Jarmila Doležalová žádá ruského prezidenta, aby zastavil válku na Ukrajině, je srdcem se všemi, kteří mají podobný osud nebo by ho mohli mít právě kvůli ozbrojeným, válečným konfliktům.
Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Měl na svědomí životy tisíců Čechů. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha organizoval odvetné akce včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.
Ležáky na Chrudimsku vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh iniciovala předsedkyně sociálního výboru Horská.
V Památníku Ležáky se uskutečnil pietní akt k 78. výročí vyhlazení osady nacisty. Projev pronesl Eduard Stehlík, ředitel Památníku Lidice, pod nějž Památník Ležáky spadá.
Shromáždění začalo bohoslužbou, pokračovalo položením věnců, čtením jmen zavražděných obyvatel obce a projevy hostů. Vzpomínkový akt zakončilo zapálení ohně a seskok parašutistů.
V Lidicích si lidé připomněli 77 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Závěrečné slovo měla pamětnice, která tragédii přežila a starostka Lidic, která je vnučkou jedné z obětí.
V neděli zemřela ve věku 76 let Marie Jeřábková, jedna ze dvou sester Šťulíkových, které jako jediné přežily vyhlazení osady Ležáky nacisty v roce 1942.
Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později - 24. června - potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku.
Dnes je to 74 let od vyhlazení obce Ležáky. Malou osadu na Chrudimsku vypálili nacisté v roce 1942. Jejich řádění bylo odplatou za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na místě vypálené vesnice stojí památník a muzeum.
Dlouholetý spor o pozemky v Ležákách se zřejmě blíží ke konci. Soukromé majitelce patří klíčová část pietního území, včetně příjezdových cest nebo místa, kde se koná pietní akt. Odkoupení pozemků státem zatím blokovala požadovaná cena.
Před 72 lety Němci jako pomstu za smrt říšského protektora Reinharda Heydricha vypálili Ležáky. Muže a ženy povraždili, děti odvlekli a některé poněmčili. Na osudné dny vzpomíná i Jiřina Malimánková, které tehdy bylo 11 let a žila s rodiči na samotě, necelý kilometr od místa tragédie. Dnes žije v Habrech na Vysočině.
Dvaasedmdesáté výročí vypálení Ležáků a vyvraždění tamních obyvatel nacisty si připomněli účastníci pietního shromáždění na místě, kde vesnice stála. Věnec k pomníku obětem nacistické pomsty za atentát na Heydricha položil i prezident Miloš Zeman.
Spor o pozemky v Ležákách na Chrudimsku znovu nabírá na síle. Pokud se ležácký památník s majitelkou klíčových parcel nedohodne, je připravený i na radikální možnost - vyvlastnění části pietního území. Majitelka si parcely cení na deset milionů korun. K vyvlastnění národní kulturní památky ale v naší historii ještě nikdy nedošlo.
Před 71 lety, 24. června 1942, vypálili nacističtí okupanti osadu Ležáky. Měl to být další z trestů za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na rozdíl od Lidic, jejichž obyvatelé neměli s atentátem nic společného, v Ležákách ukryli výsadkáři se skupiny Silver A svou vysílačku.
Přesně před 71 lety se naplnil osud obce Ležáky, kterou nacisté srovnali se zemí. Odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha tehdy až na dvě malé děti nikdo nepřežil. Obyvatelé byli popraveni a ostatní děti zahynuly v koncentračních táborech. Tragickou událost si dnes na místě bývalé osady připomenou lidé z celé republiky, včetně představitelů obou komor parlamentu.
V Nasavrkách je na programu už 39. ročník místního běhu. Začínal na trase 15 kilometrů, nyní už se běhá jako půlmaraton. Trasa pondělního běhu vede i přes pietní území Ležáky.
Místo plné emocí a nepříjemných vzpomínek. Východočeské Ležáky srovnané před 70 lety se zemí ale ani jiné být nemohou. Přesto se tady o rozruch a emoce v pozitivním slova smyslu postarali sportovci – se štafetovým kolíkem plným mírových stuh z českých a německých měst.
Přesně před sedmdesáti lety se naplnil osud obce Ležáky, kterou nacisté srovnali se zemí. Odvetu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha tehdy až na dvě malé děti nikdo nepřežil. Obyvatele nacisté popravili a většinu dětí zplynovali v koncentračním táboře. Tragické události si dnes na místě, kde osada stála, připomínají stovky lidí.
U příležitosti sedmdesáti let od vypálení Lidic a Ležáků se tento víkend běží a jede na kole už tradiční štafeta. Letos odstartovala v německém Ravensbrucku a skončí dnes v Lidicích a Ležákách.
Přesně před 70 lety vymazali nacisté z mapy východočeské Ležáky. Dospělé obyvatele obce zastřelili a děti poslali na převýchovu. Později ale i ty skončily v plynových komorách – až na dvě děvčátka z místního mlýna, sestry Jarmilu a Marii Šťulíkovy. Paní Jarmila se dnes jmenuje Doležalová a žije ve Včelákově, který leží jen pár kilometrů od Ležáků.
Je to přesně 70 let, co nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku. Zahynulo 33 dospělých a 11 dětí. Obec se stejně jako známější Lidice stala obětí represí, které následovaly po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Z někdejšího koncentračního tábora Ravensbrück dnes ráno odstartuje štafeta běžců a cyklistů. K uctění památky 70. výročí vyhlazení Lidic a Ležáků se vydají na trasu dlouhou 730 kilometrů. První část štafety kopíruje cestu lidických žen, které na konci války podstoupily pochod smrti do městečka Wesenburk a později pěšky dorazily zpátky do Čech.
Německý prezident Joachim Gauck dnes vyjádřil lítost nad osudem Lidic a Ležáků. V dopise adresovaném prezidentovi Václavu Klausovi uvedl, že si vědom historické odpovědnosti za vyhlazení obou obcí. Gesto po Václavu Klausovi ocenil i ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl a starostka obce Veronika Kellerová.
Nad tradiční červnovou vzpomínkovou akcí ve vypálené obci Ležáky visí otazník. Letitý spor o výkup pozemků v Ležákách totiž nabírá na obrátkách a může se stát, že památník ochromí červená páska se zákazem vstupu.