké operace. Náš první komerční let zajistí stroj Airbus A320, odletí z Islámábádu do Kábulu 13. září. V tuto chvíli máme 73 zájemců o let,“ uvedl mluvčí PIA.
Irská letecká společnost chtěla, aby prodejce změnil některé své postupy. Šlo o způsob informování o podmínkách odbavení před lety Ryanairu a také o údajné nepředávání kontaktů na klienty.
Rumunská státní letecká společnost Tarom se několik let potýká s finančními problémy. Po schválení komisí v únoru 2020 obdržela od rumunské vlády dočasnou záchrannou půjčku přibližně 36,7 milionu eur.
Po rozhodnutí Evropské unie vyhýbat se běloruskému vzdušnému prostoru musela Air France, stejně jako další evropští přepravci, změnit trasu letu a nahlásit ji Moskvě, protože chtěla létat přes Rusko.
Zrušit od středy letecké spojení s Běloruskem se podle BBC v úterý rozhodla také ukrajinská vláda, jak oznámil premiér Denys Šmyhal. Vláda omezí nejen lety do Běloruska, ale i přelety nad ním.
„Každá aerolinka si může naplánovat trasu podle svého uvážení a některým územím se tak úplně vyhnout,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz mluvčí Řízení letového provozu.
V případě KLM komise schválila Nizozemsku pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun) a v případě aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun).
Aerolinky ale ve své výsledkové zprávě uvedly, že v odvětví letecké dopravy už vidí signály začínajícího oživení. Loňský rok letecká společnost označila za nejnáročnější ve své historii.
Od začátku epidemie, kvůli které se snížil letecký provoz asi o dvě třetiny, a v případě některých společností až o 80 procent, není k dispozici dostatek letů k hodnocení pilotů v reálných podmínkách.
Lufthansa se stejně jako ostatní letečtí přepravci potýká s negativními dopady pandemie covidu-19 a musela si sjednat státní pomoc devět miliard eur, aby se vyhnula hrozbě bankrotu.