Většina Ukrajinců, kteří ve výcvikovém prostoru na Libavé absolvují vojenský výcvik, nerozumí ani anglicky. Rostislav Strojvus pochází z Ukrajiny a stal se tlumočníkem pro cvičené Ukrajince
„Absolvovali taktické i střelecké výcviky, házeli granáty, měli jsme boj o budovu a hlavně jsme cvičili taktiku s vozidly,“ popisuje Martin Krč, který výcvik na Libavé řídí.
Loni resort obrany vyčlenil v rozpočtu na cvičení českých vojáků 152 milionů korun. Letos bude částka podobná. Vojáci ale oproti předchozímu roku absolvují o zhruba dvacet cvičení víc.
Ukrajinskou jednotku nyní čeká odjezd na Ukrajinu a pravděpodobně brzy pak zapojení do obrany Ukrajiny. V Česku se učili střelbu z útočných pušek či řízení bojových vozidel pěchoty.
Projekt je výjimečný v tom, že se drony dokážou v interiérech objektů pohybovat samy po předem určené trase. A dokážou rozpoznat i neočekávané překážky.
Požár byl podle mluvčího hasičů velmi náročný i kvůli nepřístupnému terénu, kam nemohly zajet cisterny. Hasičům se krátce před 06.00 podařilo požár lokalizovat.
„Situaci komplikuje vítr. Náročný zásah pro hasiče, z důvodu nedostupnosti dojezdu cisteren je nutné natáhnout desítky metrů hadicového vedení na několika úsecích,“ uvedli hasiči.
Střela z automatického kanonu zranila dva vojáky. Jeden z nich, devětadvacetiletý voják, utrpěl mnohačetná zranění a v nemocnici bojoval několik dní o život. Jeho mladší kolega utrpěl lehčí zranění.
Podle soudců odvolacího soudu je potřeba vyřešit v případu řadu rozporů. Například nebylo zjištěno, zda obžalovaný mohl vědět o tom, že se zasažená vozidla dostala před něj.
Za zranění při vojenském cvičení na Libavé padl v pátek u olomouckého soudu první trest. S podmínkou odešel voják Marcel Kulišťák. Další dva obžalované soud zprostil viny.
Obyvatelé Libavé na Olomoucku museli zavést úsporný režim s pitnou vodou. Armáda jim totiž zdvojnásobila cenu za dodávky vody. Pro řadu místních je ale cena neúnosná. Město usiluje o její snížení.
Lesníci na Libavé budují nové rybníky. Kvůli suchu. Chtějí tak zadržet v krajině vodu a pomoci tamním lesům. Libavsko je lokalitou dlouhodobě postiženou suchem a proto se tam mimořádně daří kůrovci.
Lidé z obcí v okolí Libavé na Olomoucku si stěžují na přetížené kamiony. Ničí jim cesty. Nákladní auta, takzvané kladovky, z okolních lesů totiž odvážejí smrkovou kulatinu napadenou kůrovcem. Lesy ve vojenském prostoru Libavá už řadu let patří k nejvíce postiženým regionům v Česku. Starostové ale teď po vojácích chtějí náhradu za poškozené cesty.
Podle soudu nechal komerční společnost střílet na armádní střelnici Libavá. Za to dostal bývalý šéf zabezpečení muničních skladů Bohuslav Jabůrek - zatím nepravomocně - podmínku. „Dělostřelecká brigáda sloužila pouze jako nějaká kamufláž,“ konstatoval soud podle zjištění Zpravodajského webu Českého rozhlasu s tím, že ve prospěch zbrojaře STV Group byl zneužit vojenský materiál za téměř osm milionů korun. Jabůrek ale i nadále trvá na své nevinně. Ľuboše Hajduka, dalšího z obžalovaných vojáků, soud obžaloby zprostil.
Už jen pár týdnů zbývá vojákům z Hranic na Přerovsku k přípravě na zahraniční misi. Celkem čtyři desítky jich odletí hlídat velení Severoatlantické aliance do afrického Mali. V extrémních podmínkách výcvikového prostoru Libavá na Olomoucku proto teď finišují s přípravou a nacvičují nejrůznější krizové situace.
Zbavit se nepotřebných pozemků a ušetřit za jejich údržbu. To byl jeden z cílů zmenšení vojenských újezdů v Česku. Už po pěti měsících se ale ukazuje, že tato změna omezila například výcvik vojáků na Libavé na Olomoucku. Vojáci tak přišli o několik důležitých lokalit. Armáda ale potíže odmítá a zcivilněným obcím za ně žádné nájemné platit nechce.
Při nácviku střelby ve vojenském prostoru Libavá se ve středu večer zranili tři vojáci. Původní zprávy mluvily o dvou zraněných. Jeden z nich je ve vážném stavu v olomoucké nemocnici. Tam se středně vážnými poraněními skončil i jeho kolega. Třetího vojáka mají večer propustit do domácího léčení. Podle prezidenta Miloše Zemana, který je na návštěvě Olomouckého kraje, nehodu způsobilo bojové vozidlo, které omylem vystřelilo na druhé.
Dva vojáci se ve středu večer zranili ve vojenském prostoru Libavá. Nacvičovali tam střelbu z bojových vozidel. Jeden z nich utrpěl těžké zranění, druhý se zranil lehce.
Lesáci na Libavé začali budovat rybníky. Ty mají udržet podzemní vodu v krajině. Lesy na Libavsku jsou totiž lokalitou dlouhodobě postiženou suchem, a tak se tam mimořádně daří kůrovci. Lesákům se stavbou nádrží pomůžou evropské dotace.
Padesátka mužů a dvě ženy v aktivní záloze se v Liberci připravovali na cvičení aktivních záloh v Libavé. Má být největší v historii a liberečtí na něm od 14. dubna stráví devět dní. V budově Krajského vojenského velitelství si už zkontrolovali výstroj a výzbroj. A vyslechli si i novinky k novele branného zákona.
Zásah proti pašerákům zbraní, ostraha hranic před migranty nebo obrana strategických objektů. Na takové úkoly se v těchto dnech připravují vojáci aktivních záloh v újezdu Libavá na Olomoucku. Na zatím největší cvičení záloh v Česku s názvem Hradba 2016 armáda povolala na 1100 vojáků. Ti se v Libavé postupně vystřídají do konce dubna. Jako první se cvičení účastní pěší roty z Ostravska a Jihlavska.
Tři nové obce vyčleněné na začátku letošního roku z Vojenského újezdu Libavá povedou sdružení nezávislých kandidátů. Rozhodli o tom voliči v obecních volbách, které se ve Městě Libavá, Kozlově a v Luboměři pod Strážnou konaly po 70 letech. O první volby byl mezi lidmi velký zájem. Volební účast se pohybovala od 63,7 do 84,4 procenta. Nejvíce voličů přišlo v Luboměři.
Desítky let spravovala Luboměř pod Strážnou armáda. Teď si malá ves na Přerovsku užívá první dny samostatnosti, z nově nabyté svobody ale místní nejásají. Neumějí si představit, jak zvládnou záležitosti spojené s chodem obce. Od chvíle, kdy vláda rozhodla, že Luboměř nebude součástí vojenského prostoru Libavá, se odstěhovalo už asi dvacet lidí.
Do auta naložili motorové pily, kladiva, kůly a vyjeli do terénu. Libavští patrioti se pustili do značení zaniklých hřbitovů. Na dvaceti místech se objevily nové pamětní tabulky. Na nich stojí jméno vesnice, ke které hřbitov patřil. Aby lidé věděli, kde odpočívají jejich předci.