Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost na Blízkém východě, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde podporují soupeřící strany konfliktu.
Premiér letos výjimečně rozhodl, že zavedení letního času odloží až na konec muslimského postního měsíce ramadánu. Přesto část společnosti přešla na letní čas již nyní.
Libanonská vláda na poslední chvíli rozhodla, že se čas v zemi měnit nebude. S tím ale část společnosti nesouhlasí. Na území, které má zhruba poloviční rozlohu Moravy, jsou tak dvě časová pásma.
Otřesy, které byly cítit až v Káhiře, byly zaznamenány 33 kilometrů od města Gaziantep, které leží ve stejnojmenné provincii, s ohniskem v hloubce 18 kilometrů a síle 7,8 stupně Richterovy stupnice.
Exploze v bejrútském přístavu v roce 2020 je považována ze jeden z největších nejaderných výbuchů v historii. Před justičním palácem protestovali příbuzní obětí exploze, poslanci a občané Libanonu.
Libanon a Izrael po dlouhých jednáních podepsali historickou dohodu o demarkaci námořních hranic. Pro Evropu to znamená možnost dalších dodávek zemního plynu z oblasti.
20 jich bylo zachráněno, píše agentura AP s odkazem na syrská státní média. Loď podle syrského ředitele přístavů vyplula z města Minja na severu Libanonu před několika dny.
Soudci tento týden zahájili protest, zatímco vojáci si tajně hledají druhou práci, aby se uživili. Kanceláře státní správy se potýkají s výpadky proudu i nedostatkem základních kancelářských potřeb.
Útočník přiznal, že uznává ajatolláha Rúholláha Chomejního, který před víc než 30 lety vyzval v náboženské fatvě muslimy, aby Rushdieho zabili kvůli jeho románu Satanské verše.
Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek.
Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh minulý týden pohrozil použitím síly, aby zabránil Izraeli v provozu plošiny. Bezpilotní letouny však podle prohlášení militantního hnutí byly na průzkumném letu.
Libanonská vláda pro znovuzalesnění země moc nedělá. Iniciativu proto přenechává nadšencům. V horách nedaleko Bejrútu, ve výšce skoro 2000 metrů, vzniká nový cedrový háj.
Příjem z letů představuje necelá dvě procenta ročního rozpočtu pro armádu. Libanonské armádě to pomáhá udržovat v provozu některá její zařízení a funkce.
Ačkoliv je země na dobré cestě v získávání energie z obnovitelných zdrojů, lidem stále více vadí vysoké ceny nafty a další krize. Mnoho z Libanonců proto emigrovalo, další odchod ze země zvažují.
Libanon zažívá už dva roky hluboký finanční kolaps. Stále více Libanonců tak nemá prostředky ani na zdravotní péči. V nemocnici Rafíka Harírího v Bejrútu jim pomáhají čeští lékaři z projektu Medevac.
Hizballáh a jeho spojenci ztrácí v libanonském parlamentu většinu. Ukazují to téměř kompletní výsledky voleb. Zisk zaznamenaly opoziční strany a do sněmovny se dostala i řada občanských kandidátů.
V přístavu předloni vybuchl špatně uskladněný dusičnan amonný. Exploze si vyžádala životy více než 230 lidí a zranilo se při ní 7000 lidí. Příčina dodnes nebyla řádně vyšetřena.
Zatímco papež násilí tvrdě kritizuje, patriarcha Kirill se ruské agrese zastává. Františkova návštěva Izraele by se měla uskutečnit v rámci prodloužení plánované červnové cesty do Libanonu.
Zemdělec Huizunga předvídá, že těžkosti brzy pocítí i lidé mimo Ukrajinu. „Může to znamenat velký problém, hlavně pro chudé lidi. Chléb citelně podraží,“ říká nizozemský farmář.
Neslaví se ani v Tunisku, kde mohou vzpomínat v dobrém. Ve většině si tady váží toho, že skončil policejní stát a mají svobodu projevu, současně jsou ale znepokojeni zhoršující se ekonomickou situací.
Osm z deseti obyvatel Libanonu podle OSN bojuje s chudobou. Hluboká krize rozkládá veřejný sektor a vyhání ze země tisíce lidí. Na místě natáčel zpravodaj Radiožurnálu Štěpán Macháček.
Izrael a USA vedou Hizballáh na svých seznamech teroristických organizací již delší dobu, řada dalších zemí však odmítá uvalovat sankce na politické křídlo strany.
